Po roce od první demonstrace Neuralinku – projektu, který má jednou propojit náš mozek s AI – jsme se dočkali nových informací o aktuálním stavu vývoje. Hlavní hvězdou tiskové konference byl pochopitelně Elon Musk, zakladatel Neuralinku. V těsném závěsu však záře reflektorů patřila trojici prasat. Ano, čtete správně. Na tiskové konferenci byla trojice kotců se slámou, a v každém z nich prase. Právě na nich totiž aktuálně Muskova společnost Neuralink zkouší.
Prasata byla tři z toho důvodu, že každé demonstrovalo jednu z fází. První Neuralink nemělo, druhé ho mělo v minulosti, ale už byl vyoperován, a třetí ho mělo aktuálně aplikován. Všechna prasata však na první pohled působila normálně a spokojeně, což je přesně to, co chtěl tým Neuralinku ukázat. Není se čeho bát, implantát lze z lebky vyndat a vedlejší efekty nejsou. To ale nebylo vše, co společnost představila.
Fitbit pro váš mozek
Asi největší změnou oproti loňskému roku byla nová podoba přístroje. Ten se již mnohem více přiblížil plánované finální podobě. Z hlavy už tedy nic nevyčnívá a samotný implantát má formu jakéhosi malého „puku“, který se vloží namísto kusu lebky a speciálním lékařským lepidlem upevní a utěsní na svém místě. Přístroj je zcela zároveň s lebkou a Elon vtipkoval, že pokud by ho už měl také, nikdo by to ani nepoznal. Prý je to zkrátka něco jako Fitbit, akorát integrovaný do hlavy.
Na akci kromě Muska mluvili různí členové vývojového týmu. Dozvěděli jsme se tak například bližší informace o odolnosti přístroje vůči vnějším vlivům a podmínkám panujícím uvnitř hlavy. Odolnost proti vnějšímu poškození je prý skvělá, prasata do sebe údajně často naráží hlavami a vůbec se nechovají jako vzorní pacienti. Ani po několika měsících ale není s mechanickou stabilitou a integritou přístroje žádný problém. Dalším aspektem je pak odolnost vůči vlhkému a pro elektroniku ne zcela příznivému prostředí uvnitř hlavy.
Neuralink prý disponuje vlastními kapacitami pro vývoj a výrobu potřebných řešení, jako je sváření skla, potahování kovem a podobné operace, samozřejmě v přesnosti odpovídající lékařskému použití. A vzhledem k dobře zdokumentovaným vlastnostem lebky a okolí prý není větší problém vytvořit řešení, které si s nehostinnými podmínkami hlavy poradí.
Co se týče funkcionality, současná generace komunikuje s mozkem pomocí 1024 elektrod o průměru asi 5 μm, což je několikanásobně méně, než je tloušťka lidského vlasu. Výrobně není problém jít i na menší průměry, nicméně pak už nastávají obtíže s průchodem elektrického proudu. Zachycené elektronické signály jsou analogově zesilovány a odesílány do čipu vlastního designu.
Komunikace s vnějším výpočetním zařízením – v budoucnu třeba telefonem – je pak zajišťována pomocí Bluetooth Low Energy. Bluetooth ale má být časem nahrazen jiným komunikačním protokolem s menším rušením a větší propustností. Nabíjení je pak bezdrátové a funguje přes kůži, výdrž je celodenní.
Mapování mozkové aktivity v reálném čase
Prase Gertrude s integrovaným Neuralinkem na akci posloužilo jako ukázka schopnosti Neuralinku v reálném čase snímat mozkovou aktivitu a přenášet ji do počítače. Kdykoliv Gertrude začala něco jíst, nebo očuchávala okolí místa s potravou, na grafu se to projevilo výrazným nárůstem mozkové aktivity, což bylo reprezentováno i měnícím se tónem generovaného zvuku. Schopnost detekovat specifické elektrické signály generované mozkem je zcela základním předpokladem pro funkci Neuralinku.
Nic víc jsme však v živé ukázce neměli možnost vidět. I tato ukázka však byla podle Rajeshe Rao, vedoucího Centra pro neurotechnologie na Washingtonské univerzitě, určitým průlomem. Schopnost implantátu živě zaznamenávat aktivitu tisíce neuronů a přenášet ji do počítače, to vše u živého a volně se pohybujícího zvířete, je prý vrcholem současné techniky.
