Jak jednou řekl jeden moudrý muž, čas letí jako splašený nosorožec. V případě technologií to platí dvojnásob. Kdo by to byl řekl, že už uběhlo 13 let od představení prvního iPhonu na MacWorldu v roce 2007. Když Steve Jobs vykročil na pódium ve svém ikonickém černém roláku, patrně jen málokdo tušil, že telefon, prohlížeč a iPod je vlastně zařízení, které změní vnímání chytrých telefonů – iPhone. První jablečný telefon byl světu oficiálně představen 9. ledna 2007.
Zatímco dnes platí iPhone za jeden z nejlepších telefonů na trhu, v případě první generace tomu tak zdaleka nebylo. První iPhone na své konkurenty v mnohých ohledech ztrácel a funkce, které dnes jablečný telefon definují, přišly až v dalších generacích. Vybrali jsme pro vás třináct faktů, které jste pravděpodobně o prvním iPhonu nevěděli.
Sestřih z keynote
Kopírovat a vložit bylo velkou neznámou
Ctrl+C a Ctrl+V je patrně nejpoužívanější klávesová zkratka na světě. Kopírování textu do schránky a jeho vložení na jiném místě do značné míry definuje používání počítačů. Chytré telefony ve své době disponovaly také klávesnicemi a funkce kopírování a vložení jim nebyla v žádném případě cizí.
To se ale nedá říct o původním iPhonu. Ten se totiž nezaměřoval na tvrdé jádro uživatelů chytrých telefonů, ale na běžné spotřebitele s „hloupými” telefony, které nějaké kopírování textu nezajímalo. Časem Apple podporou pro kopírování a vkládání textu přidal, dokonce v mnohem intuitivnější podobě, než s jakou se mohli tehdejší majitelé chytrých telefonů setkat. V první verzi systému iOS ale tahle funkce zcela chyběla.
Rychlá síť 3G? Raději EDGE
Rychlé sítě třetí generace byly v roce 2007 na vzestupu, nicméně Apple se rozhodl pro jinou cestu. Než aby přišel s technologií, která nebyla dostatečně vyzkoušena, raději si počkal a vsadil na v té době dominantní druhou generaci mobilních sítí, tedy EDGE. Maximální přenosová rychlost dat původního iPhonu tak byla 384 kbps.
Až tak nelogický krok to nebyl, neboť ve Spojených státech byla data velmi drahým zbožím, kdy se ceny pohybovaly okolo 100 dolarů měsíčně za 200 až 500 MB dat. Apple ale 3G neignoroval dlouho – hned příští generace s názvem iPhone 3G sítě třetí generace podporovala.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 115 × 61 × 11,6 mm, hmotnost: 135 g, zvýšená odolnost: ne
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 2.0, Wi-Fi: 802.11 b/g, GPS: , konektor: miniUSB
Baterie: 1400 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Mapové podklady a s nimi související navigace je v dnešní době samozřejmostí. Chytré telefony tímto takřka zcela zničily segment externích GPS, kterým se stále věnuje například Garmin. První iPhone byl na prohlížení map připraven více než dobře. Dostupná byla aplikace Google Mapy a s pomocí gest dvěma prsty pro přiblížení a oddálení bylo prohlížení map jedna radost.
Mělo to ale jeden podstatný zádrhel – iPhonu chyběla GPS. Kromě zafixování aktuální polohy jste tak mohli zapomenout právě na navigaci, která je neoddělitelnou součástí dnešních telefonů. Podporu pro GPS přidal Apple až s další generací a později se dokonce pustil do vlasní mapové aplikace, která měla velmi krušné začátky.
Obchod s aplikacemi neexistoval
Synonymem pro iPhone je App Store. Obchod s aplikacemi nastartoval boom chytrých telefonů jako málokterá funkce a bez možnosti stáhnout si aplikace si dnešní chytré telefony již nedovedeme představit. Ostatně slabá podpora vývojářů aplikací byla jednou z hlavních příčin, proč u uživatelů propadl Windows Phone – uživatelům jednoduše chyběly aplikace.
V první softwarové verzi iPhonu byste App Store hledali marně. Spousta předinstalovaných aplikací sice dostačovala, ale možnost pro vývojáře programovat vlastní řešení posunula celou platformu na jinou úroveň. App Store dorazil až s příchodem iPhonu 3G a iPhone Software 2.0 – název iOS začal Apple používat až od roku 2010.
Webový prohlížeč a e-mail jako na počítači
Nejprve je potřeba se podívat, jak vypadalo prohlížení internetu a e-mailů na zařízeních tehdejší doby. K pohodlnosti a uživatelské přívětivosti to mělo asi tak daleko jako Outlook před 15 lety. Tuhle malou revoluci máme tendenci podceňovat, ale fakt, že iPhone zcela změnil přístup k internetu a e-mailu, mu odpárat nelze.
Safari už v prvních verzích podporovalo desktopové zobrazení webových stránek, stejně jako vychytávky v podobě dvojího poklepání, které přiblížilo sloupec s textem na čitelnou úroveň. E-mailový klient se pyšnil podporou protokolu IMAP, což znamenalo možnost renderovat e-maily v HTML stejně jako v případě desktopu.
Softwarové klávesnici se příliš nevěřilo
Zatímco v roce 2007 si nikdo nedovedl představit chytrý telefon bez fyzické klávesnice, dnes si hardwarovou klávesnici u smartphonu přejí jen ti nejzarytější fanoušci BlackBerry. Její přijetí mezi uživateli nicméně nebylo tak automatické, jako tomu je dnes. Spousta lidí byla zvyklá na fyzické klávesy a v případě majitelů „hloupých” telefonů musíme připočíst ještě zvyk psát pomocí T9.
