TOPlist

Recenze HTC One V: “Malej, ale šikovnej”

HTC přichází na náš trh se třemi modely z nové řady One. Dnes se podíváme na nejmenší z nich, novinku ve střední třídě, HTC One V s operačním systémem Android 4.0.

S vaším dovolením dnešní recenzi pojmu trochu netradičně. Z větší části se vyhnu operačnímu systému Android 4.0 a nadstavbě HTC Sense 4.0. Tyto dvě části jsou až na detaily ve všech novinkách řady One (modely One X, One S a One V) shodné a přede mnou se jim věnoval Jirka Hrma v článcích:

Já se chci zaměřit skutečně jen na model One V. Na to jaký je i ve srovnání se svými stájovými kolegy a hlavně na to, jak se používá. Což je podle mě pro běžného uživatele, který spadá do cílové skupiny tohoto telefonu, důležitější při rozhodování, zda koupit či ne.

 

Klady (+)

– příjemný design
– kvalitní zpracování
– LED dioda
– slot na pam. kartu
– kvalitní fotoaparát 

Zápory (-)

– slabší hardware
– plastový výlisek na zádech
– vyšší cena
– průměrná výdrž baterie

Videopohled

Obsah balení

Bohužel jsem One V nedostal ve finálním balení, takže tuto kapitolku mohu těžko rozvíjet a posoudit co nám HTC k telefonu nabídne. Nicméně základní balení by mělo být poměrně minimalistické a k telefonu dostanete sluchátka s 3,5 mm jack konektorem, USB kabel a adaptér do zásuvky, do kterého kabel připojíte a stručný návod. To je vše. V této cenové hladině to ani není žádné překvapení a nepředpokládám, že někdo očekával Beats Audio sluchátka nebo něco podobného. A konkurence vám stejně nabídne plus minus to samé.

Design a dílenské zpracování

Novinka ze stáje tchajwanského výrobce je bratříčkem špičkově vybaveného HTC One X a zástupce střední třídy HTC One S. Na první pohled by se mohlo zdát, že bude stát v jejich stínu a bude takovým otloukánkem, ale jakmile se s ním seznámíte, zjistíte, že je to zcela samostatný a dospělý model, který se nemá za co stydět. Já osobně ho považuji za nástupce legendárního modelu Legend. Odkazem budiž i “brada” ve spodní části telefonu, která nám dává vzpomenout na první modely s operačním systémem Android. Jediným rozdílem je, že Legend měl na „bradě“ ovládací prvek a One V tam nemá nic, což na první pohled působí poněkud zvláštně.

- - -

Kdo mě zná, jistě ví, že nejsem zrovna skalním příznivcem operačního systému Android. Nicméně je-li telefon dobře postavený a systém v něm dobře odladěný, sžiji se s ním. Stejně tak jsem spíše odpůrcem zbytečně velkých displejů a za optimum považuji cokoli v rozmezí 3,5″ – 4″. Proto, když jsem dostal možnost výběru z nových HTC, zcela logicky jsem sáhl po nejmenším modelu. A udělal jsem dobře. Úhlopříčka 3,7″ je dobrá volba, pro běžné používání zcela dostatečná a telefon si tak udržel příjemné rozměry, díky kterým nemá tendence vyklouznout z ruky a zároveň palec středně velké ruky pohodlně obsáhne celý displej bez přehmatávání, a tak to má být.

- -  -

Model One V na první pohled jasně hlásá, do jaké stáje patří. I méně zběhlý jedinec by ho měl jednoduše identifikovat jako HTC. Tchajwanskému výrobci je již delší dobu vytýkáno, že design svých modelů nijak zvlášť neřeší, a tak vypadají všechny stejně. Dalo by se tedy říct, že z pohledu designu žádný zázrak a nic, co bychom už neviděli, na druhou stranu nutno podotknout, že svým vzhledem One V rozhodně neurazí a zařadí se spíš do kategorie vcelku nevýrazných, ale elegantních smartphonů. Testoval jsem kus v černé barvě, která mu sluší.