Pořád však jde jen o úplně základní element Neuralinku, opravdová výzva pak spočívá v dekódování těchto signálů a jejich další interpretaci. To jsme možnost naživo vidět neměli. Musk nicméně ukázal video, kde počítač na základě těchto dat zkouší předpovídat pohyb nohou prasete na běžícím páse. To už má o něco blíže k první fázi Neuralinku, která má pomoci například ochrnutým lidem „přemostit“ přerušenou míchu.
Za určitý průlom lze také považovat fakt, že FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) zařadil Neuralink do programu „Průlomová zařízení“. To znamená, že společnost nyní může dostávat průběžný feedback od státního úřadu, což je pochopitelně užitečné vzhledem k budoucí nutnosti od nich získat certifikaci.
Tu mimochodem budou muset získat i pro první klinické testy na lidech, které mají proběhnout možná ještě letos. Jejich cílem bude v první řadě ověřit bezpečnost přístrojů, přičemž dobrovolníci se mají rekrutovat z řad vážně ochrnutých lidí, zejména kvadruplegiků.
Cena? Jednou jako laserová operace očí
Většina akce byla věnována odpovídání na otázky z Twitteru. Není tak překvapením, že došlo i na otázku ceny. Elon odpověděl, že zpočátku bude samozřejmě velmi vysoká, nicméně to nepovažuje za příliš relevantní údaj. Tím je až koncová cena, resp. cena, za níž jednou bude přístroj v první fázi nabízen široké veřejnosti.
Podle Elona by měla cena být srovnatelná s tzv „LASIKem“, laserovou operací očí. To v amerických podmínkách znamená několik tisíc dolarů, přičemž ale je předpoklad, že cena bude postupně klesat.
Cenu netvoří jen přístroj samotný, který by prý na výrobu moc drahý být neměl, ale také automatická operace. Neuralink totiž kromě samotného implantátu vyvíjí i robota, který ho bude autonomně implantovat včetně otevření lebky a zavedení elektrod do mozku. Ty se mimochodem nyní zavádějí jen do mozkové kůry, což je z medicínského hlediska jednodušší. Mozková kůra je ale zodpovědná za velké množství dějů, a právě medicínské problémy by měly být z většiny řešitelné v ní.
Hlouběji pak bude nutné elektrody zavést pro pokročilé funkce, jako je právě symbióza s AI, nebo třeba nahrávání vzpomínek, či „telepatický“ přenos myšlenkových konceptů. O těchto sci-fi plánech pro vzdálenější budoucnost Elon na akci mluvil, nicméně v zásadě šlo o vize, kterým jsme se již podrobně věnovali v samostatném článku.
Evoluce, ne revoluce
Jaký je tedy závěr, čeho tým Neuralinku po roce dosáhl? Záleží na úhlu pohledu. Žádný revoluční průlom nepřišel, nicméně na druhou stranu pokrok od minulého roku je velký. Elon navíc na akci několikrát zmínil, že jejím hlavním účelem je oslovit lidi pro práci na Neuralinku.
Tým totiž nyní čítá zhruba 100 lidí, Elon ale předpokládá, že časem jich bude potřeba možná až 10 tisíc. Firma hledá v podstatě všechny odborníky – chemiky, biology, neurochirurgy, elektrotechniky, programátory, ale také třeba veterináře a chovatele zvířat. Pokud tedy uvažujete o změně zaměstnání, máte jedinečnou možnost.
Na tomto místě je také vhodné zmínit nedávnou událost, kdy Neuralink opustilo pět zaměstnanců. Ti si následně v médiích stěžovali na „chaotické podmínky“ ve společnosti a šibeniční časové termíny. Společnost prý pracuje spíše jako technologická než medicínská firma, a je tedy velký tlak na rychlé testování nových řešení. Ukázkou je prý kupříkladu přesun od hlodavců (z loňského roku) k prasatům, což je vývoj, který prý běžně v lékařském prostředí trvá mnohem déle.
Neuralink v oficiálním prohlášení označil tato obvinění za „částečně či zcela nepravdivá“. Faktem nicméně je, že právě tento způsob práce je známý ze SpaceX, kde se firmě nicméně jednoznačně vyplácí. Je však otázkou, nakolik je možné takto postupovat i u mozkových implantátů – pokud jsou tedy obvinění pravdivá.
Tip: Elon Musk: velký rozhovor o symbióze s AI, koronaviru a prodeji veškerého majetku
Ať je vnitřní fungování Neuralinku jakékoliv, určité výsledky nepochybně má. I k první fázi, kterou je například obnovení zraku, či ovládání končetin, pořád nicméně zbývá hodně práce. Uvidíme, čím nás společnost překvapí za rok…
