Od příchodu chytrých telefonů a tabletů se v různých kruzích, především těch vědeckých, vedou debaty o tom, zda nám více prospívají, nebo škodí. Odpověď není jednoznačná a nejspíše bude v duchu „dobrý sluha, špatný pán.“ Čím dál více výzkumníků se však otáčí s touto otázkou směrem k dětem a mladistvým, kteří jsou vlivu smartphonů vystaveni od útlého věku.
Dokument Screenagers, který se bude v následujících měsících promítat po celé Americe, si dal za cíl zjistit, jak závažný může problém ve skutečnosti být. Podle průzkumů vlastní 37 % teenagerů tablet a více než dvě třetiny mají chytrý telefon. Z celkové doby používání jsou prý užitečným způsobem vynaloženy pouze 3 % času. Zbytek je stráven především sledováním videí, čtením a psaním statusů na sociální sítě a hraním her. Průměrně tak teenageři stráví 6,5 hodiny denně, přičemž do této doby se nepočítá čas strávený prací do školy.
https://www.youtube.com/watch?v=LQx2X0BXgZg
Doktorka Delaney Ruston, která za dokumentem stojí, si začala všímat tohoto chování u svých dětí, kdy dcera byla neustále na sociálních sítích a syn hrál počítačové hry. Jelikož se na ně nechtěla zlobit, ale spíše pochopit příčinu jejich chování, pustila se do výzkumu. V rámci toho měla možnost mluvit s mnoha studenty, psychology i učiteli. Podle jedné z učitelek není přínosné telefony dětem brát, jelikož již od malička vyrůstají v prostředí digitálního rozptýlení, a tak je to pro ně dobrá příležitost naučit se, jak se s ním vyrovnat.
Mnoho samotných studentů také přiznává, že při používání telefonu ve třídě nejsou schopni dělat více věcí najednou, a jelikož obsah v mobilu je zajímavější, vytěsní téměř vše, co učitel říká. Matoucí je také fakt, že při multitaskingu, tedy snaze dělat více věcí najednou, děláme všechny věci hůře, ačkoliv sami máme paradoxně pocit, že se v nich zlepšujeme. Později, při snaze dohnat učení, je pro děti pochopitelně zajímavější upřednostnit virtuální prostředí počítačových her před počítáním příkladů z matematiky.
I přes to, že se mnoho uživatelů může cítit být otrokem svého telefonu a kapitulovat na snahu něco s tímto stavem dělat, jelikož je již příliš pozdě, psychologové zdůrazňují, že na změnu je vždy ten správný čas. I samotní studenti si současný stav uvědomují a přicházejí s možnostmi, které mají pomoci s obnovením rovnováhy mezi užíváním telefonu a reálným kontaktem. Například v hospodě se dohodnou, že všichni dají telefony na sebe, a kdo první zkontroluje zprávy, platí celému stolu jídlo nebo další rundu. Další možností je vypnutí internetového připojení, aby se mohli lépe soustředit na jiné činnosti bez věčného pípání nových zpráv.
Poměr mezi studiemi zaměřenými na negativní versus pozitivní účinky užívání telefonů hraje silně ve prospěch zkoumání těch negativních. Jak však bylo zmíněno v úvodu, pokud je uživatel schopen najít rovnováhu, může čerpat benefity z moderních technologií, aniž by byl vystaven přemíře těch negativních. Výzkumy u dětí ukázaly, že hraní počítačových her také není nezbytně pouze škodlivé, neboť může rozvíjet strategické a logické myšlení, učit je týmové spolupráci, nebo i zrychlit jejich reakce na podněty při hraní akčních her. Důležitý je však onen balanc, jehož hrana je však často velmi tenká a její nalezení nemusí být snadné.
