Huawei se stalo světovou trojkou na poli smartphonů. Jeho aktuální top model P9 byl tedy vyhlížen s velkým očekáváním. Tenké tělo a elegantní design, dva fotoaparáty vyvinuté ve spolupráci s firmou Leica, výkonný hardware a cena, která nepatří mezi nejvyšší.
Výrobce již u modelu P8 (recenze) ukázal, že dokáže vyrobit kvalitní smartphone, ale až letošní novinka má být smartphonem, který nejenom že srovná krok s konkurencí, ale který také dokáže, že umí přinést něco, co ostatní nemají. Dnešní špičkové telefony jsou si podobné více, než si dokáže mnohý zákazník přiznat. Většině uživatelům může být jedno, jestli má mobilní telefon 3 nebo 4 GB RAM, jestli má displej nejvyšší možné rozlišení, jelikož to stejně okem při běžném použití nepozná.
Videorecenze
A řešit dnes u top smartphonů výkon je doslova nošením dříví do lesa – téměř každý totiž nabízí velké rezervy na dlouhou dobu dopředu. Jednotlivé modely se tedy musí začít odlišovat jinak. Tam, kde dříve stačilo uvést více jader u procesoru nebo větší rozlišení displeje, dnes výrobci narážejí na lhostejnost zákazníků. Svoji roli také hraje to, že čtyřjádrový smartphone dnes koupíte za méně než tři tisíce korun. A i když je výkon takového mobilu spíše špatný, lidé se přestávají v záplavě parametrů vyznávat.
A tam, kde někdo volí výrazně zakřivený displej, který sice hezky vypadá, ale jinak toho vlastně moc nepřináší, nebo kde druhý výrobce volí možnost měnit mobilní telefon pomocí zásuvných modulů, přišlo Huawei s něčím zcela jiným. Do světa smartphonů totiž přineslo slavné jméno Leica a dva zcela odlišné fotoaparáty, které poskytují překvapivě dobré výsledky.
Obsah balení
Nízká a pěkně zpracovaná krabička ukrývá celkem obvyklý obsah. Kromě samotného telefonu zde najdete 5V/2A nabíječku s klasickým USB-A konektorem. Dodávaný kabel tak na jedné straně má USB-A konektor, na druhé USB-C, což rozhodně vítáme. Nabíječka bohužel při nabíjení nepříjemně píská, zde ale předpokládám, že se pouze jedná o jeden vadný kus.
Dále v balení nechybějí sluchátka, která jsou sice plastová, inspiraci Applem ale nezapřou. Basy jsou spíše mdlé a nevýrazné, výšky naopak slušné a jasně slyšitelné. Pro běžný poslech dostačující; kdo chce kvalitní, sáhne po jiných. V balení nechybí ani sada návodů a špendlík na vysunutí slotu na nanoSIM & microSD kartu.
Konstrukce a design: Jednička s hvězdičkou
První, co musím u Huawei P9 rozhodně pochválit, je dílenské zpracování, které je opravdu výtečné. Tělo vyrobené z jednoho kusu leteckého hliníku působí hodnotným dojmem, je velmi příjemné na omak a je příkladně pevné. Ani při silnějším promačkání se neozvalo žádné vrzání. Pochválit musím také hrany, které mají dostatečnou plochu pro pevné zapření prstů, přitom ale nijak neřežou do dlaně a jsou při přechodu na čelní a zadní stranu příjemně seříznuté. I když design přední strany nepůsobí nijak nápaditě, konstrukční zpracování se u P9 povedlo na jedničku. Škoda chybějící odolnosti vůči vodě.
Přední straně samozřejmě dominuje displej, který v sobě integruje také ovládací prvky. Nad ním nechybí klasická čidla a čočka předního fotoaparátu. Zadní a designově o poznání atraktivnější straně dominuje rychlá čtečka otisků prstů a horní pruh se dvěma čočkami fotoaparátu s duální přisvětlovací diodou. Reproduktor, USB-C konektor a zdířku na sluchátka naleznete na spodní hraně.
Čtečka otisku prstů
Huawei rádo vyzdvihuje kvality čtečky otisků prstů. Ta umí snímat ve 3D, kromě kresby papilárních linií tedy dokáže číst i jejich hloubku, čtení otisku by tedy mělo být rychlé a spolehlivé. A musíme potvrdit, že tomu tak doopravdy je.
