Přibližně před měsícem uplynulo sedm let od události, o níž jste pravděpodobně nikdy neslyšeli. Americké noviny Chicago Sun-Times propustily všech 28 fotografů, které zaměstnávaly. Byl mezi nimi i Pulitzerovou cenou oceněný fotograf John White a další významní fotografové. Místo propuštěných fotografů vedení novin vybavilo všechny své reportéry iPhony 5 a nařídilo jim povinný kurz v mobilní fotografii.
Rozhodnutí Chicago Sun-Times nebylo prvním ani posledním nasazením smartphonů v profesionální žurnalistice. Radikální rozhodnutí zbavit se všech fotografů najednou však posloužilo jako symbol procesu, jenž bývá někdy označován jako „demokratizace technologií“. Jde o označení určitého fenoménu, který znamená přesun dříve specializovaných schopností či profesí k běžným masám skrze technologie. A právě na pojetí žurnalistiky je tento trend dobře patrný.
iPhone místo fotografa
V polovině roku 2013 byl nejnovějším modelem smartphonu od Applu iPhone 5 s 8Mpx kamerou. Její kvalita na dnešní poměry rozhodně není oslnivá a pochopitelně ani tehdy nesnesla srovnání se zrcadlovkami, které profesionálové používají. Přesto už však iPhony produkovaly natolik kvalitní snímky, že se je nebála začít používat i prestižní média. To spolu s čím dál tím větším marketingovým zaměřením iPhonů na fotografii a nárůstem počtu editačních aplikací v App Store připravilo živnou půdu pro zmiňovaný krok.
Jistou předzvěstí významu smartphonů v žurnalistice však byl už rok 2012. Tehdy jeden z nejznámějších časopisů světa Time začal pokrývat události okolo hurikánu Sandy v New Yorku právě s využitím iPhonů. Reportéři fotky navíc rovnou editovali a zveřejňovali na Instagramu média. Jedna z „mobilovek“ byla následně dokonce využita i na titulní stránce dalšího vydání časopisu.
Proto by se mohlo zdát, že když o půl roku později Chicago Sun-Times oznámili své rozhodnutí, nevzbudilo to větší ohlas. Opak však je pravdou. Na (tehdy) osmé největší noviny v USA se snesla vlna kritiky. Jeden z vyhozených fotografů prohlásil, že jde o idiotský, nebo přinejmenším zoufale neinformovaný krok. Jeho Pulitzerovou cenou oceněný kolega zase svého bývalého zaměstnavatele obvinil z toho, že lusknutím prstu zničil celou kulturu fotožurnalismu. Kritika ale nešla jen od propuštěných fotografů. Na Tumblru vznikla stránka SunTimes/DarkTimes, na níž jeden z chicagských fotografů na volné noze začal prezentovat srovnání titulních stran Chicago Sun-Times a jejich konkurentů. A nutno říct, že konkurence skutečně zpravidla nabízela povedenější fotografie.
Další běh času však ukázal, že rozhodnutí novin idiotské nebylo. V roce 2014 sice čtveřice původních fotografů opět našla u svého bývalého zaměstnavatele uplatnění, tentokrát však již v popisu práce měli celkově multimediální tvorbu zaměřenou především na produkci videí pro rostoucí webový portál novin.
Světový trend
Období let 2013 a 2014 lze z dnešního pohledu vnímat v této oblasti za určitou revoluci. Je otázkou, čemu to přičítat. Zřejmě ale kombinaci faktorů. Kamery v telefonech se objektivně zlepšily, Apple a další výrobci začali čím dál tím více vyzdvihovat fotoaparát jako významnou část telefonu, a zároveň také pokračoval dlouhodobý úpadek klasických médií. To vše mělo za důsledek přechod stále více žurnalistů ke smartphonům, jako primárním pracovním nástrojům.
Ostatně pro příklady nemusíme chodit až do zámoří. V roce 2014 začal fungovat známý projekt internetové televize DVTV, který také do značné míry iPhony a iPady pro své fungování využíval a využívá. Pozadu nezůstala ani veřejnoprávní Česká televize, která ve stejném roce začala experimentovat s reportéry vybavenými kity založenými na iPhonech 5 a externích mikrofonech iRig.
Lze očekávat, že tento trend bude stále pokračovat. Internetové televize a portály získávají celosvětově popularitu, což lze pozorovat i u nás. Umožňuje to mimo jiné právě fakt, že dnes pro vytvoření kvalitní reportáže potřebuje v podstatě jen jednoho člověka se smartphonem, což je i s příslušenstvím investice maximálně v nižších desítkách tisíc. To je oproti klasickému výjezdovému týmu reportéra, zvukaře a kameramana s technikou za stovky tisíc něco zcela jiného.
Úpadek, nebo pokrok? Záleží na úhlu pohledu
Lze nepochybně argumentovat, že ani dnes smartphony nedosahují kvality profesionálního audiovizuálního vybavení. Na druhou stranu však je otázka, v čem spočívá kvalitní foto či video žurnalistika. Jde o technickou kvalitu, nebo spíše obsah a sdělení snímku či videa? Většina světoznámých reportážních fotografií svou popularitu nepochybně těží z toho, jaký příběh sdělují. A lze ostatně připomenout i starou poučku, že nejlepší fotoaparát je ten, který máte po ruce. To by pochopitelně neplatilo, pokud by technická kvalita byla natolik nízká, že by odváděla pozornost od obsahu. To ale dnes již minimálně u vlajkových lodí skutečně nehrozí.
Jako většina věcí, i demokratizace technologií (zejména ve vztahu k žurnalistice) má dvě tváře. Můžeme tak buď smutnit nad tím, že zaniká fotožurnalismus tak jak ho známe, nebo se radovat z toho, že máme k dispozici větší množství informací než kdy dříve, a to téměř okamžitě. Posouzení necháme na vás.
Tomáš Krompolc
Další dnešní články
