TOPlist

Recenze Huawei Ascend D2: Nejlevnější čtyřjádro s fullHD displejem

Ascend D2 se díky své výbavě může směle měřit s modely Xperia Z, HTC One či Galaxy S4, oproti kterým navíc nabízí výrazně nižší cenu. Nicméně pozor, není všechno zlato, co se třpytí.

Společnost Huawei v lednu představila špičkově vybavený model Ascend D2, na český trh se však zařízení oficiálně dostalo až před několika týdny. Mezi hlavní zbraně tohoto modelu patří pětipalcový fullHD displej, čtyřjádrový procesor, 13Mpx fotoaparát nebo certifikace IP54 garantující odolnost proti prachu a stříkající vodě.

Velkou výhodou oproti konkurenci je rovněž podstatně nižší cena. Ani jeden z trojice soupeřů (Sony Xperia Z, Samsung Galaxy S4, HTC One) totiž nenabídne v oficiální distribuci cenovku nižší, než 15 000 Kč, zatímco Ascend D2 seženete za 13 000 Kč nebo levněji. Úspora tedy činí 2 – 3 tisíce Kč v závislosti na konkrétním modelu a to není vyloženě zanedbatelná částka. Nabídne Ascend D2 i přes nižší cenu stejně muziky nebo se vyplatí připlatit si za některého z konkurentů?

Klady (+)

  • výborný IPS + displej
  • částečná voděodolnost
  • kvalitní fotoaparát
  • notifikační dioda
  • USB OTG kabel v balení

Zápory (-)

  • špatně odladěný systém
  • nepříliš výkonný procesor
  • absence NFC
  • absence FM rádia
  • vyšší hmotnost
  • výdrž baterie

Obsah balení: OTG kabel jako bonus

V bílé kartonové krabičce menších rozměrů naleznete na vrchu samotný telefon, pod nímž se v odděleném prostoru nachází přehledně vyskládané příslušenství. Jmenovitě jde o nabíječku s oddělitelným microUSB kabelem, pecková sluchátka průměrné kvality s mikrofonem (rozhodně bychom si v dané cenové kategorii představovali něco lepšího) a jako bonus USB OTG kabel umožňující připojení periferií přes USB.

- - -

Nechybí ani sponka na vyjmutí microSIM karty z šuplíčku na horní straně telefonu, což zachrání život nejedné klasické kancelářské sponce.

Design a dílenské zpracování: Jednoduchost a elegance v těžkém těle

Na českém trhu je oficiálně dostupná bílá varianta a tu jsme na testování dostali i my. Po vybalení mě vhled příjemně překvapil, telefon laděný do bílé doplňuje stříbrná kovová linka obepínající telefon. Záda jsou oproti tomu z plastu a přední strana je kryta ochranným sklíčkem. S žádnou extravagancí tak nepočítejte, na okolí ale Ascend D2 dělal dobrý dojem, dokud nepřišla řeč na velikost.

- - -

S tou už je to vzhledem k přítomnosti pětipalcového displeje a velké 3000mAh baterie horší. Při přímém porovnání působil konkurenční Samsung Galaxy S4 díky menší tloušťce, šířce i výšce o poznání sympatičtěji. Tomu rozhodně nepomůže ani váha 170 gramů, jež je oproti všem konkurentům znatelně vyšší a poznáte to i při přenášení. Přiznám se, že při absolvování delšího hovoru jsem pociťoval mírnou bolest v ruce, v tomto případě se tedy hodí použít handsfree nebo Bluetooth sluchátko. Úchop v ruce je díky lehce zaobleným zádům a trochu větší tloušťce v rámci možností vcelku jistý, kvůli velikosti ale nepočítejte s ovládáním jednou rukou.