Ani jednou za celou dobu testování se mi nestalo, že by čtečka nerozeznala můj otisk prstu. Prst stačí na plochu čtečky pouze jemně přiložit a okamžitě dojde k odemčení smartphonu. Nemusíte ani probudit displej, nemusíte čtečku mačkat – přiložíte a je odemčeno. Spolehlivě a rychle, i když prst nepřiložíte zcela přesně. Čtečka se u P9 povedla na výbornou. Někomu však může vadit, že je umístěna na zadní straně, takže při položení telefonu na stůl displejem nahoru není ihned po ruce.
Displej: Parádní podívaná
Zobrazovací panel o velikosti 5,2″ dosahuje rozlišení 1080 x 1920 pixelů. Full HD rozlišení se může na první pohled zdát jako ústupek vůči ceně, nicméně opak je pravdou. Honba za co nejjemnějším displejem je stejně nesmyslná jako hon za nejtenčím telefonem. Vyšší rozlišení displeje se perfektně hodí při použití v helmě virtuální reality. Na běžné užívání je ale Full HD rozlišení zcela dostačující a navíc o poznání méně energeticky náročné, než v případě Quad HD.
Displej se navíc vyznačuje skvělým barevným podáním (několik lidí v mém okolí na první pohled tipovalo, že se jedná o AMOLED, nikoliv o IPS), širokým rozsahem automatické regulace jasu a výbornou čitelností na přímém slunečním světle. Minimální jas je opravdu minimální, a tak není problém používat P9 ani v absolutní tmě. I když se jedná o IPS displej, může se pochlubit skvělými pozorovacími úhly, které zdatně konkurují AMOLED displejům. Pouze vykreslení tmavých ploch v tmavém prostředí prozrazuje použitou technologii.
Hardware, konektivita a zvuk
Výrobce sází na vlastní čipovou sadu, a tak v P9 najdeme procesor Kirin 955. Aktuálně se jedná o to nejlepší, co umí Huawei vyrobit. Procesor obsahuje čtyři jádra Cortex A72 na frekvenci 2,5 GHz a čtyři jádra Cortex A53 na frekvenci 1,8 GHz. Grafické operace obstarává GPU Mali T880. Systém využívá 3 GB RAM a 32 GB interní úložiště, ze kterého je při prvním spuštění uživatelsky přístupných zhruba 22,5 GB. S námi testovanou (finální/prodejní) verzí firmware bohužel nebylo možné přesouvat aplikace na paměťovou kartu, což je veliká škoda. Doufejme, že tuto možnost Huawei přidá v některé z dalších softwarových aktualizací.
Výkon jsme změřili pomocí několika benchmarků, a to s následujícími výsledky:
- AnTuTu Benchmark: 94 648 bodů
- 3D Mark Ice Storm Unlimited, 720p: 17 998 bodů
- 3D Mark Ice Storm Extreme, 1080p: 9 064 bodů
- 3D Mark Sling Shot ES 3.1, 1440p: 797 bodů
- 3D Mark Sling Shot ES 3.0, 1080p: 1 032 bodů
- GeekBench 3: 1 480 / 5 783 bodů
Je zajímavé, že i když v AnTuTu dosahuje Huawei P9 špičkových výsledků, 3D Mark ukazuje pouze průměrný výkon, na čemž má svůj podíl méně výkonný grafický adaptér. Nemusíte se ale bát, i náročné herní tituly na „pé-devítce“ spustíte bez problémů.
Tip: Kompletní hardwarové parametry Huawei P9 najdete v našem katalogu zařízení
Hlasitý zvukový výstup je velmi dobrý. Reproduktor je sice pouze jeden, takže stereo zvuk, jak to umí HTC a Sony, zde nenajdete, kvalita reprodukce je ale na vysoké úrovni. Pustit si tak na Huawei P9 písničky nahlas nemusí být tak špatný nápad, jak se může na první pohled zdát. Sluchátkový výstup při použití kvalitních sluchátek odvádí také dobrou práci.
