Přijít se zcela novým produktem na trh a hned sklízet chválu ze všech stran není každodenní součástí našich životů. Avšak občas se to stane. Korejská automobilka Hyundai by o tom mohla vyprávět. Samozřejmě nestavěla auto poprvé, ale pustila se do segmentu, kde najdeme hned několik soupeřů – do segmentu hot-hatchů.
Hyundai i30 N však sklízelo chválu prakticky v každé redakci, kde se ocitlo. A já musím říct, že velmi oprávněně. Korejský hot-hatch funguje skvěle a momentálně nabízí jeden z nejlepších poměrů mezi zábavou za volantem a částkou, která se vám odečte z vašeho bankovního konta.
Jak už díky titulku víte, nezůstalo pouze u Hyundai i30 N, později dorazila na trh i verze Fastback a pak lahůdka v podobě limitované edice Project C. Jakmile se naskytla příležitost prohnat jeden ze sedmi kusů, který byl k dispozici na českém trhu, neváhal jsem.
Nová kola a agresivnější vzhled
Na první pohled si všimnete předního splitteru, bočních prahů a samozřejmě kol OZ. Jinak auto zůstalo po designové stránce prakticky stejné. Opomenout ještě nesmím karbonovou kapotu, která je stejně jako boční prahy a přední nárazník vyrobena z uhlíkových kompozitů.
Cíl inženýrů byl jasný. Snížit hmotnost a těžiště dostat blíže k silnici. A povedlo se. Kapota ušetřila 7,2 kilogramu, boční prahy necelý jeden kilogram. Sportovní skořepinová sedadla od firmy Sabelt uspořila 7,5 kg a kola dalších 22 kg. Celkově je Project C oproti i30 N Performance lehčí o 50,004 kg. A je to znát.
Samotné auto je o 8,8 milimetru sníženo, což má pozitivní vliv na těžiště, ale na určitých zpomalovacích prazích už si musíte dávat pozor. Podobně jako parkovat předním nárazníkem k obrubníku nemusí být vždy to nejšťastnější řešení. Avšak pokud Project C doma nemáte, nemusí vás to trápit. Celkově bylo vyrobeno 600 kusů, sedm z nich se dostalo na český trh, a jestli hádáte, že jsou vyprodány, pak máte pravdu.
Proč to dělat složitě, když to jde jednoduše?
Teď se půjdeme podívat do interiéru. Pokud znáte podobu i30 N, Project C vás nepřekvapí. Ale ono je to vlastně dobře. Novinkou je alcantarou potažený volant, štítek před spolujezdcem s výrobním číslem a také hlavice řadicí páky. Ta dostala tvar, který má připomínat píst. Vypadá to dobře, ale osobně bych volil klasiku, která se lépe drží.
Před volantem najdete klasické analogové budíky. Mezi nimi je displej, kde jsou informace o spotřebě, dojezdu a podobně. Nejvíce se vám však bude hodit ukazatel teploty oleje, využití točivého momentu a turba.
O sedadlech už byla řeč. Project C dostal skořepinová sportovní sedadla. Hubenější postavy zvládnou obejmout velmi dobře, jen zapomeňte na funkci vyhřívání či dokonce klimatizování. Sportovnímu nádechu prospívá také barevná kombinace. Volant je červeně prošívaný, stejně jako sedadla a ze stejné barvy jsou i bezpečnostní pásy.
Skoro jako Playstation
Moderní prvky typu odemykání auta chytrým telefonem nebo nejlepší infotainment na trhu rozhodně nečekejte. Systém je dotykový a běží na osmipalcovém displeji. Jde připojit na internet pomocí hotspotu ve vašem chytrém telefonu. Následně lze využívat informace o parkovacích místech či počasí. Zatímco druhá zmíněná funkce fungovala dobře, o parkovacích místech to říci nelze.
