Otestovali jsme druhou generaci kvadrokoptéry AR.Drone 2.0, kterou můžete ovládat chytrým telefonem nebo tabletem. Co nového nabízí a jak se s ní vlastně léta? (+ video)
Před několika týdny se na českém trhu oficiálně začala prodávat kvadrokoptéra AR.Drone 2.0, kterou vyvinula francouzská společnost Parrot. Jak už název napovídá, jedná se o druhou generaci, která přináší celou řadu vylepšení. Drone je doslova prošpikovaný moderními technologiemi a dají se s ním dělat všemožné kousky, ale nejedná se zrovna o levnou legraci – pokud se tuhle hi-tech hračku rozhodnete pořídit, připravte si zhruba 7 700 Kč.
My jsme AR.Drone 2.0 testovali tři týdny, během kterých jsme nalétali zhruba 12 hodin. Drone absolvoval desítky pádů a kolizí, ale jako zázrakem z toho vždy vyvázl bez poškození. Abyste s kvadrokoptérou mohli létat, je nutné vlastnit smartphone či tablet s Androidem nebo iOS, pro další platformy není ovládací aplikace oficiálně dostupná (první generaci Drona lze ovládat ještě na telefonech se Symbianem^3).
Klady (+)
– netradiční gadget & hi-tech hračka
– slušný hardware pod kapotou
– zabaví na dlouhou dobu
– snadné ovládání
– fotí a nahrává HD video
– létá i v silnějším větru
– odolná konstrukce
Zápory (-)
– cena
– výdrž na jedno nabití
– pouze jeden akumulátor v základním balení
– vrtulky jsou náchylné na poškození
– drahé náhradní díly
– kvalita videa a fotografií
Obsah balení, konstrukce
AR.Drone 2.0 vám dorazí v poměrně velké krabici, ve které kromě kvadrokoptéry najdete dva kryty (pro vnitřní a venkovní létání), nabíječku, akumulátor s kapacitou 1 000 mAh, uživatelský manuál a speciální polepy pro hru AR.Flying Ace, ve které můžete se dvěma Drony bojovat proti sobě.
Obsah balení
Abyste Drona dostali do vzduchu, je nutné si stáhnout aplikaci FreeFlight (iOS/Android). Na podzim by se měly objevit další dvě hry, při kterých kvadrokoptéru využijete – AR.Race 2.0 a AR.Rescue 2.0, ke kterým by se navíc mělo prodávat speciální příslušenství ve formě různých překážek a branek, které bude nutné prolétávat. V současné době jsou tyto hry dostupné pro první generaci AR.Drone, a to včetně příslušenství, které lze využít i na “dvojku“.
Tělo kvadrokoptéry; s krytem pro venkovní a vnitřní létání
Tělo AR.Drone je vyrobeno z EPP (extrudovaný polypropylen), který na první pohled připomíná polystyren, ale má úplně jiné vlastnosti. Je pevnější a tím pádem i odolnější a poměrně lehce opravitelný. Pro jeho dobré vlastnosti jej používají letečtí modeláři, proto se není čemu divit, že na něj vsadil také Parrot. Pokud se na krytu objeví prasklina, lze ji poměrně snadno slepit vteřinovým lepidlem. To oceníte zejména u krytu pro létání uvnitř budov, jehož ochranné kruhy okolo vrtulí jsou náchylné na poškození. EPP je však několikanásobně dražší oproti běžným materiálům, což se zohledňuje i v celkové ceně AR.Drone.
