Tímto článkem začíná nový seriál věnující se tomu, jak bydlí nejslavnější osobnosti IT světa. Nebojte se – neměníme se na realitní server. Domovy šéfů IT firem totiž zpravidla obsahují množství zajímavých technologií, které stojí za bližší popsání.
Úvodní díl se bude věnovat domu zakladatele Microsoftu Billa Gatese, jenž rozhodně na moderním vybavení nešetřil.
Začalo to zelenou loukou
Gatesova residence se rozkládá na ploše 6 100 m² a zahrnuje několik budov a pomocných staveb. Když ovšem Bill v roce 1988 pozemek kupoval, vypadal o poznání jinak.
Za dva miliony dolarů (42,6 milionů Kč) tehdy zakoupil v podstatě prázdný pozemek na pobřeží jezera Washington ve stejnojmenném státě. Pozemek byl z části zalesněný a kvůli těsně blízkosti jezera i poněkud bažinatý. Relativně vysoká cena tak byla dána zejména rozlohou a vyhledávanou lokalitou než samotnou kvalitou stavební parcely.
To však Gatese nijak neodradilo od záměru na místě vystavět mohutné sídlo. Po vypracování architektonického návrhu vycházejícího z tradiční architektury amerického severozápadu tak započala samotná stavba. Ta trvala sedm let, pracovalo na ní 300 dělníků a spolkla 60 milionů dolarů (1,3 mld Kč).
Komplex obsahuje kromě hlavního domu také několik samostatných budov, mezi nimiž je významný zejména dům pro hosty. Ten je totiž zajímavý tím, že jeho stavba začala jako první. Bill na něm takto chtěl vyzkoušet všechny zamýšlené technologie v praxi před tím, než je nasadí do svého hlavního obytného sídla.
Tímto způsobem tedy vznikl zhruba 176m² „prototyp“ sloužící pro ubytování návštěvníků.
Ekologie především?
Když se podíváme na letecký snímek celé residence, nelze si nevšimnout obrovského množství zeleně. Všechny budovy jsou skutečně obklopeny stromy a okrasnými keři, což kromě soukromí zajišťuje také lepší splynutí s okolní přírodou.
Jako ekologické řešení lze nepochybně označit i koncepci hlavního domu, který je z části zabudován do svahu. Přírodní izolace v podobě flóry se používá i na střeše a dům tak vykazuje vzhledem ke své velikosti velmi dobré energetické vlastnosti.
Přesto by ekologové z některých rozhodnutí asi dvakrát radost neměli. „Nejhorší“ je pravděpodobně samotný stavební materiál. Většina budov na pozemku je totiž postavena ze dřeva 500 let starých Douglasek. Na stavbu bylo využito celkem 1 180 m³ tohoto dřeva, kvůli čemuž asi „pár“ stromů padnout muselo.
Celý komplex je navíc obehnán zdí, která poněkud narušila původní vodní prostředí. Pozemkem tak protéká potok a najdeme na něm i jezírko plné ryb. Potok i jezero jsou však zcela uměle vytvořené, a i ryby musí být pravidelně doplňovány.
Poměrně přírodně vypadá soukromá pláž na břehu jezera. Ani ta však není zrovna autentická – podezřele bílý písek totiž nepochází z jezera, a dokonce ani z této oblasti USA. Bill Gates si totiž nechává každý rok přivážet čerstvou zásilku jemného písku z Karibiku.
Některá rozhodnutí asi působí pro milovníky přírody poněkud nešťastně. Snad tedy alespoň ocení speciální „vztah“, který si Gates vybudoval s jedním javorem. Zhruba čtyřicetiletý strom rostoucí poblíž příjezdové cesty si Bill údajně oblíbil natolik, že se o jeho blaho stará počítačový systém. Ten neustále monitoruje vlhkost zeminy v okolí kořenového systému a v případě potřeby automaticky zahájí zavlažování.
Milovník soukromí
Ještě než se dostaneme k samotnému technologickému vybavení domu, musíme zmínit jednu zajímavost. Ačkoliv je Gatesův dům velmi dobře ukryt v záplavě zeleně, stejně to zřejmě někdejšímu šéfovi Microsoftu nestačilo.