Dual SIM verze bez NFC
Z pohledu konektivity je výbava kompletní. U klasické varianty nechybí kompletní podpora LTE na frekvencích 800, 900, 1 800, 2 100 i 2 600 MHz. Samozřejmostí je duální Wi-Fi 802.11 a/b/g/n/ac (2,4 a 5 GHz) a Bluetooth 4.2. S NFC je to trochu ošemetné – Huawei telefon nabízí jak ve verzi s jedním slotem na nanoSIM kartu + microSD kartu, kde najdeme i podporu NFC (tuto variantu jsme měli na recenzi my v redakci – EVA-L09). Kromě té ale Huawei P9 bude dostupný i s hybridním slotem (2x nanoSIM nebo 1x nanoSIM + microSD), avšak bez podpory NFC (model EVA-L19). U dual SIM verze je navíc nutné počítat s absencí LTE pásma 900 MHz, které u nás používá Vodafone.
Baterie a výdrž: Dva dny na jedno nabití
Huawei P9 diponuje nevyměnitelnou Li-Ion baterii o kapacitě 3 000 mAh. Přiloženou rychlonabíječkou baterii z nuly na sto dobijete za zhruba 110 až 115 minut, na 80 % kapacity se ale dostanete už za 65 minut. Při sledování videa v HD rozlišení s poloviční úrovní jasu a poloviční hlasitostí (do připojených sluchátek) se smartphone o dobití přihlásil po 7 hodinách a 10 minutách, což je spíše průměrná hodnota. Při běžném používání je ale výsledek mnohem lepší a rozhodně se nemusíte bát vybitého akumulátoru dříve, než dorazíte domů.
V nastavení lze rovněž aktivovat úsporný režim a řadu dalších omezení. Dokonce lze přepnout rozlišení z Full HD na HD, čímž opět dojde k úspoře energie a výdrž se tím ještě prodlouží. Pokud jsem ve větší míře nehrál hry, P9ka vždy vydržela do pozdních nočních hodin. Při střídmějším používání se dočkáte výdrže dosahující dvou dnů. Je ale škoda, že bezdrátové nabíjení kvůli hliníkové konstrukci ve výbavě chybí.
Operační systém a konektivita
Novinka od Huawei běží na operačním systému Android ve verzi 6.0. Výrobce používá poměrně masivní nadstavbu EMUI 4.1, která kompletně mění tvář telefonu. Jiné je nastavení, plocha, notifikační obrazovka. Celé prostředí je ale velmi povedené. Reakce jsou bleskové, během testování jsem nezaznamenal jediné zaváhání. Optimalizace prostředí je na velmi vysoké úrovni a potěšující je také možnost měnit uživatelské motivy, které si po registraci Huawei ID lze zdarma stáhnout. Změnit si lze také uspořádání systémových tlačítek na spodní softwarové liště.
Na iPhonu se uživatelům velmi líbí prohledávání napříč celým systémem přímo z hlavní obrazovky, kdy stačilo prstem táhnout odspodu nahoru. Stejně to funguje i na Huawei, což je velmi praktické a v momentě jak si na to zvyknete, nebudete chtít jinak.
Na druhou stranu, v Huawei se nebojí nainstalovat do telefonu opravdu velké množství zbytečných aplikací. V P9ce tak najdete téměř 15 připravených aplikací třetích stran. Polovinu z tohoto počtu navíc tvoří hry. Naštěstí lze vše odinstalovat.
Fotoaparát a záznam videa: Fotomobil, který nezklame
Fotoaparát u Huawei P9 vzbuzoval velká očekávání. S nápisem Leica se u mobilního telefonu setkáváme poprvé, i když se na internetu vyrojilo množství spekulací, jak moc vlastně Leica pomáhala s výrobou fotoaparátu. Na základě společného prohlášení obou společností nyní víme, že Leica byla zapojená do návrhu fotografických modulů, stejně tak do designu prostředí fotoaparátů, nebo se například podílela na návrhu optiky obou fotoaparátů i optimalizačních algoritmů. Rozhodně tedy nejde jen o marketingové lákadlo, jak tvrdili zlí jazykové.
