- Ve věku 100 let zemřel nejstarší laureát nobelovy ceny, John B. Goodenough
- Proslul jako vynálezce komerčně používaných lithium-iontových baterií
V neděli 25. června 2023 zemřel ve spánku nejstarší žijící laureát Nobelovy ceny za chemii, profesor John Bannister Goodenough z Texaské univerzity v Austinu, který se zabýval fyzikou pevných látek a do síně slávy vstoupil coby vynálezce lithium-iontových baterií.
Zemřel otec Li-Ion baterií
John Goodenough se narodil 25. července 1922 v durynském městě Jena, avšak americkým rodičům. Jeho otec byl profesor historie náboženství na Yaleově univerzitě. Na stejné univerzitě studoval i John, po absolvování pak sloužil jako vojenský meteorolog ve druhé světové válce.
Po získání doktorského titulu pracoval na MIT. Během 24 let se zde věnoval několika projektům, zejména pak vývoji magnetických pamětí RAM. Průlom v jeho vědecké kariéře však přišel až později. V 80. letech 20. století navázal na práci G. N. Lewise a přinesl komplexní vynález lithium-iontové baterie.
John B. Goodenough, professor at The University of Texas at Austin who is known around the world for the development of the lithium-ion battery, died Sunday at the age of 100. Goodenough was a dedicated public servant, a sought-after mentor and a brilliant yet humble inventor.
— UT Austin (@UTAustin) June 26, 2023
Ty se uchytily prakticky okamžitě, už v roce 1991 společnost Sony použila první masovou várku těchto baterií. Šlo o technologický průlom – Goodenough totiž ukázal světu, že lze vměstnat velké množství energie do relativně malého akumulátoru.
Goodenough pak pokračoval na Texaské univerzitě v Austinu, kde se stále věnoval bateriím. V roce 2017 představil se svým týmem koncepci nové baterie, která místo kapalných elektrolytů používá skleněné elektrolyty a nahrazuje lithium mnohem levnějším a dostupnějším sodíkem. Výkonnější baterie typu sodium-ion se však nepoužívají ve spotřební elektronice.
Nobelova cena v 97 letech
Kromě práce na RAM a nabíjecích bateriích proslul také jako spoluautor pravidla chemické supervýměny. V 50. letech spolu s kolegou Junjiro Kanamorim sepsal tři základní pravidla: „1. Výměnná interakce mezi dvěma zpola zaplněnými orbitaly je silná a antiferomagnetická. 2. Výměnná interakce mezi dvěma zpola zaplněnými orbitaly je silná a antifero-magnetická. 3. Výměnná interakce mezi zpola zaplněným a prázdným orbitalem je slabá a feromagnetická.“
Velkého uznání se dočkal také na konci života, v roce 2019 mu totiž byla udělena Nobelova cena za chemii, tou dobou mu bylo 97 let a stal se nejstarším oceněným. Zemřel v neděli 25. června 2023 v úctyhodném věku 100 let, přesně měsíc před svými 101. narozeninami.