Kromě akumulátoru můžete k AR.Drone 2.0 připojit i Flash disk, na který se nahrává video z přední HD kamerky. Pokud vlastníte baterie z první generace Drona, můžete je s “dvojkou” také využít (3. snímek)
Do těla je zapuštěný nosný kříž, který je zpevněný karbonem. Na krajích jsou umístěny motorky a vrtule. Jak jsem již zmínil v úvodu, AR.Drone nám během testování spadnul nespočetněkrát, někdy došlo i ke kolizím s objekty, několikrát jsme jej sundávali z korun stromů, ale až na drobné oděrky se kvadrokoptéře vůbec nic nestalo. Občas jsem měl pocit, že při mě stálo štěstí, protože nárazy nebyly zrovna nejslabší. Neznamená to ale, že byste s Dronem na obloze mohli řádit jako pominutí, opatrnost je na místě a znáte to, ten “osudný” pád může přijít kdykoliv a pak vám nezbude nic jiného, než si objednat náhradní díly a Drona opravit. Výrobce pro tyto případy připravil podrobná videa, se kterými to hravě zvládnéte. Náhradní části ale nejsou levné, takže je potřeba mít se na pozoru a létat opatrně.
Při manipulaci doporučuji dávat pozor hlavně na plastové vrtulky po okrajích. Pokud byste s nimi silněji zavadili o nějaký objekt, může dojít k jejich vyosení (lze narovnat) nebo v horším případě i vylomení. Pokud Drona budete převážet v autě, je lepší jej umístit do prodejní krabice nebo alespoň krytu pro létání uvnitř budov, který chrání vrtulky. Během prvních dnů létání jsem si říkal, že toho Dron mnoho nevydrží, ale opak je pravdou. S přibývajícími pády ve mě zařízení vzbudilo důvěru a pokud s ním tvrdě neseknete přímo přes vrtuli, máte zaručenou poměrně dlouhou životnost.
Technické parametry: Plný moderní techniky
AR.Drone 2.0 je doslova prošpikován moderní technikou. Na křížové konstrukci jsou umístěny čtyři střídavé inrunner motory s mikrokuličkovými ložisky. Díky tomu se vrtule mohou pochlubit až 28 500 otáčkami za minutu a výkonem 14,5 W. Samotná převodová kola jsou vyrobena z nylatronu, vrtulky z plastu. Hmotnost Drona s nasazeným krytem pro vnější létání je 380 gramů, s krytem pro vnitřní manévrování pak 420 gramů. Kryt samotný se nasouvá přes výlisek s HD kamerkou, který zároveň slouží jako uchytávací bod. Na druhé straně kryt přidržuje magnet.
HD kamerka zvládá nahrávat video v rozlišení 1280 x 720 px při 30 snímcích za vteřinu. Kvalita je ale spíše průměrná a vzhledem k tomu, že se Drone ve vzduchu téměř neustále pohybuje, je nutné počítat s tím, že obraz bude roztřesený. Záznam můžete ukládat nejen do vnitřní paměti zařízení, ze kterého Drona ovládáte, ale i na USB Flash disk, který se připojuje do konektoru vedle baterie. Určitě se nezapomeňte podívat na přiložené video, ve kterém najdete sestřih z našeho létání.
Během létání lze pořizovat i fotografie; při dostatečném světle je kvalita ještě přijatelná, ve většině případů jsou ale snímky málo barevné a především neostré.
Další snímky pořízené HD kamerkou Drona najdete v naší galerii
Srdcem řídící jednotky je 1GHz ARM procesor (Cortex A8) a 800MHz DPS procesor pro video (TMS320 DMC64x). Kontrolní systém (jádro Linux 2.6.32) má dále k dispozici 1 GB operační paměti RAM (200 MHz). Stabilizaci polohy během létání zajišťuje tříosý gyroskop s přesností 2000°/s, tříosý akcelerometr s přesností -50 mg a tříosý magnetometr s přesností +/- 10 Pa. Ve spodní části je umístěna druhá kamera s QVGA rozlišením (60 fps), kterou systém využívá pro měření rychlosti. Detekci správné výšky zajišťuje ultrazvukový senzor v kombinaci se zmíněným magnetometrem.
Nutno dodat, že stabilizace funguje velice spolehlivě. Když například s Dronem létáte v silnějším větru, systém to dokáže rozpoznat a upravit hodnoty tak, aby Drone neustále balancoval na jednom místě. Nový typ motorů umožňuje během létání dělat obraty o 360 stupňů (flip), stačí jen dvakrát tapnout na displej a Drone si ve vzduchu střihne elegantní otočku, a díky senzorům je tenhle akrobatický kousek docela dobře proveditelný i v silnějším větru. Často jsem s sebou Drona brával na pole, kde pouštíme kite, a ten bez větru příliš nelétá, a i v takto “nepříznivém” prostředí se s ním dalo dobře vyblbnout.