Tu a tam můžete v mapách vidět upozornění na policejní radar, ale zapomeňte na podobnou kvalitu, jakou znáte například z aplikace Waze. Ostatně Waze či Google Maps můžete používat díky podpoře Apple CarPlay i Android Auto. Řešení od Hyundai není nikterak špatné, je to takový dobře fungující základ, kam si i své myšlenky můžete uložit. Ano, nejen BMW, ale i Hyundai má hlasové poznámky. Před řadicí pákou pak najdete bezdrátovou nabíječku, kam se bez problémů vejde i 6,9palcový telefon.
I Project C nabízí velké množství nastavení, od řízení, odpružení až po reakci motoru, meziplyny či zvukový doprovod. Po téhle stránce vás i standardní Hyundai i30 N bude bavit. Chvilku se zastavím u automatických meziplynů. Pro pravé petrolheady je to jistě sprosté slovo, ale osobně si myslím, že Hyundai trefilo hřebíček na hlavičku. Ne každý je tak dobrý řidič, aby v nějaké složitější situaci zvládal dávat meziplyny, tak to auto udělá za něj. Ostatně je to i dobrá show, za kterou si mnoho lidí rádo zaplatí. A i kdyby vám to přeci jen vadilo, můžete si to v nastavení vypnout.
Tři režimy i sport
Pod volantem najdete dvě červená tlačítka. To vlevo slouží pro přepínání mezi módy. K dispozici je eko, normal a sport. Prakticky jakýkoli z nich se hodí například na dálnici, kdy se zvukový projev utlumí a spolucestující na zadních sedadlech na vás nemusejí mluvit tak hlasitě.
Pravé tlačítko ovládá režim N a N Custom. První znamená, že se vše přenastaví do nejsportovnějších režimů, zatímco N Custom si můžete nastavit dle vaší libosti.
Na dálnici jsem rád využil tempomat a spolehnout se můžete i na parkovací kameru. Avšak na přídi jsou pouze senzory. Nechybí ani hlídání mrtvého úhlu, ale tím výčet zajímavých funkcí končí. Hyundai i30 N Project C má zkrátka oslňovat trochu jiným způsobem.
Auto na každý den? Jen pro masochisty
Osobně jsem se velmi těšil, jak nižší těžiště, jiná kola a tvrdší podvozek dokáží změnit chování auta. Nyní vám mohu říci, že více, než jsem si myslel. Že Project C bude, minimálně v Praze, nesmírně tvrdý, jsem si tak nějak myslel. Avšak že bude až tak tuhý? Sebemenší nerovnost na vozovce cítíte, a to i na „nejkomfortnější“ režim. Sport+ je pak opravdu jen pro masochisty. Zatímco s Hyundai i30 N si každodenní život dokážu představit, s Project C už ne.
V Praze jsem si vše musel vytrpět, ale jakmile jsem se dostal na své oblíbené okresní silnice, které mají, nutno podotknout, velmi dobrý asfalt, karta se ihned obrátila. Víte prakticky o všem, co se děje pod koly, cítíte sebemenší hrbol na vozovce, díky čemuž máte přehled o všem, co potřebujete. O to větší zábavu si na okresních silnicích užijete. Vše záleží jen na vašich řidičských dovednostech.
Doba mechaniky ještě není pryč
Stačí tedy zahřát veškeré důležité kapaliny a můžete vyrazit. Řadíte za dva, plynový pedál je na podlaze, vy se díváte na vozovku a díky LED diodám, které se v případě ideálního času přeřazení rozblikají do vašeho zorného pole, vyšlápnete spojku, řadíte trojku a to celé absolvujete znovu. Převodovka má krátké a přesné dráhy. Jsem rád, že na trhu ještě existují auta, kde můžete cítit holou mechaniku.
Nesmírně jsem se těšil, co všechno Project C ukáže v zatáčkách. Bohužel ani jeden ze čtyř dní jsem neměl příležitost narazit na suchou vozovku. Tři dny pršelo a ten čtvrtý byla silnice stále poněkud vlhká. V takovou chvíli je znát, že Project C má problém veškerý výkon dostat na silnici, takže nějaké to ostřejší přidání plynu znamená jen aktivování elektroniky.
