TOPlist

T-Mobile G1: Jaký byl první Android před sedmi lety a jak by obstál dnes? (test)

T-Mobile G1

T-Mobile G1 byl první smartphone s operačním systémem Android a bez nadsázky jej můžeme označit za legendu mezi chytrými telefony. Dodnes si pamatuji na kolegu, který s ním napochodoval do práce a hrdě mi jej ukazoval. Chvíli jsem ho se svým HTC S710 (recenze) porovnával, načež jsem došel k závěru, že mé HTC je stejně lepší. Proč? T-Mobile G1 pro mě byl velká neznámá a k Androidu jsem měl nedůvěru. Apple jsem nechtěl, tak jsem si dál spokojeně hrál na písečku se jménem Windows Mobile 6.0. Dnes je ale vše jinak a Android zcela dominuje trhu.

V lednu 2009, kdy T-Mobile začal v Česku prodávat tento přístroj, byla „gé-jednička“ pro mnohé jako blesk z čistého nebe. Samotný operační systém Android byl představen v roce 2007 a prvním smartphonem se stal právě HTC Dream, který se později objevil v nabídce právě pod všem dobře známým názvem T-Mobile G1. A vzhledem k tomu, že český T-Mobile letos slaví 20. výročí spuštění telekomunikační sítě (původně RadioMobil a. s., který provozoval síť Paegas), rozhodli jsme se nostalgicky zavzpomínat na vůbec první smartphone se systémem Android.

T-Mobile G1
T-Mobile G1 jsme otestovali v bílé i černé variantě

Z tehdejšího pohledu se snad každému technologickému fandovi mohl model G1 zdát vyjímečný. Dokonalý ale nebyl, nicméně byl tady a uměl toho opravdu hodně. Navíc s „do boku vyskakujícím“ displejem, hardwarovou QWERTY klávesnicí, trackballem i zajímavým designem.

Hardwarové parametry T-Mobile G1

Systém, čipset a konstrukce

Operační systém: Android 1.6, čipset: Qualcomm MSM7201A, GPU: Adreno 130, RAM: 192 MB, interní paměť: 256 MB, pam. karta:
Rozměry: 117 × 55,7 × 17,1 mm, hmotnost: 158 g, zvýšená odolnost: ne

Displej, konektivita a baterie

3,2", TFT LCD, rozlišení: 320 × 480 px
5G: , NFC: , Bluetooth: 2.0, Wi-Fi: 802.11 b/g/n, GPS: , konektor: miniUSB
Baterie: 1150 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:

Fotoaparáty

Hlavní: 3,2 Mpx, AF, selfie kamera:

Věděli jste ale, že podobu prvního Androidu do velké míry ovlivnil Apple? Google totiž už v roce 2006 připravoval mobilní telefon s Androidem na palubě – tento přístroj měl ale mít hardwarovou klávesnici umístěnou pod displejem, který byl uložený na šířku – vzhledově se tedy mělo jednat o zařízení, které by bylo velmi podobné telefonům BlackBerry, případně Nokii E61. Google tehdy jednoduše dokázal přemýšlet nad zcela novým operačním systémem, nebyl ale schopný představit podobně odlišený mobilní telefon. A hardwarová klávesnice byla sázka na jistotu. Obecně se v této době QWERTY klávesnice těšily velké oblibě.

T-Mobile G1
Obsah balení byl poměrně pestrý. K telefonu jste dostali i ochranné pouzdro či speciální samolepky.

V roce 2007 ale přišel první iPhone s plně dotykovým ovládáním, navíc s tehdy novou kapacitní technologií snímání dotyku, a zcela změnil pravidla hry. Microsoft to tehdy příliš nechápal, Steve Ballmer se dokonce směrem k iPhonům stavěl posměšně, a Google na tom nebyl z počátku o mnoho lépe.