Ovládací aplikace
Vzhled ovládací aplikace pro Android a iOS je téměř shodný a po spuštění vás bude nejvíce zajímat první položka s názvem Piloting. Kromě toho z aplikace můžete přistupovat k vlastním snímkům a videím, které jste s Dronem natočili nebo aktualizovat firmware. Pod nabídkou Games najdete odkazy pro stažení dalších her využívajících rozšířenou realitu. Ty zatím nejsou plně optimalizováný pro AR.Drone 2.0 (ale využívat je můžete).
Nejprve je nutné Drona spárovat (přes Wi-Fi) s vaším telefonem nebo tabletem
Jakmile se přepnete do režimu pilotování, přivítá vás obrazovka se dvěma ovládacími prvky a signalizační lištou. Na pozadí rovněž vidíte obraz z HD kamery umístěné na přední straně a přes tlačítko s šipkami se můžete přepínat ještě mezi druhou QVGA kamerkou ve spodní části. V horní liště dále vidíte informace o stavu akumulátoru, síle Wi-Fi signálu a v pravé části je pak dvojice tlačítek pro zahájení nahrávání videa a pořizování fotografií.
Vaše první kroky před vzlétnutím ještě povedou do nabídky Nastavení, kde je potřeba zkalibrovat polohu Drona a především upravit hodnoty pro létání. Ve výchozím stavu je například deaktivována možnost dělat výše zmíněné obraty (flip), dále zde vybíráte, zda létáte ve venkovním prostředí s venkovním krytem nebo uvnitř budovy.
Další nastavení už jsou volitelná. Například lze nakonfigurovat výškový limit, citlivost jednotlivých pohybů či aktivovat pokročilý režim ovládání. Červené tlačítko Emergency slouží k okamžitému vypnutí motorů. Bohužel je dost nešikovně umístěno právě vedle přepínače kamer a během létání se mi několikrát stalo, že jsem se prstem netrefil správně a omylem si vypnul motory Drona, který rázem absolvoval tvrdý pád na zem; naštěstí to nikdy nebylo z nijak velké výšky.
Létáme s AR.Drone 2.0
Jakmile AR.Drone spárujete přes Wi-Fi s ovládacím zařízením a provedete prvotní konfiguraci, můžete se pustit do létání. Výměnný akumulátor má kapacitu 1 000 mAh a vydrží jen zhruba 12 – 13 minut létání, samotné nabití pak trvá zhuba hodinu. My jsme od českého zastoupení Parrotu měli zapůjčené dva akumulátory – ten druhý byl sice pro první generaci kvadrokoptéry, ale naštěstí je zajištěna kompatibilita i s Dronem 2.0. Jedna baterie je bohužel málo a rozhodně si s ní neužijete tolik legrace, jako když akumulátorů budete mít více, ideálně alespoň tři (jedna náhradní se samostatně prodává zhruba za 690 Kč).
Pro vzlétnutí stačí kliknout na virtuální tlačtíko Take Off, rázem se roztočí všechny čtyři motory a Drone se vznese do vzduchu (zhruba do výšky 1,5 metru, kde bude balancovat a čekat na vaše příkazy). Pokud chcete přistát, stačí na displeji stisknout tlačítko Landing a Drone se sám elegantně snese k zemi.
Přes ovladač na levé straně displeje určujete směr směr pohybu. V případě, že jste v nastavení ovládání nic neměnili, stačí do prostoru ovladače položit prst a následně už jen naklánět ovládací zařízení do směru, kam chcete aby Drone létal (za předpokladu, že je vybavené gyroskopem). Z textu to možná vypadá trochu složitě, ale ve skutečnosti je to velice jednoduché a zvyknete si během několika minut. Na pravé straně okraje je virtuální joystick, kterým můžete ovlivňovat výšku Drona a zároveň s ním otáčet.