- - -

- - -

Telefon je opravdu celý černý, kromě loga nad displejem, popisků senzorových tlačítek a nápisu “beatsaudio” na zádech. Černočerná čerň a má to něco do sebe. Dokonce i horní zapínací tlačítko a boční tlačítka pro ovládání hlasitosti jsou černá. I microUSB konektor je černý J Pokud by vám černá „nesedla“, můžete zvolit ještě šedou verzi a na trh by měla dorazit i fialová. Upřímně, pokud HTC přijde i s bílou verzí, má úspěch zaručen. Bílé telefony jsou aktuálně trendy, a když si vzpomenete na zmiňovaný Legend, bílá mu vážně slušela.

- -  -

- - -

Ruku v ruce s vcelku povedeným designem jde i zpracování. U HTC jsme na kvalitu zvyklí a One V nijak nevybočuje. Unibody vyrobené z jednoho kusu hliníku, do kterého je vsazena veškerá elektronika, baterie a displej. Pouze zadní část brady je vyrobena z odnímatelného plastového výlisku (není moc kvalitní a nedoléhá, jak by měl), pod kterým se skrývá slot pro SIM kartu, a světe div se, microSD kartu. One V je tak trochu hybrid. Stejně jako jeho stájoví bratři, má napevno zabudovanou baterii, kterou vymění jen servis, ale oproti nim používá standardní SIM (ne microSIM) a má slot pro microSD. Těžko říct, jestli důvodem jsou náklady, nebo si HTC chtělo aspoň v něčem “zachovat tvář” a ponechat si model, který “vyznává původní hodnoty”.

- -

Abych to trochu osvětlil. Největším propagátorem vestavěné baterie a microSIM byl a je iPhone 4 a jeho příklad následuje Nokia s modely Lumia 800 a 900. Po určitou doby byly tyto odsuzovány nejen uživateli Androidu jako slepá větev vývoje, protože “nevyměnitelná baterie je nesmysl”, “microSIM nikdo používat nebude, protože člověka omezuje v možnostech střídání telefonů” a nakonec “absence paměťové karty je zoufalost, kterou výrobce své zákazníky jen omezuje”. Uteklo pár měsíců a ejhle, ona ta vývojová větev zase tak slepá nebude.

- -
Srovnání s iPhone 4S a HTC HD7

Ať tak či tak, objektivně musím HTC za tyto vlastnosti u modelu One V pochválit, protože nejeden uživatel si určitě rád ponechá možnost rozšíření paměti telefonu o jím zvolenou kapacitu a stejně tak nejeden uživatel bude rád, že nemusí “stříhat” svoji stávající SIM nebo se zabývat její výměnou. Daní za tyto “výhody” jsou ale horší HW parametry oproti “větším” bratříčkům. Vadí to? To je otázka – dle mého subjektivního soudu opravdu nevadí.

- - -
HTC One V ve dvou barevných variantách

- - -

HTC One V spadá do řekněme nižší střední třídy telefonů s cenovkou pod osm tisíc korun. A předpokladem samozřejmě je, že jeho cena bude v čase klesat. Bavíme se tedy o relativně cenově dostupném telefonu pro širší okruh uživatelů, z nichž většina určitě nebude mít takové nároky jako ti z cílové skupiny One S a One V.

Model One V na první pohled působí jako „chudý příbuzný“. HW parametry nejsou nijak oslnivé. Vezmeme je popořadě.

Displej

Už jsem se o něm zmínil výše. Úhlopříčka 3,7“, rozlišení 480×800 pixelů, kapacitní S-LCD s podporou multitouch, 16 milionů barev, odolné krycí sklo. Suchá fakta, na která budou mnozí namítat, že úhlopříčka je malá, rozlišení nízké a LCD technologie je pasé, protože pokud telefon nemá AMOLED, tak je mimo, černá totiž musí být jako tma v jeskyni a jinak to nejde. Blbost!

- - -

HTC One V má podle parametrů průměrný displej, ale je dostatečně jemný, má vcelku věrné podání barev, černá je černá, na sluníčku je na něj dobře vidět, jen tak se neodře, ovládání je rychlé, disponuje automatickou regulací jasu a energeticky není nijak náročný. Někdo by mohl namítat, že na menším displeji se nebude pohodlně psát, ale opak je pravdou. Android umožňuje instalaci různých klávesnic a jejich upravení, takže pokud uživatel věnuje trochu času hledání a zkoušení, to pravé si jistě najde. Velikost displeje je pro pohodlné psaní dostatečná. I díky tomu, že se One V dobře drží.

Procesor a paměť

Singlecore 1GHz Qualcomm Scorpion procesor, 512 MB RAM, grafika Adreno 205, 4 GB paměť, podpora microSD.

