Martin Wagenknecht: jaká zařízení používám a co řídím

• Kombinaci MacBook & iPhone využívám už 12 let
• Možná se ale blíží doba přesunu na Android/Windows
• Při potřebě auta do města bych se rozhodoval mezi Dacii Sandero a BMW i3

V redakční poště, na sociálních sítích i v komentářích pod články se nás poměrně často ptáte, jaká zařízení my sami dlouhodobě používáme a proč tomu tak je. Tím, že já konkrétně rozvíjím automobilovou sekci, se malinko liším od kolegů, kteří jsou v oblasti počítačů a telefonů experty. Naopak ale můžu tento seriál rozšířit o popis obsahu své garáže.

Na čem pracuji?

Už od svých studií jsem byl zvyklý brát si svůj počítač všude s sebou, a proto jsem vždy inklinoval k lehkým a skladným notebookům. Jakmile Steve Jobs vytáhnul z obálky první MacBook Air, bylo vymalováno. Na Airu mi vždy vyhovovaly nejen rozměry, ale hlavně výdrž baterie. Momentálně pracuji na MacBooku Air 2019 se 16 GB RAM. Moje „Air-éra“ nicméně skončí, jakmile dorazí MacBook Pro 14″ s čipsetem M2. Už dlouho se rozhoupávám k přechodu na nějaký sofistikovanější stroj. Začíná mě omezovat nejen výkon, ale také nedostatek portů. Především slot na SD kartu by mi ušetřil dost času i nervů.

V kanceláři sedím na židli Herman Miller a používám polohovatelný stůl – snažím se alespoň polovinu pracovní doby stát. Jako monitor mi slouží Dell U2518D a pro pohyb kurzorem používám i Apple Magic Mouse. Ta se sice perfektně hodí na gesta a občas urychlí práci, nicméně v oblasti ergonomie je úplně k ničemu a využívám ji jen na specifickou práci. Na stole mám vždy bezdrátovou nabíječku Mophie na telefon i klasické AirPody. Ty mám už pět let a druhou generaci jsem koupil jen kvůli bezdrátovému nabíjení. Když pracuji v kavárně nebo na cestách, vždy s sebou beru také sluchátka Sony WH-1000XM4 se špičkovým noise cancellingem. Pro úpravu fotek někdy používám také iPad Air 2020 v kombinaci s Apple Pen. V šuplíku mi ještě leží HP EliteBook, který slouží primárně na Age of Empires II.

Jaký používám smartphone?

Asi vás nepřekvapí, že jsem „pod jabloní“ kupoval i telefon. Jako první smartphone by se ale u mě nejspíš dal počítat Sony Ericsson W950i, který po nějaké době doplnil iPod Touch. Byl jsem unešený, jak dobře funguje u iPodu dotykový displej. Dlouho se mi nechtělo nosit obě zařízení, a tak jsem je prodal a koupil si svůj první iPhone. V té době iPhone 3G trpěl několika nedostatky, které jsem se snažil vyřešit jailbreakem. Následovalo několik iPhonů: 4S, 6S, 8, X. Až jsem se dostal k mému nynějšímu 12 Pro Max. Postupem se však moje nadšení z nových technologií vytrácelo a čekám na nějaký pořádný rozruch.

iPhone 12 Pro Max je dobrý telefon se slušnou výdrží, nicméně je pořád jen evolucí – nemám žádnou motivaci kupovat si novější. Telefon mám vždy v obalu s MagSafe funkcionalitou a na delší cesty si beru powerbanku MagSafe. Láká mě si vyzkoušet Galaxy Fold, protože konečně přináší něco nového. Každopádně vím, že můj další telefon bude mít (složený) menší půdorys, jakkoli jsem byl s velkým displejem hlavně v době pandemie na plné obrátky spokojený.

Možná byste čekali, že mám na ruce Apple Watch, aby byla moje iKarma na maximu. Nenašel jsem ale žádný důvod si je kupovat, přestože věřím, že pro spoustu lidí mohou být přínosem. Místo nich nosím vintage hodinky Casio se stopkami a časem. Jsem s nimi nadmíru spokojený.

Jaké aplikace používám?

Vedle nutností jako různé messengery používám hlavně aplikaci Domácnost. V celém bytě mám chytré žárovky, Nanoleafs a LED pásky. V koupelně mám přes HomeKit zapojený žebřík, protože ráno rád chodím do vyhřáté koupelny. Čekám však na víc propojení například s čističkou vzduchu Dyson nebo vysavačem Xiaomi, který musím ovládat přes zkratky. V každé místnosti mám také ovladač Hue, protože člověk u sebe nemá telefon vždycky, a hlavně návštěvy bez ovladačů dost tápaly.

Na úpravu fotek používám Lightroom a najdete u mě také velké množství aplikací různých investičních nástrojů, které by v této době snad bylo lepší nemít. Jinak u mě nic sofistikovaného nehledejte. Jako kalendář i e-mail například používám nativní aplikace iPhonu.

Co řídím?

Velkou částí mé práce je testování půjčených vozidel. Díky tomu se člověk naučí u aut oceňovat specifické vlastnosti, a naopak pro něj jiné přestanou být důležité. Například nesnáším zbytečně nepříjemné pípání, což je specialitou hlavně asijských modelů. Obejdu se i bez aplikací v infotainmentech, které dlouhodobě zaostávají za těmi mobilními. Vlastně se těším na dobu, až Apple CarPlay nebo Android Auto úplně převezmou vládu nad infotainmenty. Naopak se mi moc líbí mobilní aplikace pro auta a možnosti dálkového vyhřívání nebo zjištění stavu nádrže/nabíjení.

Donedávna jsem k testovaným autům měl pro zábavu kabrio BMW řady 3 (E93) s benzinovým šestiválcem. Petrolheadská E46 na mě už byla moc stará a chtěl jsem si užít jeden z posledních atmosférických šestiválců. Tohle auto jsem miloval, přestože dnešní přeplňované motory jsou leckdy mnohem spolehlivější než tahle atmosféra s přímým vstřikováním. Navíc už šlo o dost těžké auto, za což mohla především skládací střecha. Ideální tak bylo spíš na výlety se staženou střechou než na nějakou okrskovou zábavu.

V posledních letech jsem se musel přeorientovat na něco praktičtějšího, co jako jediné auto zvládne všechny úkoly. Bylo to spíš dílem náhody, že se ke mně od kamaráda dostalo Porsche Cayenne předchozí generace s třílitrovým dieselovým šestiválcem. Jde o jedno z nejméně poruchových prémiových SUV a zatím (ťuk ťuk) svou pověst naplňuje. Nutno říct, že bych si jej bez této náhody nejspíš nevybral, ale nakonec jsou nejlepší ta auta, která dobře znáte. U „Káji“ mi zatím nic nechybí – všude vyjede, dost se do něj vejde a má víc výbavy, než je potřeba. Konečně mám tak trošku pocit, že auto slouží mně, a ne já jemu.

Po přestěhování do domu bych se ale opět rád vrátil k autu pro zábavu a k tomu přidal něco elektrifikovaného. Jakmile totiž máte kde nabíjet, jde o výhodu místo komplikace. V příštím miniseriálu vám určitě dám vědět o své obměně vozového parku. Líbila by se mi třeba kombinace Toyoty GR86 a Škody Enyaq, nebo Dacie Sandero a BMW i3.

Autor článku

Martin Wagenknecht

Fanoušek anglického fotbalu, italské kuchyně a německých aut.