- Perplexity nečekaně opouští plány na integraci reklam a plně se zaměřuje na model předplatného pro běžné uživatele a firmy
- Firma tento krok vysvětluje snahou o zachování uživatelské důvěry, což působí poněkud ironicky vzhledem k probíhajícím žalobám za masivní kradení autorského obsahu
- Vzhledem k silné konkurenci velkých jazykových modelů a nedávným pochybným PR krokům je dlouhodobé přežití této služby na trhu velmi nejisté
Perplexity, jeden z nejvýraznějších vyzyvatelů tradičních internetových vyhledávačů, radikálně mění svůj obchodní model. Podle interních informací i nedávných vyjádření managementu firma zcela opouští svou dosavadní strategii založenou na prodeji digitální reklamy. Místo toho se chce exkluzivně soustředit na prodej prémiového předplatného koncovým uživatelům a nabídku robustních B2B řešení pro firemní klientelu.
Obrat o 180 stupňů
Ještě na začátku roku 2024 patřilo Perplexity mezi průkopníky v testování takzvaných „sponzorovaných odpovědí“ uvnitř rozhraní umělé inteligence. Značky měly možnost ovlivňovat související dotazy, které systém uživateli nabízel po vygenerování primární odpovědi. Experimenty ale neměly dlouhého trvání, což následně vyústilo v odchod Taze Patela, klíčového manažera odpovědného za reklamní strategii firmy.
Vedení společnosti, v čele s generálním ředitelem Aravindem Srinivasem, tento strategický ústup oficiálně odůvodňuje „ochranou uživatelské zkušenosti a nutností zachovat absolutní důvěru ve svůj produkt“. Argumentace Perplexity staví na předpokladu, že takzvaný „vyhledávač odpovědí“ (answer engine) ztrácí svůj smysl v okamžiku, kdy uživatel získá pocit, že jsou mu informace podsouvány na základě finančních zájmů třetích stran, a nikoliv na základě objektivní pravdy.
Trh s umělou inteligencí se tak momentálně štěpí na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco někteří (a Perplexity se teď tváří že k nim chce najednou patřit…) sázejí na čisté, předplatitelské prostředí, giganti jako OpenAI se vydávají opačným směrem. Společnost stojící za ChatGPT totiž začala nedávno zobrazovat reklamy ve své bezplatné a nejlevnější verzi, aby dokázala pokrýt astronomické náklady na provoz svých velkých jazykových modelů.
Finanční ukazatele Perplexity přitom naznačují, že sázka na předplatné nemusí být předem prohraná. Podle dostupných dat dosáhla firma na podzim roku 2025 opakujících se ročních tržeb ve výši přibližně 200 milionů dolarů, což znamená téměř pětinásobný meziroční růst.
Důvěra v háji
Pokud se na kroky Perplexity podíváme analytickou optikou a zasadíme je do kontextu jejich nedávného působení, celá úhledná historka o „ochraně uživatelské důvěry“ se začíná velmi rychle drolit. Mění se v cynickou fasádu společnosti, která zoufale hledá záchranné lano v moři, ve kterém už dávno neumí plavat.
Začněme samotným argumentem o důvěře. Je fascinující, možná až tragikomické, slyšet z úst představitelů Perplexity plamenná slova o transparentnosti a integritě informací. Bavíme se zde totiž o společnosti, která má za sebou jeden z nejbouřlivějších roků plný obvinění z masivního porušování autorských práv a flagrantního ignorování základních etických pravidel internetu.
V polovině roku 2024 otřásla technologickým světem kauza, kdy magazín Forbes obvinil Perplexity z prachsprosté krádeže. Nová funkce s názvem Perplexity Pages ukradla exkluzivní investigativní článek Forbesu o tajném dronovém projektu bývalého šéfa Googlu Erica Schmidta, kompletně ho přepsala a publikovala jako vlastní obsah. Zdrojování? Zcela minimální a snadno přehlédnutelné. Perplexity dokonce zašlo tak daleko, že na základě ukradené reportáže vygenerovalo AI podcast a video, které ve výsledcích vyhledávání začalo přesahovat původní článek novinářů, kteří na tématu měsíce pracovali.