Když jsem poprvé viděl tyto HW parametry, řekl jsem si, že je na průšvih zaděláno. Na tom přeci Android 4.0 Ice Cream Sandwich nemůže fungovat. Chyba lávky. Je to s podivem, drásá mi to srdce a kroutí se mi prsty, když to musím napsat, ale ono to funguje a One V je docela svižný. Ve srovnání s iPhone 4, Lumia 800 nebo Xperia S samozřejmě propadá, ale pokud ho nepoložíte vedle nějakého rychlejšího telefonu, pomalý vám nepřijde. Nevím, jak se to HTC povedlo, ale opravdu to funguje. Možná je to zásluha Sense 4.0, možná je to odladěností Android 4.0, ale HTC One V mě hodně překvapilo a velmi rád jsem ho používal. Až na jednu drobnost a tou je internetový prohlížeč. Ten není úplně pomalý, ale při posouvání a zoomovaní stránky se hodně trhá a je to nepříjemná zkušenost, která vás od surfování na One V zcela jistě odradí. Ještě, že u Androidu máte možnost volby a můžete si doinstalovat prohlížeč jiný.

Přímo v systému jsem tedy nenašel místo, kde by One V výrazně „lagoval“. U doinstalovaných aplikací to bylo jiné a například oficiální Twitter klient při procházení timeline vyloženě nestíhal, ale opět se to dá vyřešit instalací jiné aplikace.

Moje více jak týdenní zkušenost mi říká jediné. HTC One V sám o sobě není ani rychlý, ale ani pomalý, je na běžné používání příjemný. Práci s ním vám může zpomalit špatný výběr doinstalovaných aplikací, takže vybírejte obezřetně, protože tady víc než kdy jindy platí „dvakrát měř, jednou řež“.

Možná se divíte, proč jsem k One V tak tolerantní, co se týče výkonu. Je to jednoduché. Žádná přemrštěná očekávání jako u stájových kolegů nebo konkurence. One V si na nic nehraje. Žádné mnohajádrové procesory, přemíra GB RAM, hyperrychlé grafické čipy apod. Dopředu říká, že se drží při zemi a pak vás velmi příjemně překvapí, a to je mi na něm sympatické.

Fotoaparát a záznam videa

Klobouk dolů hned předem. HTC doposud předváděly výsledky, za které se uživatel většinou styděl. Na Tchajwanu se nejspíše zamysleli a zjistili, že by jim v tomto ohledu mohl ujet vlak a zaměřili se na funkce a kvalitu fotoaparátu a ono se jim to povedlo.

  

5 Mpix na první pohled nevypadá zajímavě, ale stačí to. Už před vyfocením scény si můžete vybrat z mnoha efektů a další možnosti jsou opravdu široké, včetně detekce obličeje a úsměvu, úpravy obrázků atp. K tomu si přidejte natáčení videa v HD a funkci, kterou jsme u telefonů doposud neviděli a kterou já velmi chválím, během natáčení videa je možné pořídit i statické obrázky, a to je super.

Podtrženo sečteno, z HTC One V se stal velmi příjemný a kvalitní fotografický společník.

Signalizační dioda

One V má na horní hraně zelenou LED diodu, která majiteli oznamuje, že se něco děje, nebo se nedávno něco dělo. Klasicky blikáním upozorní na zmeškaný hovor, SMS/MMS, nový e-mail, zprávu v hlasové schránce, připomenutí úkolů nebo kalendáře. To je bohužel veškeré nastavení. Intenzitu nebo dobu blikání nastavit nelze, což je škoda. Kdo je zvyklý na možnosti nastavení diody z BlackBerry, kroutí nevěřícně hlavou nad nevyužitým potenciálem.

-

Baterie a výdrž

Nemůžu říct, že by šlo o velké zklamání, ale čekal jsem víc. Hardwarové parametry napovídají, že telefon by nemusel být žrout energie a baterka s kapacitou 1500 mAh slibuje mnohé. Nevím, čím to bylo způsobeno, jestli intenzitou používání, četností hraní si s telefonem, ale ve finále jsem se nedostal na lepší výsledek jak jeden a půl dne, a tak jsem pro jistotu nabíjel denně. Na dva až tři dny se dostanete, ale nesmíte moc volat a surfovat na internetu. Jakmile One V opravdu používáte, je jeden den reálný výsledek. Škoda.