Ve výbavě najdeme dva 12Mpx fotoaparáty (čip Sony IMX286, optika Leica, světelnost objektivu f/2.2, velikost pixelu 1,25 µm) a duální přisvětlovací diodou. Optická stabilizace bohužel chybí, což se nejvíce projeví při natáčení videa. První fotoaparát (ten nalevo) se stará o věrné zachycování barev (RGB), druhý je naopak monochromatický a snímanou scénu se snaží zachytit v maximální možné kvalitě.
Hlavní výhoda černobílého senzoru je zhruba 3× vyšší ziskovost světla oproti senzoru barevnému. To se hodí při fotografování ve zhoršených světelných podmínkách, nebo při vytváření nočních snímků. Získáte tak sice pouze černobílou fotografii, odměnou vám ale bude lepší vykreslení tmavých částí, nižší míra šumu a v neposlední řadě na první pohled odlišný snímek. Opravdu stojí za to si vyzkoušet vyfotit scénu jak klasicky, tak v černobílém režimu – rozdíly jsou patrné na první pohled, o čemž se můžete přesvědčit i z našeho srovnání.
Ovládání a režimy focení
Ovládání fotoaparátu je přehledné, z mého pohledu ale nepříliš povedené. Pokud budete fotografovat, nemůžete například rovnou natáčet video a obráceně. Samotné přepnutí aplikace mezi natáčením a fotografováním trvá zhruba 2 vteřiny. Ovládací prvky na obrazovce jsou velmi malé a velmi často jsem musel na danou ikonu prstem ťuknout několikrát, než fotoaparát zareagoval. Toto se mi u konkurenčních modelů nestává.
Na druhou stranu zde máte na výběr z několika režimů, včetně již proklamovaného černobílého, který na rozdíl od konkurence využívá druhý fotografický modul. Pochválit musím režim PRO, který umožňuje měnit ISO v rozmezí 50 až 3 200, závěrku od 1/4000 sekundy po 30 sekund. Lze korigovat EV expozici v rozmezí -4 až +4 v krocích po 1/3. Nechybí volba mezi pevným či kontinuálním zaostřováním a to včetně manuální kontroly. Čím mě fotoaparát velmi příjemně překvapil, byl styl výběru ostřícího bodu. Fotit lze buď v plném rozlišení 12 Mpx (4:3) nebo v rozlišení 9 Mpx (16:9).
Krátkým ťuknutím na obrazovce mobil zaostří na vámi vybraný objekt. Pokud ale prst na displeji při ostření podržíte déle, mobil vám následně dovolí vybrat místo pro měření expozice. Můžete tak mít zaostřeno na jeden objekt, ale expozici získat z jiného místa, což je naprosto perfektní věc. Pokud si chcete s fotografováním vyhrát, představuje Huawei P9 jednu z nejlepších voleb.
Kouzla nejen s černobílými fotografiemi
S kvalitou fotografií jsem byl obecně spokojený, i když občas automatika trochu tápala. Příjemně mě překvapilo, jak výtečně telefonu pracuje s protisvětlem (chromatická aberace je minimální). Barevné podání fotografií je také velmi dobré a za dobrých světelných podmínek telefon produkuje nadprůměrně kvalitní fotografie.
Při fotografování v horších světelných podmínkách mívají fotografie tmavší nádech než například snímky ze Sony Xperie Z5 či Samsungu Galaxy S7. I když na první pohled fotografie na displeji mobilu vypadají hůře, opak je pravdou – Huawei má ve většině případu lepší drobnokresbu než zmíněná konkurence. Snímky sice obsahují více šumu, zachovávají ale více detailů. Při fotografování v běžných podmínkách se tak P9 může směle měřit s špičkovými modely konkurence.
Všechny snímky v plném rozlišení si můžete prohlédnout a stáhnout zde
Pokud bych chtěl ale dobře fotografující mobilní telefon, až druhý černobílý fotoaparát by pro mě byl důvod, proč bych si osobně P9 zakoupil. Díky vyššímu zisku světla dokáže při identických podmínkách použít rychlejší časy. Tím pádem je nebezpečí rozmazání snímku menší. Lepší práce se světlem se projeví hlavně při fotografování nočních scén či ve špatných světelných podmínkách. Tam, kde na barevné fotografii nic nevidíte, nebo máte na snímku velké množství šumu, dokáže černobílý senzor stále kreslit, navíc s podstatně menším šumem (podívejte se na pětici srovnání níže). Černobílý režim má navíc velmi příjemnou atmosféru.