T-Mobile G1
Vzhled telefonu si uživatelé mohli vylepšovat díky pestré sadě samolepek :)

Projekt mobilního telefonu s pevnou klávesnicí a bez dotykového displeje ale dostal okamžitě stopku a do popředí se dostal přístroj HTC Dream neboli T-Mobile G1. Google si stále nebyl jistý ovládáním pouze přes dotykovou obrazovku, a tak první Android smartphone kombinoval vše, co šlo tehdy vymyslet. Dotykovou obrazovku, hardwarovou klávesnici, trackball a mechanická tlačítka pod displejem.

Trocha nostalgie, aneb jak si „gé-jednička“ vedla po uvedení na trh?

T-Mobile G1 se začal v Česku prodávat v lednu 2009 s cenou těsně nad 10 000 Kč. Cena za iPhone 3G, který se v Česku prodával již několik měsíců, byla tehdy 12 tisíc korun. Pro zajímavost ještě uvedu cenu Nokie 5800 XpressMusic, která v Česku startovala také na částce 10 000 Kč. T-Mobile G1 tedy nebyl levný, nebyl ale ani nejdražší. Jedním z nejdražších mobilů byl tehdy HTC Touch HD (recenze) s cenou 15 000 Kč, který poháněl operační systém Windows Mobile 6.1.

Po stránce dílenského zpracování T-Mobile G1 sklidil mírnou vlnu kritiky – silné tělo, vystouplá brada a poměrně vysoká hmotnost (158 gramů) mu příliš do karet nenahrávaly. A nejistotu budil i komplikovaný mechanismus vyklápění displeje, který sice přinesl kombinaci dotykového panelu & hardwarové klávesnice, ale mohl za vyšší hmotnost a tloušťku přístroje, která byla 17,1 mm.

Spousta uživatelů se navíc komplikovaného mechanismu bála, což bylo při pohledu na jeho plastovou konstrukci pochopitelné, nicméně v tomto ohledu konstruktéři odvedli skvělou práci, jelikož výsuvný mechanismus na obou modelech, které jsme testovali, i po sedmi letech fungoval na jedničku.

T-Mobile G1

Displej byl kritizován za neschopnost rozeznat více než jeden prst, jinými slovy – chyběla zde podpora multi-touch, avšak šlo pouze o softwarové omezení. Přibližování obrázků, či stránek v prohlížeči, se ale standardně provádělo za pomocí kláves – a + zobrazených na displeji.

Méně známá už je skutečnost, že „gé-jednička“ uměla v reálu rozeznat dva prsty, ale funkce byla softwarově blokována kvůli patentům a hrozícím soudním sporům; proto Google tuto funkci uměle v kódu Androidu deaktivoval. Barevné podání displeje také nebylo nijak výrazné, nicméně úhlopříčka 3,2″ patřila mezi ty větší. S tehdy standardním rozlišením 320 × 480 pixelů tak přinesl G1 komfortní možnost prohlížení obrázků či sledování YouTube.

T-Mobile G1

Z hlediska hardwaru se jednalo o jeden z těch lepších přístrojů. Procesor Qualcomm MSM7201A taktovaný na frekvenci 528 MHz dodával v kombinaci s grafickým akcelerátorem Adreno 130 a operační pamětí 192 MB RAM dostatečný výkon pro hraní tehdejších her. Klasické 3D tituly, tak jak je známe dnes, tehdy na mobilech ještě nebyly, přesto některé hry přinesly příjemné grafické zpracování. Taková Bombai Blast byla navíc i velmi návykovou záležitostí :-)

Operační systém, konektivita a fotoaparát

T-Mobile G1 se v den svého vydání pyšnil systémem Android ve verzi 1.0. Tehdy například neexistovala softwarová klávesnice. Pokud jste tak chtěli napsat SMS, museli jste využít hardwarovou klávesnici schovanou za displejem. Jiná možnost nebyla. Softwarová klávesnice se objevila až ve verzi Android 1.5 Cupcake. Postupem času dostal tento mobil několik updatů. Ten poslední, který byl vydán na podzim roku 2009, přinesl Android ve verzi 1.6 Donut, což nejenom do T-Mobile G1 přineslo nové prostředí pro fotoaparát, rychlejší spouštění aplikací či schopnost mazat více fotografií najednou.