- - -

Rozmístění ovládacích prvků je trochu atypické. Kvitujeme umístění tlačítka pro zamykání obrazovky na pravém boku, proč se ale nachází až nad kolébkovým ovladačem hlasitosti, nám hlava nebere. Chválíme naopak to, že klávesy jsou vyrobeny z broušeného kovu, což umocňuje solidní dojem z konstrukce. Zmínit bychom také měli, že pod displejem se nenachází žádná kontextová tlačítka, jelikož ta se zobrazují ve spodní části zobrazovacího panelu a ubírají tedy pár stovek pixelů z plochy displeje. Lehce atypická je i pozice konektorů. Nejběžnějším řešením je umístění microUSB portu na spodní hranu přístroje a 3,5mm výstupu pro sluchátka na tu horní. V případě Ascendu D2 je tomu ale přesně naopak. V praxi vás to ale trápit nebude a zvyknete si rychle. Je to rozhodně lepší, než kdyby si některý z konektorů našel své místo na boku.

- - -

Samotná kvalita unibody konstrukce není nijak špatná, vadila nám ale mezera mezi ochranným sklem a rámečkem obepínajícím telefon; ta je patrná zejména v horní a dolní části přední strany. Snadno se v ní usazují nečistoty a v praxi tak bude občas potřeba ji lehce pročistit něčím hodně tenkým. Naprosto evidentní je však výhoda unibody konstrukce – nikde nic nevrže, neskřípe, ba se dokonce ani nehýbe. Vzhledem k větší velikosti a váze se dá očekávat, že někdy zařízení může upadnout na zem, nemělo by se nicméně jednat o konečnou stanici.

- - -

Výrobce se také chlubí certifikací IP54 zajišťující odolnost proti prachu a stříkající vodě. My jsme sice důkladně neprověřovali všechny vlastnosti, párkrát jsem ale zařízení používal za deště a naprosto nic se mu nestalo. Na cestě do deštného pralesa či na poušť by tak neměl nastat problém.

- -

Baterie a výdrž: Slibné parametry s průměrným výsledkem

Huawei Ascend D2 je nepatrně větší a těžší, než všichni jeho tří úhlavní konkurenti (Sony Xperia Z, HTC One, Samsung Galaxy S4). To je daň za velkou 3000mAh baterii, jež se skrývá v útrobách telefonu. Z toho bychom mohli usoudit, že výdrž rozhodně bude silnou stránkou novinky. Bohužel, praxe je trochu jiná a většinou nepříliš růžová. Vinit můžeme špatně funkční multitasking, což zapříčiňuje, že na pozadí v klidu běží nějaká náročná hra či aplikace dokud ji nevypne sám uživatel. Výdrž je tedy velmi kolísavá a při náročnějším používání nebude těžké Ascend D2 vybít za půl dne. Při mém používání zahrnujícím několik minut telefonování a pár SMS, celý den zapnuté 3G a WiFi a hodinku prohlížení internetu a půl hodinky nějaké 2D hry (přesněji Plants vs. Zombies), mi telefon k večeru (21:00) ukazoval asi 10 procent a dožadoval se připojení nabíječky. To nejsou zrovna dvakrát lichotivé výsledky.

Provedli jsme též standardizovaný test baterie zahrnující přehrávání fullHD videa do sluchátek s nastavenou poloviční hlasitostí, nejvyšším jasem a zapnutou WiFi, kdy se Ascend D2 odporoučel za 4 hodiny a 50 minut. Výrobce se chlubí, že s jeho rychlonabíječkou zvládnete plné nabití za 140 minut a to díky jejímu většímu napětí, než bývá standardem. My jsme to bohužel nemohli vyzkoušet, jelikož jsme měli k dispozici čínské prodejní balení a s běžnou nabíječkou od tabletu Nexus 7 zabralo nabití lehce přes 3 hodiny.