Nižší těžiště je znát a například v mém oblíbeném „esíčku“ se „Nko“ do zatáčky vrhlo s daleko větší jistotou. Jakmile jsem minul apex, postupně jsem přidával plyn, načež bylo cítit, jak vás Project C chce vytáhnout ze zatáčky. Samozřejmě že fyzika funguje, ale její efekt se dostavil později, než jsem čekal.
Největším benefitem vozu je, že podvozek doslova kopíruje silnici, vy cítíte opravdu všechno a díky tomu můžete daleko lépe reagovat. Tím, že jde o předokolku, na její limity dojdete poměrně brzy. Na okruhu v Mostě rozhodně nebudete nejrychlejší, ale zábava za volantem není nutně jen o rychlosti. Osobně zábavu vnímám tak, že chci od auta dostávat maximum informací, na které následně mohu reagovat. Tuhle skládačku doplnit o zajímavý zvuk, mechanický chod manuální převodovky a mám vše, co potřebuji. A přesně tohle v mých očích Project C splňuje dokonale.
Motor beze změn, avšak se skvělým zvukem
Motor se žádných úprav nedočkal, takže o pohon se stará benzinový dvoulitrový čtyřválec, který je naladěný na 275 koní a 353 Nm. Krátkodobě díky funkci overboostu hodnota stoupne až na 378 Nm. Trochu mě mrzí, že Hyundai nezvedlo výkon alespoň o pár koní. Ani ne tak proto, že by auto mělo výkonu málo, ale k limitované edici by mi to sedělo. Ostatně by to byl další důvod, proč mají zákazníci vytáhnout o téměř 260 tisíc korun více oproti Hyundai i30 N Performance.
Dvoulitr funguje výborně, neustále chce do otáček, k čemuž napomáhá i jeho lineární křivka. V nesportovním módu je takový klidný, ovšem připravený vám kdykoli poskytnout svůj výkon, kdy až po zapnutí „N“ módu se reakce na plynový pedál zostří a i zvukový doprovod udělá své. A jak je na tom spotřeba? Po více než 400 kilometrech si řekl o 9,6 litru benzinu na sto kilometrů. Dobrou zprávou je, že nevyžaduje Natural 98, ale spokojí se i s Naturalem 95.
Nestačí mít jen dobré jízdní vlastnosti, ale také zajímavý zvukový doprovod. Jedná se o další část puzzle, které musíte mít, pokud chcete mít sportovní auto. Hyundai i30 N s tímto problém nemá, a ačkoli se zvukový projev po instalaci filtru pevných částic lehce utlumil, stále z něho budete mít radost.
| Model | Hyundai i30 N Project C |
| Základní cena | 739 990 Kč |
| Cena testované výbavy | 999 990 Kč |
| Stupeň výbavy | Project C |
| Výkon | 202 kW / 275 koní |
| Zdvihový objem | 1998 ccm |
| Palivo | benzin |
| Počet válců | 4 |
| Pohon | pohon předních kol |
| Převodovka | manuální |
| Akcelerace 0-100 km/h (s) | 6 |
| Maximální rychlost (km/h) | 250 |
| Spotřeba paliva na 100 km | 7,1 l (kombinovaná) |
| Délka | 4371 mm |
| Šířka | 1795 mm |
| Výška | 1439 mm |
| Rozvor nápravy | 2650 mm |
| Hmotnost | 1395 kg |
| Objem palivové nádrže | 50 litrů |
Majitelům, kteří už mají Project C v garáži, bych měl pogratulovat a popřát jim hodně šťastných a zábavných kilometrů. Standardní Hyundai i30 N je velmi zábavné auto, a pokud to se sportovní jízdou myslíte vážně, Project C je dobrá volba, která váš řidičský um může posunout dále. Jen musíte chtít…
Hyundai i30 N Project C
Klady
- jízdní vlastnosti
- exkluzivita
- zvuk
- základní, ale jednoduchý infotainment
Zápory
- limitovaná edice si zasloužila vyšší výkon
- na každý den jen pro masochisty
- základní, ale jednoduchý infotainment