To navíc nebyl to ojedinělý incident. Detailní vyšetřování magazínu Wired a nezávislých vývojářů jasně prokázalo, že Perplexity programově ignorovalo protokol robots.txt. Tedy jakousi nepsanou ústavu internetu, pomocí které weby říkají robotům, jaký obsah nesmí indexovat a stahovat. Wired zjistil, že Perplexity používá maskované crawlery (skryté sběrače dat) s falešnými identitami, aby potají vysávalo obsah i ze stránek, které jim to explicitně zakázaly. Když Wired připravil testovací článek obsahující jedinou fiktivní větu o reportérovi jménem Amelia, který sleduje svítící houby, Perplexity tuto informaci nejenže nasálo navzdory zákazu v robots.txt, ale následně o ní zcela sebevědomě halucinovalo nesmyslné detaily.
Žaloba kam se podíváš
Dnes čelí Perplexity žalobám nebo ostrým předžalobním výzvám od gigantů jako The New York Times, Dow Jones, The Wall Street Journal, BBC, či japonských mediálních domů Nikkei a Asahi Shimbun. Všichni svorně tvrdí to samé: Perplexity parazituje na naší práci, krade náš obsah a ohrožuje samotnou podstatu žurnalistiky.
Když vám tedy takováto společnost sebevědomě oznámí, že ruší reklamy, „aby zachovala etickou čistotu a důvěru uživatelů“, je to spíše k smíchu. Pravděpodobnější scénář je ten, že inzerenti sami začali dávat ruce pryč od platformy, která balancuje za hranou legality a čelí soudním sporům z každé strany. Značky jako Whole Foods či Indeed, které s Perplexity na reklamách v začátcích experimentovaly, pravděpodobně nechtěly spojovat své jméno se systémem obviněným z plagiátorství.
Chrome? Hrome!
Dalším důkazem toho, že Perplexity je trošku mimo a chová se spíše jako zmatený startup než seriózní hráč, byl jejich naprosto bizarní pokus o nákup webového prohlížeče Google Chrome. V srpnu 2025 rozeslal CEO Aravind Srinivas dopis přímo šéfovi Alphabetu Sundaru Pichaiovi, ve kterém nabídl za odkup Chromu 34,5 miliardy dolarů v hotovosti. Kontext je tady klíčový: Ministerstvo spravedlnosti USA v té době tlačilo na Google, aby Chrome kvůli antimonopolním pravidlům odprodal. Perplexity, firma s tehdejší hodnotou zhruba 14 až 18 miliard dolarů, se najednou tvářila, že má připravené desítky miliard od investorů na pohlcení největšího prohlížeče na světě, který reálně ovládá 60 % trhu a používají ho tři miliardy lidí.
Byla to absurdní, do očí bijící mediální šaráda. Odborníci odhadovali skutečnou cenu Chromu spíše k hranici 50 až 100 miliard dolarů. Google navíc nikdy nenaznačil, že by Chrome dobrovolně prodal. Proč to tedy Srinivas udělal? Odpověď leží v dalším produktu firmy: prohlížeči Comet. Perplexity totiž zhruba ve stejné době spustilo vlastní webový prohlížeč „poháněný umělou inteligencí“. Nabídka na koupi Chromu byla s největší pravděpodobností jen gigantickou kouřovou clonou a marketingovým trikem, jak dostat jméno Perplexity a svůj nový prohlížeč Comet do titulků světových médií.
A jak vlastně Comet dopadl? Rozpačitě je slabé slovo. Ačkoliv firma slibovala AI revoluci na poli prohlížečů, skutek tak trochu utek. Realita na trhu ukázala, že změnit návyky uživatelů je takřka nemožné. Jistě, Comet není vyloženě špatný a místy může být užitečný, nicméně mu chybí některé základní pokročilé funkce a jak se ukazuje, pouhá základní integrace AI to nezachrání.
Lidé navíc zjistili, že nepotřebují další složitý prohlížeč, který se snaží být chytřejší než oni, zvláště když stávající hegemony jako Edge či Chrome postupně implementují AI funkce přímo do svého jádra mnohem plynulejším a méně invazivním způsobem.