Displej: Pětipalcové potěšení s jemným obrazem a výbornými barvami

Letošním trendem je úhlopříčka pět palců a fullHD rozlišení, čehož se Ascend D2 drží. Nabídne IPS+ panel s výše uvedenými parametry, jen pozor na drobný detail. Rozlišení sice činí 1920 x 1080 px, kvůli tlačítkům přímo na displeji je ale reálná hodnota o 144 px na výšku nižší. Musíme ale pochválit výrobce za jednoduché a chytré řešení, kterým je možnost skrýt panel stisknutím šipky na jeho levém okraji a vysunout ho tažením prstu odspoda nahoru.

- - -

Kvalita barevného podání je výborná, barvy jsou živé a věrné a pozorovací úhly také výborné. Vlastností IPS displejů je trochu horší podání černé, v čemž samozřejmě ten v Ascendu D2 není výjimkou. Displej je krytý ochranným sklíčkem Gorilla Glass 2. generace, díky čemuž se na něm během desetidenního testování neobjevil jediný škrábanec. V pořádku byla i čitelnost na přímém sluníčku, jež s maximálním jasem nečinila potíže. Pozor ale, při nastavení nejvýšší úrovně podsvícení displeje opět procenta baterie rychle ubývají a přidáte-li k tomu ještě hrani nějaké náročnější hry, budete výdrž počítat v jednotkách hodin.

Hardwarová výbava: I čtyřjádro může být zastaralé

Zatímco konkurence se rozhodla pro řešení od Qualcommu, Huawei používá vlastní čtyřjádrový procesor vystupující pod označením K3V2, který je taktovaný na frekvenci 1,5 GHz. Doplňuje ho grafický akcelerátor Vivante GC4000 a 2GB operační paměti RAM. Na papíře to vůbec nezní špatně, bohužel se opět ukazuje, že teorie se od praxe liší. Zatímco čipy od Qualcommu dosahují třeba v AnTuTu přes 20 000 bodů, K3V2 dosáhne sotva na 13 000. V kombinaci s neuvěřitelně nenažranou nadstavbou Emotion UI a špatně fungující multitaskingem se tak ve výsledku jedná doslova o katastrofu. V prostředí snad nenarazíte na plynulou animaci, trhaný je zámek obrazovky i přechody mezi jednotlivými plochami. Škoda…

Reakce jsou většinou poměrně svižné, ale nezřídka se stávalo, že po stisknutí domečku jsme několik vteřin čekali, než se na domovské obrazovce načtou ikony a widgety. Nejvíce nás ale špatná optimalizace vypekla u fotoaparátu. U běžného Android telefonu jsem zvyklý na to, že něco vyfotím a zamknu telefon či se přesunu do jiné nabídky. Jak jsem zjistil poté, co se mi neuložila v podstatě žádná z ukázkových fotografií pro potřeby recenze, je třeba asi tři vteřiny vydržet, než se snímek nahraje do vestavěné paměti.

Čip nemá problém přehrát fullHD video, u nejnáročnějších her nicméně narazíte. Stáhli jsme si populární závody Real Racing 3, jež automaticky použily nejvyšší nastavení grafiky. FPS jsme nezměřili ale číslo 15 určitě nepřesáhlo, což znamená velmi trhaný obraz a nulový požitek z hraní.

 
Výsledky z benchmarků

V tomto případě stačí stáhnout z Obchodu Play program RR3 graphics a nastavit nižší úroveň detailů, v některých případech se vám ale může stát, že výkonu zkrátka nebudete mít dostatek. Hry ve 2D očekávatelně fungovaly bez větších potíží. Interní paměť u testovaného kousku byla 32 GB, ze kterých v reálu bylo použitelných zhruba 26,4 GB.

 

Konektivita, organizace telefonování: Kam se podělo NFC?

Huawei Ascend D2 nabídne zcela standardní nabídku připojení a výčet tedy obsahuje WiFi 802.11 b/g/n, Bluetooth 4.0, a GPS. Mrzí nás, že výrobce zapomněl na NFC, kterému se v poslední době dostává čím dál většího využití a v telefonu za pěticifernou částku by rozhodně nemělo chybět. Citlivost WiFi i GPS je naprosto bezproblémová, ba dokonce můžeme obojí hodnotit velmi kladně.

