Šifrovat či nešifrovat? Po případu Apple vs. FBI se stalo šifrování internetové komunikace poměrně žhavým tématem. Zatímco jedna strana obyvatel obhajuje právo na soukromí svých dat, druhá má strach z nebezpečí, která mohou za neprolomitelnými branami všemožných messengerů vznikat. Apple či například WhatsApp spadají do první skupiny a šifrují komunikaci svých uživatelů takovým způsobem, že se k ní sami nedostanou; naopak BlackBerry nemá problém si vaše zprávy v případě potřeby dešifrovat, či je dokonce poskytnout třetí straně.
Tuto překvapivou zprávu přinesl server Vice.com, který zjistil, že kanadská policie disponuje minimálně od roku 2010 globálním dešifrovacím klíčem, s nímž je schopná odtajnit téměř jakoukoliv PIN to PIN komunikaci mezi zařízeními BlackBerry. Kanadská firma s tímto klíčem údajně pomohla policii odposlechnout mezi roky 2010 – 2012 více než milion zpráv v rámci vyšetřování vraždy šéfa jedné z pěti newyorských organizovaných zločineckých skupin. Šéf BlackBerry John Chen na blogu BlackBerry spolupráci přiznal a objasnil, jak kanadská v konkrétních případech postupuje:
„V BlackBerry existuje rovnováha mezi tím, co je správné (například pomoc při zadržování zločinců) a přitom se snažíme zabraňovat zneužívání vládních invazí do soukromí uživatelů (jako zamítnutí přístupu k našim serverům, které si vyžádal Pákistán). Byli jsme schopní tuto rovnováhu najít, přestože nás vlády tlačily ke změnám našich etických základů. Navzdory těmto tlakům byl náš postoj neochvějný, a naše činy jsou důkazem toho, že jsme se k dodržování zásad zavázali.“
Je tedy pravděpodobné, že BlackBerry v odůvodněných případech poskytlo vyšetřovacím složkám přístup k šifrovaným zprávám svých uživatelů vícekrát, a že uživatelská data jsou u BlackBerry v bezpečí pouze pokud nejsou v rozporu se zákonem. Nutno podotknout, že do komunikace skrze BlackBerry Enterprise Server (BES) kanadská firma žádná zadní vrátka nemá.