Bill Gates tak postupně skoupil za 14 milionů dolarů (298,5 milionů Kč) několik okolních domů a v podstatě si tak privatizoval celé sousedství. Domy však nezboural, a dokonce o ně prý příkladně pečuje. Většinu z nich využívají zaměstnanci Microsoftu, kterým je Bill pronajímá. Několik budov ale dokonce stále obývají původní majitelé – nad případnými úpravami narušujícími soukromí už však ale má plnou moc Gates.
Výbava jako ze sci-fi filmu
Každý návštěvník či obyvatel domu Xanadu 2.0 (jak se mu podle objektu z filmu Občan Kane přezdívá) obdrží při příchodu jakousi „nositelnost“, zřejmě náramek. Ten slouží jako osobní identifikační zařízení pro chytré systémy v domě. Každý si tak může individuálně nastavit svou komfortní teplotu a úroveň osvětlení.
Když se pak bude procházet rozlehlou usedlostí, zónově řešená vzduchotechnika a chytrá svítidla automaticky zareagují na jeho přítomnost a přizpůsobí veškeré parametry. Bohužel se nám nepodařilo dohledat, jak systém funguje v případě více osob s identifikátorem v jedné místnosti. Když Bill sleduje televizi s rodinou, kdo z nich určuje teplotu? Lze se jen domnívat, že osobní ID mají nějakou hierarchii.
Světlo a teplota však nejsou jediné parametry, které si lze tímto způsobem personalizovat. Celý dům je totiž vybaven soustavou desítek skrytých reproduktorů. Reproduktory jsou dokonce umístěny i pod vodou v osmnáctimetrovém bazénu. Opět tedy jednoduše pustíte oblíbenou písničku a jak budete procházet místnostmi, hudba „půjde“ s vámi.
Obdobným způsobem dokáží fungovat i „obrazy“. Hlavní dům je totiž plný nástěnných obrazovek v hodnotě 1,7 milionu Kč, které dokáží na přání zobrazovat jakékoliv oblíbené fotografie či obrazy. Databáze uměleckých děl je skladována na vlastních serverech, jejichž hodnota se prý pohybuje okolo tří milionů korun.
O kulturu není nouze
Klasická televize by pro sledování filmů působila v takovémto sídle poněkud nedostatečným dojmem. Proto jistě nepřekvapí, že má Xanadu 2.0 i vlastní kinosál. Ten pojme až 20 lidí, kteří mají k dispozici křesla a pohovky ve stylu art deco. Samozřejmostí je i vlastní stroj na popcorn – jestli ho obsluhuje sám Bill Gates se nám ale zjistit nepodařilo.
Pokud by snad kapacita kinosálu nestačila, není problém. V komplexu totiž nechybí 214m² konferenční hala, který pojme 150 sedících lidí či 200 stojících osob. Využívána je hlavně pro slavnostní večere a koktejlové party, ale díky obrazovce s úhlopříčkou 6,7 m není problém sledovat filmy i zde.
Jestliže dáváte před multimédii přednost klasické literatuře, nebudete zklamáni. V Billově sídle najdeme 195m² knihovnu s kopulovitou střechou a tajnými dveřmi. Účel jedněch již byl odtajněn – skrývá se za nimi bar.
Ačkoliv skrytý bar určitě patří mezi hlavní lákadla knihovny, nejzajímavější je Codex Leicester. Jedná se o více než 70stránkovou kolekci vědeckých spisů od Leonarda da Vinciho z roku 1510. Bill Gates ji pořídil jako ústřední dílo své knihovny v aukci roku 1992 za necelých 31 milionů dolarů. To při započtení inflace a dalších vlivů v současnosti odpovídá zhruba jedné miliardě korun.
Máte zájem o prohlídku? Není problém. Skoro
Zajímalo by vás, jak vypadá rozlehlá usedlost v realitě? Pak jsou v zásadě dvě možnosti. První z nich je spřátelit se s Billem a navštívit ho tak, jak to činí například různí politici či další osobnosti. To ale může být poněkud problematické.
Tip: podívejte se také naš další seriál Neznámá fakta o známých IT osobnostech
Proto jistě oceníte, že existuje i další způsob, jak se do Xanadu 2.0 podívat. Bill totiž občas prohlídku či večeři v sídle draží na dobročinných aukcích. Přesnou cenu „vstupenky“ tak nelze říct, ale v jedné z posledních dražeb vyhrál zaměstnanec Microsoftu, který nabídl 35 000 amerických dolarů. Za tři čtvrtě milionu je tak prohlídka vaše!