  

Aplikace pro telefonování i práci s SMS zprávami je stejná, jako u čistého Androidu, proto se o nich nebudeme příliš rozepisovat. Chválíme velmi kvalitní vestavěný hlasitý reproduktor, jenž dokázal na maximální hlasitost rozvibrovat celý telefon a rozhodně se vám nestane, že byste přeslechli příchozí hovor. Ani protistrana si nestěžovala a tím pádem můžeme kladně zhodnotit i kvalitu mikrofonu.

  

Stopky a časovač přibily do základní podoby Androidu až u verze 4.2, nicméně Huawei nezapomnělo tyto funkce přidat ani ve starší 4.1, která běží v Ascendu D2. Mimo to zde máme třeba standardní Google kalendář umožňující měsíční přehled či synchronizaci s Google účtem, nebo jednoduchou aplikaci pro textové poznámky.

Fotoaparát: Překvapivě kvalitní snímky i povedené video

Huawei Ascend D2 nabídne 13Mpx snímač, což samo o sobě působí slibně. I praxe ukazuje, že na momentky telefon bohatě postačí, ačkoliv zrcadlovku či lepší kompakt samozřejmě zdaleka nenahradí. Barvy jsou poměrně věrné, jen někdy trochu moc mdlé. Detaily se občas trochu slévají, všimnete si toho většinou ale až při přiblížení. Automatika funguje celkem spolehlivě a tak by se vám nemělo stát, že vyfotíte viditelně pod/přeexponovanou fotografii.

Na dobré úrovni je ostrost, i za horších světelných podmínek můžete vyfotit přijatelně kvalitní fotografie, v nejvyšší nouzi může pomoci LED dioda. Velikost jedné fotografie v maximálním rozlišení se pohybuje mezi 6 až 8 MB.

  

  

Velmi kvalitní je i nahrávané fullHD video se stero zvukem. Je naprosto plynulé, má kvalitní obraz a v případě potřeby umí telefon rychle přeostřit. Datový tok záznamu se pohybuje těsně pod hranicí 3 MB/s.

Huawei se rozhodlo změnit pověst výrobce smartphonů s mizernými fotoaparáty a jak nás přesvědčilo už modelem Honor 2 nebo právě Ascendem D2, rozhodně se za své snímače nemusí stydět.

Operační systém a uživatelské prostředí: Pomalé barvičky

Jednou z hlavních devíz Ascendu D2 je prostředí, které výrobce pojmenoval Emotion UI. To může lehce připomínat populární ROM MIUI; nabízí totiž obdobné rozložení jako u iOS. Do nabídky aplikací se tedy dostanete ihned po odemčení, avšak s tím rozdílem, že mezi jednotlivé zástupce či složky můžete také vkládat widgety. Samostatnou nabídku se zástupci, kterou známe z čistého Androidu, tady nečekejte. V zařízení se aktuálně nachází Android ve verzi 4.1.2 “Jelly Bean”; v dalších týdnech by měl přijít update na novější 4.2.

Změnou prošla i odemykací obrazovka. Tažením dolů odemknete telefon, tažením do stran pak spustíte aplikace, jež si můžete sami zvolit. Již zde je ale patrná mizerná optimalizace, jelikož samotný kruhový posuvník se při pohybu seká a počítat musíte i s prodlevou po samotném odemčení.

Nechybí ani možnost změnit vzhled pomocí některého ze tří předinstalovaných motivů, případně stáhnout i další. Ty mají vliv na pozadí, ikony, ale třeba i na zamykací obrazovku nebo vyzváněcí tóny. Zajímavý je také widget “Me”, jenž kombinuje hodiny, počasí, dva nejoblíbenější kontakty, promítá fotografie z vybraného alba a umí také ovládat hudební přehrávač.

