TOPlist

Jak by vypadal svět bez gravitace? Odpařily by se oceány, rozpadly hory a lidské tělo by zkolabovalo!

Jak by vypadal život bez gravitace?
  • Všichni známe gravitaci, sílu která formuluje vesmír
  • Kdyby najednou zmizela, všechna voda, by se vypařila
  • Hory i města by se rozpadly a člověk by do několika minut zemřel

Gravitace je tak samozřejmý jev, že ji ani nevnímáme a přitom je všude kolem nás. Každý náš krok, nádech, dokonce i kapka vody v oceánu je pevně svázaná s touto neviditelnou silou. Díky gravitaci jsme pevně spojeni se zemským povrchem a můžeme po něm chodit. Bez gravitace by nebylo ani naší planety, hvězd či galaxií. Napadlo vás, co by se s námi stalo, kdyby gravitace najednou zmizela?

Bez gravitace by vše létalo

První změnu by ihned pocítil každý z nás. Svaly a kosti, které jsou po celý život přizpůsobené neustálému zatížení gravitací, by najednou přišly o sílu, proti níž byly vybudovány. Stačil by drobný pohyb a člověk by se začal nekontrolovaně vzdalovat od země. Židle, stoly i drobnosti v kapsách by se vznášely kolem nás a každá místnost by se během okamžiku proměnila v chaotický oblak věcí. Orientace „nahoru“ a „dolů“ by ztratila smysl.

Astronauti sice znají podobu beztíže z prostředí mikrogravitace na oběžné dráze, to je pravda, ale i tam je stále přítomná slabá přitažlivost Země. Skutečná nulová gravitace by byla něco zcela odlišného. V krátkém okamžiku by byly narušeny klíčové biologické procesy, což by zásadně proměnilo život, jak ho známe.

Planeta by byla bez vody

Jedním z prvních přírodních prvků, které by na zmizení gravitace reagovaly okamžitě, by byla voda. Oceány, řeky a jezera by najednou ztratily sílu, jež je drží při zemském povrchu. Hladiny řek i oceánů by se začaly zvedat do prostoru a trhat na obrovské kapky, které by se vznášely nad krajinou.

Kapalina by zároveň přestala být stabilní, protože tlak gravitace má zásadní vliv na to, jak se voda chová. Za běžných podmínek je voda udržována v tekutém stavu tím, že na její hladinu působí atmosférický tlak, který zabraňuje rychlému uvolňování molekul do plynné fáze. Pokud by gravitace zmizela, atmosféra by se rozpadla a tlak by během okamžiku klesl téměř k nule. V takovém prostředí začne voda vřít i při pokojové teplotě, protože molekuly už nejsou ničím „drženy“ a mohou volně unikat kamkoliv se jim zachce.

Bez gravitace by se odpařila všechna voda
Bez gravitace by se odpařila všechna voda

Rychlost vypařování by byla nesrovnatelně vyšší než při běžném odpařování, které známe ze života. Příkladem může být obyčejná kaluž vody. Obvykle trvá nějakou dobu než se zcela vypaří, ale v prostředí bez gravitace by k výparu došlo během několika desítek sekund. Co by následovalo? Kalamita! Všechna voda by se velmi rychle odpařila a proměnila v obrovská mračna vodní páry, která by unikala do volného prostoru. Bez atmosféry by navíc chyběla jakákoliv bariéra, která by páru udržela při povrchu planety a voda by tak nenávratně mizela do vesmíru.

Vodní cyklus, který po miliardy let utváří klima, zajišťuje vláhu rostlinám a dodává životodárnou energii ekosystémům, by se zhroutil. Vypařily by se i poslední kaluže a kapky, vyschly by studny, zmizely by řeky. Bez vody by se z kdysi modré planety během okamžiku stal pustý, suchý a mrtvý svět, kde by se život neměl čeho zachytit.

Rozpadli by se hory i města

Bez gravitace by dlouho nevydržela ani krajina. Hory drží pohromadě především díky pevnost hornin a jejich vnitřní soudržnost, jenže důležitou roli hraje i lithostatický tlak. To je tlak hornin nadloží, který všechny vrstvy stlačuje a uzavírá pukliny. Když tento tlak náhle zmizí, horniny se prudce odlehčí a začnou praskat.

Z puklin se uvolní plyn a pára, které se při normálním tlaku drží v minerálech, a to vyvolá další drobné exploze a odlupování,  čímž započne proces eroze. Svahy, jež dnes drží pohromadě vlastní tíhou a třením mezi zrnky, přijdou o normálovou sílu a tím i o tření. Sutiště, písky a štěrkové náplavy se začnou rozpadat na volně poletující zrníčka.

Bez gravitace by nevydržely ano hory
Bez gravitace by nevydržely ano hory

Většina současných staveb drží pohromadě díky kombinaci několika faktorů jako jsou hmotnost, tření a pevné spoje. Naopak zdivo, klenby, které drží díky vlastní váze by se okamžitě rozpadly. Další problém by nastal u mostů. Mosty a visuté konstrukce počítají s gravitačním zatížením, které udržuje lana a táhla v napětí, po zmizení tíhy se lana prověsí a spoje se začnou rozpojovat. Základy domů přestanou přitlačovat konstrukci k podloží, půda ztratí zhutnění, protože bez přítlaku neexistuje efektivní tření mezi zrnky, a kotvy v měkkých sedimentech přestanou fungovat.

Došlo by k destrukci všeho i měst
Došlo by k destrukci všeho i měst

Naopak kovové rámy, svařované nebo šroubované, by se okamžitě nerozpadly, protože drží chemické vazby a mechanické spoje, ale v prostředí bez vzduchu a bez tepelného odvodu je rychle rozruší teplotní pnutí a únik plynů z dutin. Jakmile zároveň zmizí atmosféra, každý slabý otřes nebo proud unikající páry udělí předmětům malé rychlosti a celé bloky staveb se začnou vzdalovat do prostoru. Výsledkem není jediný náhlý výbuch, spíš kaskáda poruch, kterou spustí ztráta tíhy, zánik tření a odlehčení hornin i materiálů.

A co lidské tělo?

Biologické následky by byly ještě horší než samotná beztíže. Krevní oběh, který spoléhá na tlak krve a gravitaci, by se rozvrátil. Tělní tekutiny by se přelily směrem k hlavě, což by způsobilo otok obličeje, tlak v očích a pocit ucpaného nosu, zatímco nohy by působily nezvykle tenké a odvodněné. Oči a mozek by začaly pociťovat nadměrný tlak, podobně jako astronauti zažívají při delším pobytu na oběžné dráze, jenže tady by efekt nastal okamžitě a mnohem silněji. Rovnovážný systém vnitřního ucha, který využívá gravitační vnímání, by přestal fungovat. Během pár minut by každý z nás ztratil orientaci a pociťoval silné závratě.

Navíc by se rozpadla atmosféra, protože nic by ji nedrželo u Země. To znamená, že by zmizel vzduch, tlak i kyslík. Plíce by se zhroutily a člověk by během krátké chvíle upadl do bezvědomí kvůli hypoxii. Výsledek? Tělo by se během minut dostalo do kritického stavu. Došlo by ke zmatenosti, ztrátě vědomí, otoku mozku, zhroucení plic, selhání krevního oběhu.

Autor článku Josef Novák
Josef Novák

Kapitoly článku