Autokorekce a chytré vychytávky uživatelského rozhraní, které klávesnici přizpůsobovalo podle aplikace, kde jste ji otevřeli, ale získaly Applu spoustu příznivců. Časem softwarovou klávesnici vzali na milost také její odpůrci a po letech se přestaly vyrábět také konkurenční Android zařízení s klávesnicí.
Apple vytvořil vlastní YouTube aplikaci
Pro vývojáře třetích stran byl první iPhone sice zapovězeným územím, přesto jste si mohli vychutnat videa na YouTube ve speciální aplikaci. Jak je to možné? Protože ji vyvinul přímo Apple. YouTube byla v té době vcelku nová platforma, která si svou celosvětovou popularitu musela vydobýt. A první iPhone k tomu jistě přispěl.
Velký displej (ve své době pochopitelně), který nezakrývala klávesnice, byl totiž jako stvořený k přehrávání videí. Mobilní verze YouTube tehdy nebyla příliš dobře optimalizovaná, stejně tak nepodporovala videoformát H.264, který používal iPhone. Applu tak nezbylo nic jiného, než vytvořit vlastní aplikaci a přinést internetová videa široké mase uživatelů.
iPhone nepodporoval nahrávání videa
Jestli měl iPhone při svém uvedení nějaký skutečně výrazný handicap, tak to byla absence natáčení videa. V té době uměl natáčet video kdejaký mobilní telefon, takže touto absencí si Apple žádné příznivce nezískal. Původní 2 Mpx fotoaparát byl na svou dobu poměrně obstojný, nicméně hardware nebyl připraven oficiální cestou podporovat natáčení videa, a to ani v nízkém rozlišení. Chyběla i přisvětlovací dioda.
Natáčení videí se uživatelé dočkali až o dva roky později s příchodem iPhone 3GS. Zajímavostí je, že Apple do původního iPhonu nezahrnul ani přední kamerku pro autoportréty (selfie jako pojem v té době neexistoval). Ten se svého debutu dočkal až s příchodem iPhone 4, kdy byla představena služba FaceTime pro videohovory.
Obrázek si přes operátora nepošlete
Vzhledem k tomu, že mobilní internet a internetové kecálky byly stále ještě v plenkách, byla standardním způsobem komunikace SMS, v případě posílání obrázků MMS. A právě podpora pro obrázkové zprávy skrze mobilní sítě byla uživatelům iPhonu zapovězena. Vzhledem k jeho široké podpoře mezi mobilními telefony šlo o překvapení.
Na druhou stranu musíme říci, že se nejedná o žádnou velkou škodu. MMSky byly ve své době (a jsou i dnes) velmi drahou záležitostí, takže se s nimi dost šetřilo. Apple ale MMS neignoroval dlouho – podpora se objevila už v následujícím iPhone 3G.
Problémy s připojením sluchátek
3,5mm audio konektor pro připojení sluchátek nebyl toho času v mobilních zařízeních až tak profláklý, neboť většina výrobců používala své proprietární konektory. Apple přítomností 3,5mm jacku určitě spoustu lidí potěšil, nicméně jejich radost neměla dlouhého trvání i přes to, že iPhone teoreticky podporoval nejen přenos zvuku do sluchátek, ale také hlasu skrze mikrofon a handsfree.
Nebyl by to totiž Apple, kdyby si nevymyslel nějakou kulišárnu. Zdířka na jack byla speciálně seříznutá, takže šla připojit pouze originální sluchátka dodávaná k balení. Pokud jste chtěli používat vlastní sluchátka, nezbylo vám než sáhnou po adaptéru, který tuto situaci vyřešil. V příští generaci už Apple tenhle přešlap napravil.
Bluetooth ano, stereo nikoliv
První iPhone pochopitelně disponoval technologií Bluetooth (2.0), nicméně ve značně omezené verzi. Zatímco nyní jsme zvyklí skrze modrý zub připojovat takřka cokoli a především poslouchat hudbu, u prvního iPhonu byste se se zlou potázali. Bluetooth totiž podporoval pouze headsety, nikoli přehrávání hudby.
To nebylo nicméně až takovou zvláštností. Přes Bluetooth většina lidí připojovala bezdrátová sluchátka pro volání a kvalitních bezdrátových sluchátek bylo po málu. Stereo A2DP každopádně dorazil až s příchodem iPhone 3GS.
Bluetooth handsfree od Applu? Žádný problém
Tento bod přímo navazuje na předchozí fakt o Bluetooth. Dlouho před AirPody vypustil Apple na trh bezdrátové sluchátko, které se soustředilo na hovory. To se nabíjelo skrze speciální USB konektor a k dokoupení byla také kolébka, která umožňovala nabíjet zároveň iPhone a Bluetooth headset. Jeho předností bylo především úzké propojení s iPhonem, což můžeme vidět i u dnešních produktů.
Synchronizace přes iTunes
Poslední fakt provázel uživatele iPhonů dlouhá léta. Nutnost prakticky k jakékoli složitější operaci připojit iPhone k počítači a využívat software iTunes bylo především pro majitelé strojů s Windows noční můrou. Ať šlo o synchronizaci hudby či fotografií, prakticky k jakékoli práci s vnitřním úložištěm bylo třeba vytáhnout kabel a nažhavit iTunes, včetně synchronizace kontaktů a kalendáře.
Jak na první iPhone vzpomínáte vy? Dejte nám vědět do komentářů :-)
Michael Chrobok
Další dnešní články