Pokud by se vám tento koncept prostředí nelíbil, není samozřejmě problém doinstalovat jakýkoliv jiný alternativní launcher z Obchodu Play. My doporučujeme třeba Apex Launcher nebo Nova Launcher.

Aplikace v zařízení jsou povětšinou standardní Android programy, nanejvýše s lehce pozměněným vzhledem. Navrch zde máme třeba šikovnou aplikaci pro poznámky, jednoduchého správce souborů, dvě předinstalované hry (závodní Riptide GP a westernovou střílečku Six Guns), program pro zálohování obsahu telefonu, jednoduchý editor videa a také možnost spravovat vyzváněcí profily, což už není v dnešní době úplně běžné. Můžete si vybrat z několika přednastavených, případně si i vytvořit svůj vlastní. Pro každý profil lze nastavit odlišnou hlasitost, bezdrátové sítě (GPS, Bluetooth, datové přenosy), jas a čas, za který se obrazovka automaticky uzamkne.

Hudbu přehrajete pomocí dvou vestavěných přehrávačů – jedním přímo od Huawei a druhým, kterým je Google Play Music volně stažitelný z Obchodu Play. Upřímně, první jmenovaný je zde zcela zbytečně, jelikož nabídne doopravdy jen tu nejzákladnější funkčnost a ani uživatelské prostředí nám nijak zásadně vstřícné nepřišlo. Navíc neumí řadit skladby jinak, než podle abecedy. Myslím, že většina uživatelů bude preferovat aplikaci od Googlu, která nabídne vcelku přátelské prostředí a dostatek funkcí. Díky přítomnosti vylepšení Dolby Digital Plus si pokaždé můžete vybrat z přednastavených ekvalizéru nehledě na zrovna používaný přehrávač. Po zvukové stránce podává Ascend D2 nadprůměrné výsledky a spolehlivě ozvučí středně velkou místnost.

Samotné prostředí je tedy poměrně příjemné, nabídne i několik zajímavých funkcí navrch a dá se s ním bez problémů pracovat. Vaz mu láme mizerná optimalizace, jež znepříjemňuje veškeré používání telefonu a neustále trhané animace či zadýchávání se vás bude u telefonu za 13 000 Kč pořádně štvát. Zmínit musíme také špatně fungující multitasking, jenž nemá problém nechat na pozadí běžet náročnou hru a tím pádem rychle vybíjet baterii. Na optimalizaci by měli v Huawei opravdu hodně zapracovat, protože tak špatně optimalizovaný software jsme už dlouho neviděli, a u takto zajímavého hardware je to dvojnásobná škoda.

Konkurence: Rok staré modely mohou být lepší volbou

Úhlavními nepřáteli je letošní fullHD trio v podobě Sony Xperia Z (recenze), Samsungu Galaxy S4 (recenze) a HTC One (recenze). Všichni nabídnou znatelně lépe optimalizovaný systém, nesrovnatelně vyšší výkon a lepší podporou ze strany výrobce, ačkoliv v této oblasti se už i Huawei začíná více snažit. Samsung Galaxy S4 nabídne mnohem silnější komunitu, spoustu doplňkových funkcí, slot na microSD kartu, hromadu originálního příslušenství či menší rozměry a váhu. HTC One zase nabízí kvalitnější zpracování, jemnější displej a kvalitní stereo reproduktory. Do rozměrů Ascendu D2 nenarostlo dokonce ani Sony Xperia Z, ačkoliv je oproti dvěma zbývajícím konkurentům o poznání větší. Xperia Z navíc nabízí certifikaci IP57, podporu paměťových karet microSD a skvělé zpracování.


