Výzkumníci ze Švýcarska vyvinuli nejmenší motor na světě. Skládá se z pouhých 16 atomů, stejně jako běžnému motoru mu nechybí ani pohyblivá a pevná část. Stacionární část se skládá ze šesti atomů palladia a dalších šesti atomů gallia, které společně mají tvar připomínající pyramidu. Pohyblivou část pak tvoří 4atomová acetylenová molekula, která se pohybuje po horní straně stacionární části. Rozměry nejmenšího motoru na světě lze odhadovat ve sféře nanometrů.
Molekulární motor může být poháněn tepelnou nebo elektrickou energií. Druhá jmenovaná se přitom při provozu motoru ukázala jako mnohem užitečnější. Z provedených pokusů vyplynulo, že se pohyblivá část motoru pohybuje v pokojové teplotě tam a zpět. Po připojení na elektrický proud pomocí elektronového skenovacího mikroskopu se však rotující část motoru otáčela jedním směrem se stabilitou 99 procent.
A přece se pohybuje
Podle vědců je právě onen stabilní pohyb hlavním důvodem, proč nový motor tolik vyniká v porovnání se svými předchůdci. Výzkumníci se dokonce domnívají, že molekulární motor by mohl postavit na hlavu klasické fyzikální zákony. Pohybujeme-li se v makro měřítku, potřebujeme určité množství energie k překonání odporu (Při jízdě na kole do kopce se neobejdeme bez šlapání.)
Z výsledků studie však vyplývá, že molekulární motor pokračuje v pohybu i s mnohem menším množstvím energie, než kolik potřebuje k tomu, aby mohl rotovat. Podle vědců to souvisí s fenoménem zvaným tunelový jev. Částice motoru díky němu mohou skákat přes překážky, které by za běžných okolností nedokázaly zdolat. V cyklistické analogii si to můžeme představit třeba tak, jako bychom se s jízdním kolem teleportovali až na samotný vrcholek kopce.
Další vývoj kvantového motoru by v budoucnosti mohl dát vzniknout znatelně menším mechanismům, stejně tak jako odhalit další podrobnosti o stále zastřeném fungování tunelového jevu.