V případě, že vám nebude vyhovovat citlivost na náklon zařízení, stačí přejít do nabídky Nastavení a upravit hodnoty. Během prvních dnů létání je ale doporučuji nechat na výchozích číslech, lépe pak ovládání pochopíte.
Až se trochu oťukáte (doslova), můžete Dronu zvýšit výškový limit a pak teprve začíná ta správná zábava. Přece jenom, když s kvadrokoptérou vystoupáte do výšky zhruba 30 metrů, máte prostřednictvím přenášeného obrazu skvělý výhled po okolí. Výše jsem se raději neodvážil, i když výrobce uvádí, že maximum je 50 metrů. Přece jenom v těchto hladinách už docela fouká, což může být nebezpečné a pád z takové výšky by zřejmě pro Drona byl smrtelný.
Kolizím se občas nevyhnete; strom vs. AR.Drone: 1:0
Na šmírování sousedů si nechte zajít chuť, Drone je při létání poměrně dost hlučný a těžko s ním zůstanete utajeni. A manévrování mezi předměty také není zrovna jednoduchou záležitostí, zvláště když fouká vítr.
Bez ochranného krytu se dá létat i doma, chce to ale více opatrnosti. AR.Drone 2.0 dokáže díky čidlům balancovat na jednom místě, otestovali jsme to s balíčkem žvýkaček a figurkou Android – nespadly :-)
Jako ideální prostor pro létání se mi jeví prostorný hangár nebo tělocvična, kde Drona neovlivňuje žádné proudění vzduchu a ovládání je tak velice přesné. Zkusit to můžete také doma, jen nezapomeňte nasadit kryt pro létání uvnitř budov, jinak se připravte na to, že si “posekáte” veškerou domácí květenu a poníčíte různé drobné předměty. Drone rovněž dokonale prověří, jak jste čistotní. Sám jsem se divil, kolik prachu při startování vyletělo z poza pohovky :-).
AR.Drone 2.0 s ochranným krytem pro létání uvnitř budov
Díky rámu se nemusíte bát kolizí s objekty v místnosti
S krytem pro létání uvnitř budov můžete vyrazit i ven, jen tuhle možnost opět nezapomeňte upravit v nabídce Nastavení. Vyhnete se pak nepříjemným kolizím vrtulek s okolním předměty – ty totiž kryt dobře chrání. A až si budete opravdu věřit, můžete do terénu vyrazit s venkovním krytem a trénovat nejrůznější manévry. Je to velká legrace a často i adrenalin.
Závěrečné hodnocení
AR.Drone 2.0 rozhodně není pro každého, a to především kvůli ceně. Částka, za kterou se prodává, se směle rovná dobře vybavenému smartphonu, a levné nejsou ani náhradní díly či baterie, které si kvůli delšímu létání pravděpodobně budete muset přikoupit. Rozumy jsem tahal také u leteckých modelářů, kteří mi potvrdili, že u většiny modelů se výdrž také pohybuje v rozmezí 10 – 15 minut, takže Drone v tomto směru není až taková výjimka, ale bylo by fajn, kdyby výrobce do základního balení rovnou přidával akumulátory dva.
Výdrž by se dala prodloužit také tím, kdyby šel vypnout přenos obrazu z HD kamerky směrem na ovládací zařízení, ale tahle možnost nikde není. Nahrané záznamy a fotografie by rovněž mohly mít o něco lepší kvalitu; pak by se Drone dal využít i pro slušné focení krajiny z výšky, zatím je to ale spíše pro experimentování a pobavení.
Suma sumárum, AR.Drone 2.0 je vydařený technologický gadget, jehož vývoj zabral obrovské množství času (zejména u první generace), což se pochopitelně odráží v ceně. Až s ním vyrazíte do terénu, připravte se na to, že budete budit pozornost – zvláště, když se ovládá telefonem/tabletem a především si s ním užijete spoustu zábavy. V redakci nám po něm bude smutno a nebýt té vysoké ceny, hned bychom si jeden kus pro odreagování pořídili. Tak vzhůru ke strojům a ať to sviští!