Sony Xperia Z (recenze) nabízí podobné parametry jako Huawei Ascend D2, má však lépe odladěný systém a je kompletně voděodolná

Soupeřit ale Ascend D2 může i s loňskými vlajkovými loděmi – jmenovitě se Samsungem Galaxy S III (recenze) a HTC One X+ (recenze). Oba nabídnou znatelně kompaktnější rozměry, lépe optimalizované systémy s lepší podporou ze strany výrobce i komunity a naprosto srovnatelný výkon. Ztrácet mohou v oblasti displeje, ačkoliv rozdíl je v praxi minimální, nebo u fotoaparátů, ačkoliv ani zde nejsou rozdíly nijak velké. Samsung Galaxy S III nabídne slot pro paměťové karty, HTC One X+ zase obří 64GB úložiště. Navíc v obou případech ještě ušetříte zhruba dva tisíce korun.


Dalším konkurentem Ascendu D2 je model HTC One

Není-li vám po chuti Android, pak by mohla zaujmout Nokia Lumia 920 (recenze), která se nyní prodává za částku 9 990 Kč. Papírově sice není tak dobře vybavená, v praxi se ale stále jedná o špičkové zařízení a jde o nejlepší Windows Phone 8 zařízení dostupné na českém trhu. Strádat může menším a horším displejem, vyšší váhou či nižším výpočetním výkonem, nabídne ale plnohodnotnou Turn-by-Turn navigaci v ceně, zdaleka nejplynulejší systém či skvělou podporu od výrobce.


Ascend D2 se snaží útočit i na dražší Galaxy S4, oproti kterému má ale vyšší rozměry i větší hmotnost

Závěrečné hodnocení: Slušný hardware s neodladěným systémem

Pojďme si tedy zodpovědět otázku položenou na počátku recenze. Vyplatí se připlatit si za některý z konkurenčních modelů nebo je Ascend D2 dobrou příležitostí k úspoře? Po čtrnácti dnech používání musím odpovědět záporně. Hlavním viníkem je mizerně optimalizovaný systém, jenž vás bude trápit každý den. Mnou aktuálně používaný HTC One X je nesrovnatelně rychlejší, ačkoliv se jedná již o téměř rok a půl starý přístroj.

Mezi další nevýhody musíme zařadit absenci NFC, které by v této cenové kategorii mělo být naprostým standardem. Nepotěší ani nepřítomnost slotu na paměťové karty, ačkoliv 32 GB interního úložiště by mělo většině uživatelů dostačovat. Spolehnout se nedá ani na baterii, jejíž rychlost vybíjení je poněkud náladová, ale náročnějším uživatelům se může v klidu stát, že jim telefon klekne v průběhu dne i pokud ho předešlou noc nabíjeli.

Abychom ale jen nekritizovali, někomu určitě přijde vhod certifikace IP54, díky které nebude problém používat Ascend D2 za děště. Radost udělá překrásný fullHD dispej s výborným podáním barev a dobrou čitelností na přímém světle, stejně tak můžeme pochválit fotoaparát, jenž podává velmi solidní výsledky ať už v oblasti fotografií či videí. Vzhled je sice subjektivní záležitostí, jsem ale toho názoru, že většině lidem se zařízení bude líbit a jen málokdo ho označí za vyloženě ošklivé. Příjemným bonusem je i USB OTG kabel v balení, díky němuž si můžete k telefonu připojit USB flashdisk či externí HDD a obojí bude bez problémů spolupracovat.

Mnoho chyb je tak softwarového rázu a Huawei by je mohlo alespoň částečně opravit, my ale hodnotíme výrobek tak, jak jsme ho dostali a doporučit ho v tomto případě nemůžeme. Snad Huawei brzy uvolní softwarovou aktualizaci, která pomalejší reakce systému odstraní. Do té doby je model Ascend D2 krásným příkladem toho, že pokud není dobře optimalizovaný software, nezachrání to ani čtyřjádrový procesor.

Autor článku Martin Pavlović
Martin Pavlović
O technologie se zajímám odjakživa. Kromě nich mě baví také urbanismus a městská mobilita, hudba a společenská témata. Nejraději trávím čas v sedle kola, na kulturních akcích, s analogem v ruce nebo doma u knih, filmů i videoher.

Kapitoly článku