Na začátku nuda, konec drsný, ale prostředek je super
Douglas Adams: KAMIKADZE
Divoké víření Flamenca trvající delší dobu.
HLAS: Japonsko 1945
Znovu Flamenco.
Japonsko!
FLAMENCO POKRAČUJE. NEURČITĚ TUŠÍME, ŽE VYPRAVĚČ JDE KE KAPELE A NAPADNE TŘEBA PIANISTU. OZVOU SE VÁHAVÉ ZVUKY JAPONSKÉ HUDBY A VZÁPĚTÍ USTANOU.
HLAS: Díky. Japonsko 1945. Závěrečné dějství války právě začínalo. Japonský národ byl v zoufalé situaci... Neřekl jsem, abyste přestali hrát. (ZNOVU PŘEJDE KE KAPELE.) Hele, tak o co jde? Je to kvůli penězům, že? (OPĚT SE OZVE FLAMENCO.) Ne, flamenco sem prostě nepatří! Co tím chcete říct, že má jednodušší akordy? Podívejte se, sehnal jsem vám všechny tyhle japonské nástroje, tak co kdybyste na ně něco zahráli? (KRÁTKÝ ÚTRŽEK FLAMENCA NA JAPONSKÉ NÁSTROJE.) No dobře, budeme si o tom muset promluvit. A vy hoši, (JEDNAJÍCÍ POSTAVY JSOU TEĎ PŘÍMO NA SCÉNĚ) se nedejte rušit.
VÝPRAVA SE SKLÁDÁ Z LAVICE V MÍSTNOSTI URČENÉ K BRÍFINKU, NA NÍŽ SEDÍ PILOT KAMIKADZE V LETECKÉ KOMBINÉZE A SE SLUCHÁTKY NA HLAVĚ. NA LAVICI VEDLE NĚJ JSOU VYROVNÁNA SLUCHÁTKA MNOHA DALŠÍCH PILOTŮ, PATRNĚ ZESNULÝCH. VELITEL SE POSTAVÍ DO POZORU A CHYSTÁ SE OSLOVIT „ÚČASTNÍKY SCHŮZE”.
VELITEL: Všichni znáte cil tohoto letu. Je to let kamikadze. Vaší svatou povinností je zničit lodě amerického letectva v Pacifiku. Bude to znamenat smrt pro jednoho každého z vás. Včetně vás.
PILOT: Mě, pane?
VELITEL: Ano, vás. Jste pilot kamikadze?
PILOT: Ano, pane.
VELITEL: Co jste?
PILOT: Pilot kamikadze, pane.
VELITEL: A co je vaší povinností jako pilota kamikadze?
PILOT: Položit život za císaře, pane!
VELITEL: Kolika letů jste se zúčastnil?
PILOT: Devatenácti, pane.
VELITEL Aha, ano, mám tady hlášení o vašich předchozích letech. (LISTUJE POSTUPNĚ VŠEMI ZÁZNAMY.) Tak se na to podíváme. Nemohl najít cíl, nemohl najít cíl, zabloudil, nemohl najít cíl, zapomněl si vzít sluchátka, nemohl najít cíl, nemohl najít cíl, sluchátka mu spadla přes oči, nemohl najít cíl, vrátil se s bolením hlavy...
PILOT: Sluchátka byla příliš utažená, pane.
VELITEL: ...závrať, nemohl najít cíl, a u všech zbylých také, nemohl najít cíl. Nepřipadá mi, že byste se moc snažil ho najít.
PILOT: Ale ano, pane, hledal jsem ho všude!
VELITEL: Víte, není tak těžké udržet v hlavě, že máme špičkovou výzvědnou jednotku, jejímž úkolem je říct vám, kde najdete cíl.
PILOT: Vrte, pane, není to vždycky přesné, někdy můžete hledat celé hodiny a nezahlédnete ani jedinou letadlovou loď.
VELITEL: A kde přesně jste ty letadlové lodě hledal?
PILOT: Ehm, víte pane...
VELITEL: (LISTUJE HLÁŠENÍMI.) ...Chci říct, že jsem si například všiml, že jste víceméně ignoroval moře. Byl bych si myslel, že moře je docela slibná oblast.
PILOT: Ano, pane...
VELITEL Což vzdušný prostor přímo nad Tokiem není. A kromě toho...
PILOT: Ano, pane?
VELITEL Vynechte přehlídku.
PILOT: To je nespravedlivé, pane. Letěl jsem nad mořem mockrát. Vlastně jsem jednou zaútočil na letadlovou loď.
VELITEL A, ano, tady mám podrobnosti o vašem „útoku”. Let číslo devatenáct. Tady to máme. Start v 05:00 hodin, přelet do oblasti cíle, pěkný začátek. Cíl spatřen v 05:20 hodin, fajn, vystoupil do výše 2000 metrů, připravil se k útoku, letěl střemhlav dolů a úspěšně... přistál na cíli.
PILOT: Musel jsem čůrat, pane. Nějak jsem si to špatně spočítal. Ale hned jsem zase odstartoval, pane. A dobře jsem udělal - jeden z vašich hochů to do ní napálil. Chudák, neměl nejmenší šanci.
VELITEL: Cože?
PILOT: Ne, pane - a to mě skutečně rozlítilo, tak jsem si řek, že jim to nandám - chtěl jsem ho fiknout a mrsknout jim to oknem do jídelny - to by je naučilo.
VELITEL: Cože jste chtěl udělat?
PILOT: Rozpárat ho, a tady ho máte, fijú - bum, plácnout jim ho rovnou do snídaně. Však oni by už pochopili, že to myslíme vážně, pane.
VELITEL: Co že jste chtěl rozpárat a plácnout jim to do snídaně?
PILOT: Břicho, pane. Jojo, rád bych viděl, jak by se tvářili, až by jim ta hromada ty hnusný matlanice přistála rovnou v...
VELITEL: Moment... moment, musím si to trochu ujasnit. Vy jste chtěl rozpárat...
PILOT: Svoje břicho, ano, pane, kamikadze... (PŘEDVEDE GESTEM HARAKIRI.)
VELITEL Vy jste si chtěl rozpárat břicho a... hodit ho na nepřítele?
PILOT: Ano, rovnou na ty šmejdy, pane.
VELITEL: Měl jste k tomu nějaký zvláštní důvod?
PILOT: Zemřít za císaře, pane.
VELITEL: A k čemu by to bylo dobré?
PILOT: Vyvolal bych v nepříteli pocit viny, pane.
(Scénář k rozhlasovému pořadu „Brífink kamikadze”)