- Sociální síť X řeší problémy s šířením dezinformací
- Nejvíce aktivní jsou ověřené účty skrze předplatné Premium
- Ty šíří falešné zprávy a lži v 74 procentech případů
Sociální sítě jsou v dnešní době doslova rájem dezinformátorů a trollů. Každá platforma se snaží s těmito nekalými živly bojovat po svém, nicméně výrazné problémy s tím v poslední době má především Twitter, který je od převzetí Elonem Muskem znám jako X. Ten sice chtěl na své síti zavést pořádek a obnovit svobodu slova, mimoděk se mu ale podařil spíše pravý opak. Jedním z prostředků boje proti účtům šířícím dezinformace měl být také systém předplatného Premium, který uživatelům za poplatek zpřístupní některé dodatečné funkce. Kromě toho jim ale sociální síť poskytuje větší dosah, čehož někteří rádi zneužívají.
Prostředky pro omezení dezinformací na X nefungují
Studie neziskové organizace NewsGuard, která se zabývá hodnocením důvěryhodností webových stránek, dospěla ve své analýze k zajímavým závěrům. Po prozkoumání 250 příspěvků s největším dosahem v období mezi 7. a 14. říjnem, které propagovaly zavádějící či neověřené informace o izraelské válce proti teroristické organizaci Hamás, došlo NewsGuard k závěru, že 74 procent z nich bylo sdíleno ověřenými účty.
Analyzovaných 250 příspěvků propagovalo jeden z 10 falešných nebo nepodložených válečných narativů. Jednalo se například o tvrzení, že CNN zinscenovala záběry z napadení svého zpravodajského štábu, či videa, na nichž jsou zobrazeny izraelské nebo palestinské děti v klecích. Za jeden týden těchto 250 příspěvků získalo dohromady 1 349 979 reakcí (včetně lajků, repostů, odpovědí a záložek) a bylo zobrazeno více než 100milionkrát po celém světě. Z těchto 250 příspěvků bylo 186 zveřejněno ověřenými účty X, tedy těmi disponujícími modrou fajfkou.
Nepřehlédněte
Musk zvažuje, že v Evropě vypne Twitter (X). Vadí mu zákon o dezinformacích (aktualizováno)
„Kromě zdání důvěryhodnosti, které prémiovým uživatelům poskytuje modrý odznak, je algoritmus platformy zvýhodňuje,“ uvedl NewsGuard. „Přestože přesné podrobnosti o tom, jak X boostuje a downrankuje (snižuje pozici příspěvku ve feedech uživatelů) nejsou veřejné, analýza NewsGuard naznačuje, že boost je pro tvrzení, která se stanou virálními, významný, ne-li klíčový.“ Jedním z řešení mají být poznámky komunity, které často poskytují dodatečný kontext k příspěvkům a pomáhají vyvracet dezinformace. Podle zjištění NewsGuard nicméně bylo takto okomentováno pouze 79 z 250 příspěvků, přičemž rychlost reakce komunity je oproti šiřitelům dezinformací výrazně pomalejší. Jak ale NewsGuard připomíná, podobné problémy mají také ostatní platformy jako Facebook, Instagram, TikTok, Telegram a další.
Šíření dezinformací na internetu neujde trestu
Šíření lží a dezinformací se může v internetovém prostředí zdát bezpečné, nicméně příležitostně spravedlnost internetové trolly také dostihne. Své by o tom mohl vyprávět například Douglass Mackey (vystupující pod přezdívkou Ricky Vaughn), který v roce 2016 uváděl na Twitteru dezinformace týkající se voleb ve Spojených státech. Konkrétně silně favorizoval Donalda Trumpa sdílením memů, což by samo o sobě nevadilo. Hranici ovšem překročil ve chvíli, kdy týden před volbami přesvědčoval voliče Hillary Clintonové, aby nechodili k volebním urnám a místo toho volili skrze SMS zprávu, což pochopitelně nelze. Tento svůj narativ podpořil sdílením fotografií, které připomínaly oficiální příspěvky volební kampaně Clintonové. Soud ho nyní shledal vinným a poslal na sedm měsíců za mříže.
