Dvě třetiny rodičů tvrdí, že dítě by mělo dostat svůj vlastní mobilní telefon se začátkem školní docházky či až na druhém stupni základní školy. Dříve než ve věku 6 let by svému dítěti pořídila mobil pouhá 4 % lidí. Vyplývá to z průzkumu portálu Ušetřeno.cz, kterého se v říjnu a listopadu 2016 zúčastnilo přes 1500 respondentů.
Rodiče nechtějí, aby jejich děti vlastnily mobilní telefony dříve než ve věku 6 let, tedy před zahájením školní docházky. Shoduje se na tom přes 93 % účastníků průzkumu. Pouhá 4 % lidí by svěřila mobilní telefon dítěti už v předškolním věku, necelá tři procenta dotázaných pak uvedla jinou odpověď. Odborníci s výsledky průzkumu vesměs souhlasí.
Zároveň varují, že mobil v rukou nedostatečně vyzrálého dítěte může vést i k vážným sociálním problémům a psychologickým jizvám, které mohou člověka provázet do konce života. Jako ideální věk pro pořízení prvního mobilu experti uvádějí 8 až 10 let, dříve pouze pokud dítě prokazuje nadprůměrnou mentální a sociální vyspělost.
Podle průzkumu 26 % respondentů věří, že svůj první mobil by mělo dítě dostat při nástupu do první třídy základní školy. Úzce to souvisí s potřebou rodičů mít kontrolu, kde se dítě nachází a zda je pořádku. Nejvyšší počet lidí (38 %) soudí, že nejvhodnějším věkem je 8 až 10 let. Až na druhém stupni základní školy, tedy ve věku 11 až 15 let, by mobilní telefon svěřilo svým potomkům 20 % lidí a teprve až s občankou 9 % účastníků průzkumu.
Rizika předčasného pořízení telefonu
S vlastnictvím prvního mobilního telefonu je kromě výhod spojená i celá řada rizik, na která by si měli rodiče dát pozor. Pokud dítě obdrží svůj mobil dříve, než je duševně připraveno, může se to negativně promítnout do jeho schopnosti komunikovat se svým okolím, vycházet dobře s vrstevníky či se soustředit na učení. Mobily, obzvláště smartphony vybavené internetem a hrami, mohou zcela změnit způsob trávení času, omezit pohybové aktivity i pobyt na čerstvém vzduchu, což nepříznivě ovlivní zdravý vývoj organismu i návyky, které si pak dítě přenese do dalšího života.
Vznik závislosti není jediným nebezpečím, které na dítě s mobilem může číhat. Dalším vážným rizikem je šikana. Mobil se často stává falešným měřítkem postavení dítěte v kolektivu a jeho společenské prestiže. Sociálně slabší jedinec, který nevlastní mobilní telefon, se může stát terčem posměchu ze strany movitějších spolužáků, v extrémních případech se může slovní ponižování zvrhnout i do fyzického týrání. Trpí pak samotné dítě i jeho rodina.
Rodiče šikanovaného dítěte se ve snaze uchránit ho od dalších útoků nezřídka odhodlají k zakoupení mobilního telefonu, což u nízkopříjmových skupin může představovat značnou finanční zátěž. Zároveň tím roztáčejí nebezpečnou spirálu, v níž se děti hloupě trumfují navzájem stále novějšími a dražšími mobily ve snaze vyniknout a vytvářejí stále větší tlak na rodiče i jejich peněženky. Z týraného dítěte se tak postupem času může stát malý mobilní vyděrač. Nejlepší a téměř jedinou cestou, jak tomu rodiče mohou zamezit, je říci jasné „Dost!“
Vedle rodičovské autority je důležitý také zodpovědný přístup ze strany pedagogů a výchovných poradců na základních školách k používání mobilů ve třídách či o přestávkách. Příliš benevolentní pravidla mohou totiž negativně ovlivnit chování dítěte. Jakákoliv šikanu ve škole je nutné včas detekovat a přísně trestat. Důležitou roli hraje důvěra. Dítě musí vědět, že se na učitele může kdykoliv obrátit, že mu budou naslouchat a také mu pomohou. Nedostatek podpory ze strany rodičů a učitelů může změnit jinak šťastné dětství doslova v peklo.
„U nás ve škole musí mít děti na prvním stupni telefony vypnuté a zapínat je mohou až po vyučování nebo výjimečně o přestávkách, například pokud potřebují nutně zavolat rodičům. Chceme, aby děti komunikovaly mezi sebou, a nikoliv, aby věnovaly přestávky a všechen volný čas koukáním do displeje mobilů. Je to velmi návykové, a navíc se pak děti při hodinách hůře soustředí. Jakýkoliv náznak šikany, i pouze slovní, okamžitě kázeňsky postihujeme,“ říká Mgr. Jana Juříková, výchovná poradkyně pro I. stupeň na ZŠ Jílovská v Praze.
Hloupý telefon namísto smartphonu?
Rodiče i děti při pořizování prvního mobilu často vedou spory, jaký typ telefonu, s jakými funkcemi a s jakým kreditem či paušálem zakoupit. Zkušenosti z praxe napovídají, že lepší je pořídit jednoduchý „hloupý” telefon s omezeným voláním než řádově dražší smartphone s paušálem.
Obyčejný tlačítkový telefon svoji hlavní funkci možnosti rodičovské kontroly i kontaktu při nečekaných situacích bohatě splní. Jakékoliv pokročilé funkce u dětí na prvním stupni základních škol mohou snadno vést k sociálním i zdravotním rizikům.
Všechna rizika související s mobilním telefonem v rukou dítěte by rodiče měli důkladně zvážit předtím, než mu první mobil skutečně svěří. Pokud si nejsou na 100 % jistí, že dítěti nic nehrozí od okolí i že zvládne základní pravidla práce s mobilem, je vhodné poradit se s odborníkem nebo alespoň sdílet zkušenosti s dalšími rodiči v podobné situaci.