Pokud se mám otřít o softwarovou výbavu One V, tak vypíchnu jen ty opravdu zajímavé věci.

Mezi prvními musím zmínit integraci DropBoxu. Aplikace je v telefonu předinstalována a jakmile se přihlásíte, dostanete ke svému DropBox účtu 25 GB prostoru zdarma (na 2 roky), což je velice slušná nabídka. S DropBoxem se pak dá pracovat v rámci systému, je to pohodlné a příjemné. Pamatujte ale na to, že v telefonu je dobré mít vloženou microSD kartu, jinak vám aplikace takřka při každém kroku připomíná, že karta chybí. Hodně mě překvapila integrace SkyDrive. Není tak propracovaná jako u DropBoxu, ale pokud vám je tohle cloudové úložiště sympatičtější, máte jej s HTC One V k dispozici.

- - -

Zajímavá je také aplikace Car, která telefon přepne do širokoúhlého zobrazení a nabídne vám velké hodiny, počasí a velké ikony pro ovládání telefonu při řízení. Všichni víme, že by se to za jízdy nemělo, ale když už, tak ať je to o něco bezpečnější a pohodlnější.

- -

Co má One V oproti kolegům jinak je správce běžících aplikací, který se ukrývá pod pravým senzorovým tlačítkem. One X a One S mají 3D horizontální zobrazení aplikací, One V „pouze“ 2D vertikální. Předpokládám, že je to vzhledem k slabšímu HW, ale svoji funkci to splní a stačí to. Aplikace vypínáte jednoduchým tažením zprava doleva.

- - -

Co mě zabavilo na dlouhé hodiny, byla hra Teeter aneb „dostaň kuličku kolem překážek a nesprávných jamek do té správné“. Úžasná a jednoduchá hra, která vydrží dlouhé hodiny, protože každý další level je o pořádný kus náročnější.

- -

No a jinak je One V Android 4.0 s Sense 4.0 díky kterému mnohdy ani nepoznáte, na kterém Androidu telefon „jede“. Určitě to není na škodu, ale kdyby HTC umožnilo Sense 4.0 vypnout, mnozí uživatelé by to jistě ocenili. Vše ostatní je v podstatě stejné jako u One S a One X, nejen z pohledu SW, ale i HW. Datová výbava, Bluetooth 4.0, WiFi, WiFi Tethering, USB 2.0 apod.

- - -

Závěrečné zhodnocení

Z celkového nádechu dnešní recenze jste asi vytušili, že s One V budu na závěr spokojen. A nejste daleko od pravdy. Má svoje chyby – průměrná výdrž baterky, nekvalitní plastový výlisek na zádech, aj. Jenže to jsou malichernosti a musím tedy říct, že One V je opravdu povedený telefon, který má šanci na úspěch, pokud ještě klesne jeho cena. HTC se vždy dobře prodávaly a nevidím důvod, proč by tomu u modelové řady One mělo být jinak. A One V, jakožto nejlevnější kousek, má, alespoň u nás, určitě šanci na úspěch.

Jak už jsem psal, na nic si nehraje, nenabádá k přehnaným očekáváním, spíš naopak, a tak si nechává spoustu prostoru k tomu, aby svého nového majitele překvapil. A překvapí. Překvapí dobrým zpracováním, příjemnými rozměry, kvalitním displejem a fotoaparátem, vzhledem k HW dobře odladěným systémem atp. Což jsou jen dílčí části. Ale jako celek překvapí tím, že jde o opravdu dobře udělaný telefon, který nemá větších chyb a nabídne velmi dobrý poměr cena výkon. Pokud tedy nepatříte mezi ty, kteří prahnou po vysokém výkonu, ať už z jakéhokoli důvodu, ale hledáte příjemný a pro každý den spolehlivý telefon za rozumné peníze, zajděte se na HTC One V minimálně podívat. Překvapí vás a s největší pravděpodobností si ho odnesete domů.

Autor článku Marek Hajn
Marek Hajn
Nadšenec a občas early adopter. Recenzent praktik a analytik teoretik. Současné „everything Apple“ nebylo vždy, nemusí být navždy a neznamená, že ostatním platformám jsou dveře zavřené. Naopak. Je potřeba si hrát a zkoušet novinky.

Kapitoly článku