Přežije Perplexity letošní rok?
Tím se dostáváme k samotnému jádru existenční krize Perplexity. Musíme si položit zásadní otázku: Jaký je vlastně dnes důvod pro existenci této služby?
Když Perplexity koncem roku 2022 a v průběhu roku 2023 začalo nabírat na popularitě, mělo v ruce jeden obrovský triumf. Tehdejší verze ChatGPT byla odříznutá od aktuálního internetu. Její znalosti končily v minulosti a neuměla spolehlivě vyhledávat. Perplexity přišlo s revoluční myšlenkou. Spojilo velký jazykový model se živým vyhledávačem. Zadali jste dotaz, Perplexity prohledalo web, přečetlo aktuální články a sepsalo vám úhlednou odpověď s citacemi. Bylo to magické a neuvěřitelně užitečné. Jednoduše to fungovalo a ukázalo to obří díru na trhu, kterou ale poměrně záhy všichni ostatní zalepili.
Jenže teď se píše rok 2026. Příkop, který Perplexity chránil, zcela vyschl. ChatGPT dnes umí naprosto plynule, rychle a přesně prohledávat web a citovat zdroje. Totéž zvládá Google Gemini, které má navíc tu gigantickou výhodu, že je přímo napojené na vaše e-maily, dokumenty na Google Drive a celý ekosystém Workspace. Microsoft Copilot je hluboce zadrátovaný do Windows a balíku Office. Kvalitně a spolehlivě umí vyhledávat i Claude. Co zbylo Perplexity?
Perplexity nemá vlastní špičkový základní model. Jsou závislí na technologiích třetích stran (využívají modely od OpenAI, Anthropicu i open-source komunity). Jsou vlastně jen velmi hezkým uživatelským rozhraním posazeným nad cizími technologiemi s přidanou vrstvou vlastního vyhledávacího indexu. A to je pro budování dlouhodobého technologického giganta žalostně málo.
Když Aravind Srinivas mluví o tom, že se zaměří na B2B sektor a prémiové profesionály (tedy například lékaře, finančníky či ředitele) opět se ocitá na tenkém ledě. Proč by měla globální korporace platit předplatné za Perplexity, když už platí miliony dolarů za podnikovou licenci Microsoft 365, jejíž součástí je bezpečný a integrovaný Copilot? Jakou přidanou hodnotu nabízí Perplexity analytikovi z Wall Street, kterou mu neposkytne předplatné ChatGPT Plus od tvůrců samotných modelů?
Hlavou do zdi
Při pohledu na aktuální stav Perplexity tak vidíme společnost, která narazila na strop svých původních možností. Opouští reklamy ne proto, že by byli etickými rytíři v bílé zbroji, ale pravděpodobně proto, že na reklamním trhu nedokázali efektivně škálovat svůj byznys a odradili inzerenty krádežemi obsahu. A ano, do jisté míry můžeme říct že kradou všichni, včetně jinak relativně etického a příčetného Anthropicu, ale ostatní u toho alespoň (většinou) nepředvádí absurdní marketingové kousky s nákupem Chromu, protože jejich vlastní prohlížeč nikoho nezajímá.
Pro drtivou většinu běžných uživatelů bude ale nejspíš klíčové to, že snaha přesvědčit uživatele, aby platili 20 dolarů měsíčně za něco, co jim dnes Anthropic, Google i OpenAI nabídnou mnohdy lépe a často zdarma či v rámci jiných předplatných, je prostě bláhová.
Perplexity si bez pochyby zaslouží uznání za to, že ukázalo světu, jak má vypadat moderní vyhledávání. Donutili Google i OpenAI k rychlejší inovaci. Byli to průkopníci s čistou vizí. Ale jak už to v technologickém světě bývá, průkopníci často skončí se šípy v zádech, zatímco osadníci, kteří přijdou po nich, na jejich myšlenkách postaví impéria. Model bez reklam je sice sympatický, ale nedokáže zakrýt fakt, že Perplexity v současné podobě čelí obrovskému tlaku, nemá jasnou konkurenční výhodu a jeho existence je na trhu, kde všichni dělají to samé, stále více a více zbytečná.
Adam Homola
Další dnešní články