Android byl v této době velká neznámá, přesto už tehdy přinesl několik věcí, které dnes považujeme za standard napříč všemi systémy. G1 nám tak představila stahovací notifikační lištu, která už tehdy zobrazovala jednotlivé události. Právě verze 1.6 Donut pak přinesla vyhledávací Google box pro rychlý přístup k informacím. Uměl totiž vyhledávat nejenom na webu, ale také v kontaktech, záložkách či v historii vašeho prohlížeče. G1 nám také ukázala systém několika ploch s možností využívat widgety. I když jiné operační systémy šly odlišnou cestou, Android si tuto skvělou vlastnost udržel od prvopočátku až do současnosti.

Z hlediska konektivity byla tehdejší výbava G1 velmi dobrá. Kromě GPRS podporoval mobil také datové přenosy EDGE. Nechyběla Wi-Fi 802.11 b/g, podpora Bluetooth 2.0 s funkcí A2DP pro bezdrátová sluchátka (od verze Android 1.5 Cupcake) či GPS pro práci s mapami. Na klasickou navigaci jste tehdy s Google mapami sice mohli zapomenout, trasu vám přesto ukázaly.

T-Mobile G1

Fotoaparát prošel u G1 největší změnou na podzim roku 2009, kdy dostal společně s galerií nové rozhraní a spouštěl se podstatně rychleji než v předchozích verzích Androidu. Fotografie jste mohli vytvářet v rozlišení 3 Mpx, video natáčet v rozlišení 352 × 288 pixelů při snímkové frekvenci 20 fps. Z tehdejšího pohledu bylo rozlišení u fotografií průměrné, video standardní. Například tehdy prodávaný iPhone 3G neuměl videa natáčet pro jistotu vůbec.

Kvalita snímků byla ve své době označována za podprůměrnou, stejně jako kvalita videosekvencí. Na druhou stranu, smartphone obsahoval dvoupolohovou hardwarovou spoušť fotoaparátu, což jsem tehdy považoval za geniální. Této skvělé schopnosti se dnes drží snad už pouze Sony u vyšších modelů řady Xperia.

Jak T-Mobile G1 obstojí dnes?

Když za mnou nedávno přišel Jirka Hrma, jestli si nechci naostro otestovat první androidí smartphone, neváhal jsem ani vteřinu. Převzal jsem si tedy G1, pro jistotu ve dvou barevných variantách… a okamžitě narazil. Maličká nanoSIM karta byla pouze drobnou překážkou a redukce tento problém hbitě vyřešila, a já tak spustil G1 a vrhnul jsem se na první nastavení.

T-Mobile G1

Při nastavení Google účtu jsem zadal své přihlašovací údaje a pak nechápavě sledoval hlášku o tom, že se heslo nebo e-mail neshodují. Několikrát jsem to překontroloval, ale výsledku jsem se nedobral. T-Mobile G1 mi stále tvrdil, že mám v přihlašovacích údajích chybu, já přitom věděl, že rozhodně nemám. Až po delší době jsem přišel na skutečnost, že si G1 nerozumí s dvoufázovým přihlašováním, které mám na svém účtu neustále zapnuté několik let. Bylo jej tedy potřeba vypnout, pak jsem se s Google účtem bez problémů přihlásil.

T-Mobile G1
Hardwarová klávesnice byla ve své době velkým lákadlem

Po těchto problémech jsem se konečně dostal ke svým datům a přemýšlel, které aplikace v rámci Android Marketu (starší obdoba Google Play) budou fungovat na takto starém telefonu. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem v rámci obchodu našel pouze dvě aplikace. Android Market mi tak nabídl hru Pou, kterou znám od svých malých dětí, a aplikaci Blesk, která používá zadní diodu místo svítilny. Což mi moc platné nebylo, jelikož G1 žádnou LED nemá.

Takže jsem měl možnost si stáhnout jednu jedinou aplikaci – hru Pou. Do telefonu lze samozřejmě aplikace doinstalovat i z vlastních zdrojů, najít funkční APK pro tak starou verzi Androidu už ale sedm let po vydání není vůbec snadné. Mimochodem, screenshoty v Androidu 1.6 také není možné vytvářet.