Bohužel se mi nejednou stalo, že Huawei P9 špatně zaostřil; ať v barevném, či v černobílém režimu. Vzal jsem fotoaparát, namířil na objekt, stiskl spoušť a schoval mobil do kapsy. Až doma jsem na počítači zjistil, že zaostření bylo nekvalitní. Ne že by fotoaparát zaostřil na jiný objekt, než jsem si představoval – jednoduše zaostřil špatně. I když si P9 na krátké vzdálenosti pomáhá laserem a na delší používá hybridní autofokus, občas zklame. Nejedná se ale o hardwarový problém, ale pouze o softwarový neduh, který doufám výrobce v některé z dalších softwarových aktualizací opraví.
Záznam videa
Video umí P9 nahrávat maximálně ve Full HD v 60 snímcích za vteřinu a k dispozici je i slow-motion v HD rozlišení, 4k video bohužel chybí. Přední kamerka nabízí 8Mpx rozlišení a světelnost f/2.4, bohužel u ní chybí autofocus. Na focení selfie plně postačuje a nabízí dostatečnou kvalitu obrazu, v šeru a horším světle už to ale samozřejmě tak ideální není.
Kvalita záznamu videa za dobrého světla je velmi slušná, i když při pohybu je zde znát absence optické stabilizace obrazu, takže je záběr o něco více roztřesený. Barvy jsou ale věrné a ostrost velmi dobrá. Pozor však na záznam videa ve tmě – pokud je scéna hůře osvícená (například ulice se světly), je obraz nezvykle tmavý a příliš mnoho toho není vidět.
Závěrečné hodnocení
Huawei P9 se staví pouze proti těm nejlepším. Protivníky mu tak budou aktuální top konkurence, mezi které můžeme zařadit Samsung Galaxy S7, LG G4 či Sony Xperia Z5. Výrobce jde ale jinou cestou než konkurenti. Soustředil se jednoduše na detaily, které přináší opravdu vysoký užitek, a vynechal věci, které jsou skvělé pouze na papíře. Nedostanete tak nejvíce RAM paměti na trhu, nezískáte nejrychlejší procesor současnosti, ani se nedočkáte extrémně vysokého rozlišení displeje.
Dostanete ale perfektní dílenské zpracování, výborně čitelný panel se skvělými barvami, precizně odladěné a plynulé prostředí, spolehlivou čtečku otisků prstů a dva fotoaparáty, které také mají své opodstatnění. Jediné, co mi u Huawei P9 opravdu chybělo, byla absence zvýšené odolnosti proti vodě a prachu.
Ušetřete! Podívejte se, kde můžete Huawei P9 pořídit za nejlepší cenu…
Celkově je Huawei P9 skvěle vyladěný a precizně vyrobený smartphone. Dílenské zpracování, kvalitní fotografie, velmi dobrý displej či skvělá čtečka otisku prstů se zde ukazují v téměř ideální kombinaci. Nečekejte žádné výstřelky a přehršel funkcí, které uživatel většinou ani nedokáže využít. „Pé-devítka“ je přesně tím typem mobilního telefonu, který se nehoní za čísly a nesoupeří s větrnými mlýny, ale který svému majiteli přináší skvěle vyladěnou kombinaci hardwaru a softwaru.
Huawei P9 se u nás začíná prodávat právě dnes (2. května) za doporučenou koncovou cenu 14 990 Kč včetně DPH (verze se 3 GB RAM a 32GB úložištěm). Dostupné jsou dvě barevné varianty – šedivá (Titanium Gray) a stříbrná (Mystic Silver).
Huawei P9
Klady
- výborné dílenské zpracování
- skvěle čitelný displej, barvy
- vysoký výkon a plynulé prostředí
- kvalita fotografií
- možnosti fotoaparátu
- rychlá a přesná čtečka otisku prstů
Zápory
- chybějící odolnost vůči vodě a prachu
- nelze přesouvat aplikace na pam. kartu
- absence bezdrátového nabíjení
- neumí 4k video
- chybí infraport