T-Mobile G1 jsem proto byl nucen používat pouze s výchozími aplikacemi. Zkusil jsem budík, který mi po ránu málem utrhl uši.  Zapomeňte na jemné zesilující se tóny; G1 vám odpálí nepříjemné a přerušované pípání v plné hlasitosti od prvního okamžiku. Google Talk, předchůdce dnešních Hangouts, sice zobrazuje kontakty, ale nezobrazuje konverzaci, kterou s daným člověkem vedete v současných Hangouts. Naštěstí kontakty telefon zobrazuje správně, a tak jsem po přihlášení do svého Google účtu mohl okamžitě telefonovat, či psát SMS zprávy.

Webový prohlížeč si až na drobné komplikace poradí s vykreslováním dnešních webových stránek, občas se ale objeví chybová hláška informující o neplatném certifikátu. Vše je ale žalostně pomalé, a to i u nenáročných mobilních verzí webů – tehdejší hardware už zkrátka na dnešní dobu nestačí a nároky jsou nyní výrazně vyšší.

Samozřejmě jsem zkoušel i hardwarovou klávesnici, ale než jsem na ní napsal jedinou zprávu, měl bych ji na svém současném smartphonu napsanou několikrát. Sice jsem kdysi sám vyžadoval u mobilu QWERTY, ale dnes jsem spokojenější se SwiftKey, která mi za roky používání už velmi dobře opravuje mé překlepy a správně navrhuje další slova. Psaní na hardwarové klávesnici u G1 mě tedy v současnosti nijak neoslovilo.

img23

Naopak jsem si pochvaloval hardwarovou spoušť fotoaparátu. Jsem na ni zvyklý ze své Xperie a její přítomnost u G1 mě tedy potěšila. Studená sprcha v podobě ostření přes 2 vteřiny při dobrém světle a téměř 5 vteřin ve špatném světle mě ale vrátila zpět na zem. Video je absolutně nepoužitelné, fotografie s přimhouřením obou očí nejsou tak katastrofální.

Když se člověk na „gé-jedničku“ podívá a chvíli ji používá, ihned si uvědomí, jak výrazným vývojem od té doby chytré telefony prošly. Hardwarovou klávesnici nahradila softwarová řešení, která jsou mnohem intuitivnější a rychlejší, a celkově se zlepšila kvalita aplikací i her. Displeje s vysokým rozlišením se staly standardem, stejně jako čtečky otisků prstů či kvalitní fotoaparáty. A T-Mobile G1 může být hrdý na to, že patří mezi ta zařízení, která udávala směr ve vývoji.

Kus mobilní historie

T-Mobile G1 je stále velmi zajímavý smartphone – je to kus mobilní historie, první Android vůbec. Byl to vstup Googlu na pole mobilních operačních systému a jen málokdo mu tehdy předpovídal dominanci, kterou během let získal. Dnes je Android dominující platformou, Microsoft je se svými mobilními Windows v současnosti mimo hru, a Androidu tak nyní dokáže konkurovat pouze Apple. Kdo by si na to před sedmi lety pomyslel.

T-Mobile G1

Ať se vám ale G1 líbí z hlediska historie jakkoli, pro běžné použití se dnes již nehodí. „Stará“ verze Androidu společně s pomalým hardwarem omezují použití mobilu pouze na několik základních aplikací. Jinými slovy, stále si z něj zavoláte, vyřídíte textové zprávy či e-maily; kvůli absenci aplikací či nefunkčnosti starších verzí aplikací už ale nemáte možnost využívat všechny funkce na maximum.

Autor článku David Šantora
David Šantora
Redaktor SMARTmania.cz. Otec dvou malých dětí, geek a fanoušek Star Wars. Hráč, co nemá na hry věčně čas, ale neustále je kupuje a pouze občas hraje, nadšený fotograf, který nedá dopustit na své OM-D, milovník gotického rocku a symphonic metalu.

Kapitoly článku