Sledujte nás na YouTube

Virtuální realita pod drobnohledem: Hrozí při jejím používání poškození zraku?

V poslední době do svého portfolia řada výrobců začlenila také zařízení pro virtuální realitu (zkráceně VR) a další na sebe nenechají dlouho oekat. Nedávno jsme vám přinesli velké srovnání všech virtuálních realit, které si v současné době můžete předobjednat nebo zakoupit. Výrobců sice není tolik, ale na výběr už přesto každý má.

Nemusíme mít věštící kouli abychom věděli, že se tento trend bude postupem času jen stupňovat. Výrobců bude přibývat, technologie se bude rozšiřovat, parametry jednotlivých VR zařízení budou růst a tak dále.

Pokud už doma jedno takové zařízení máte nebo jste zrovna před rozhodnutím, do jakých brýlí půjdete, uvažujete i nad tím, jaký vliv na vás tato technologie může mít a jak vás to může poznamenat? Nejen na to si odpovíme v dalším díle našeho seriálu o virtuální realitě. Virtuální realita je prozatím koncipována poměrně jednoduše a ve své podstatě nejde o nic světoborného. Až v posledních letech se VR začíná masivně dostávat na pulty spotřebního světa, který nad sebou nebude mít žádnou kontrolu.

Kde se vzala, tu se vzala

VR bylo, a zatím stále ještě je, devízou převážně velkých firem, lékařství a armády. Virtuální realita se sice v těchto odvětvích dosti používá, ale je pod řízenou kontrolou. Oproti tomu běžný uživatel v domácích podmínkách bude moci tato zařízení používat jak se mu jen bude chtít, stejně jako je tomu například u hraní her na počítačích nebo konzolích. Dokud se však použití dosavadních technologií u VR v blízké době nezmění a lidé vymění počítače za brýle s virtuální realitou, na kterých budou několik hodin denně hrát hry, lidé budou hazardovat se svým zdravím.

Virtuální realita
Virtuální realita v praxi

V první řadě se zaměřím hlavně na vliv obrazovky na váš zrak. Jak jistě víte, brýle či helma, které vám virtuální prostředí zprostředkovávají, jsou vybaveny velkým displejem s jemným rozlišením. Tato obrazovka je umístěna jen několik centimetrů před vámi a vaše oči dostávají pořádně zabrat. Navíc jsou před displejem umístěny ještě velké čočky (optika), které vám jednak upravují zorný úhel, a také opticky přibližují scénu a vtahují vás více do děje.

Pokud v tomto momentě pominu všechny možné psychické problémy (fóbie) různé nemoci z pohybu (kinetóza), nebo možný důsledek působení v podobě epilepsie, je právě svítící obrazovka tím největším kamenem úrazu všech dnešních zařízení pro VR. Abyste však pochopili, jak moc displeje vaším očím škodí, musíte se na problém podívat ze dvou stran. Z pohledu biologického a pohledu technického.

Naše oči pod útokem

Oko je jedním z našich smyslových orgánů reagujícím na světlo (fotoreceptor), který nám zajišťuje zrak a umožňuje nám vnímat světlo (záření o vlnové délce 400 až 750 nm), barvy či tvary. Logicky je proto zrak pro náš život nepostradatelný a velice důležitý. Oko samotné je poměrně složitý orgán, proto se zaměřím hlavně na tu část, která je z hlediska možného vlivu zařízení VR nejpodstatnější.

oko_schematic
Schéma oka, zdroj: kubena.cz

V zadní vnitřní části oční bulvy se nachází sítnice (retina), která obsahuje pro náš zrak velice důležité buňky, tyčinky a čípky (fotoreceptory), které nám, lidem, zajišťují vidění za šera, vnímání rozdílů v jasu světla, denní vidění, ostrost obrazu a podobně. Čípků je zhruba 6 milionů a oproti tyčinkám, kterých je okolo 120 milionů, je jich podstatně méně. Čípky jsou důležité zejména pro rozeznávání základních barev světelného spektra – zelené, modré a červené barvy. Tyčinky tu zase plní funkci centrálních buněk pro umožnění lidského vidění.

Další a velice důležitou částí oka je buňka epithelu (epithelová tkáň), kterou lze označit jako tzv. povrchovou buňku. Pro tyčinky a čípky jsou velice důležité, protože se podílejí na jejich regeneraci a výživě. Pokud je s tyčinkami a čípky problém, vše se v důsledku odráží na vašem vidění a můžete například trpět barvoslepostí, horší viditelností za šera a podobně. Epithelové buňky se proto snaží udržet čípky a tyčinky při životě a v dobré kondici.

LCD a OLED

Postupně se dostáváme k samotnému meritu věci a pro pokračování se musíme přemístit do technické hladiny – ke zmíněným LCD displejům, které umisťují výrobci do svých VR zařízení, a zejména pak OLED panely (naprostá většina výrobců), které v tomto případě na poli VR dominují.

Mezi displeji LCD a OLED je zásadní rozdíl. Zatímco LCD je založené na zobrazování výsledného obrazu pomocí tekutých krystalů umístěných mezi skleněnými destičkami kde podsvícení obstarává série LED diod, OLED kýženého výsledku dosahuje využitím technologie organických elektroluminiscenčních diod, které už žádné přídavné podsvícení nepotřebují (každý svítí sám o sobě) a každý jeden pixel je ovládaný dvěma vlastními tranzistory – jeden ovládá nabíjení a vybíjení kondenzátoru, druhý slouží jako stabilizátor proudu.

Další věcí, kterou je potřeba zmínit je, že každý zdroj světla svítí svou určitou vlnovou délkou. Jak již bylo řečeno, lidské oko rozeznává světlo o vlnové délce 400 až 750 nm (VIS). Cokoliv co je pod nebo nad touto hodnotou je pro člověka neviditelné, ale to neznamená, že to co nevidíte, tam není a nepůsobí. Do 400 nm se jedná o fialovou, případně modrou, složku světla (ultrafialové záření) a nad 750 nm hovoříme o červené složce (infračerveném záření).

svetelne-spektrum
Světelné spektrum

Sedm barev a jejich vlnové délky

  • červená: 620 – 740 nm
  • oranžová: 585 – 620 nm
  • žlutá: 575 – 585 nm
  • zelená: 500 – 575 nm
  • modrá: 445 – 500 nm
  • indigově modrá: 425 – 445 nm
  • fialová: 390 – 425 nm

Škodlivé záření z displejů

UV záření se dále dělí na tři kategorie, a to UVA, UVB a UVC. Rozdělení se provedlo z hlediska biologických účinků a pro člověka jsou nebezpečné všechny tři druhy UV záření. Nejnebezpečnější jsou zejména UVB (320 nm – 280 nm) a UVC (280 a méně), které mají už tzv. germicidní účinky. Důležité je zmínit i fakt, že ultrafialové záření dokáže změnit strukturu molekuly DNA nesoucí genetickou informaci.

Co se infračerveného záření týče, to se často označuje jako záření tepelné. Člověk ho vnímá jako teplo a my ho vnímáme například při opalování. Hojně se využívá v medicíně například při lokální regeneraci tkáně nebo k různým terapeutickým zásahům. Avšak z dlouhodobějšího hlediska může mít, stejně jako záření UV, na člověka negativní vliv.

Bylo vypozorováno, že dlouhodobé působení infračerveného záření na kůži člověka způsobuje její zarudnutí a dokonce i ztenčení. Navíc některé studie dokázaly, že negativně se toto záření projevuje na buňkách ve smyslu stimulace jiných faktorů podporujících rakovinné bujení.

Asi se teď ptáte, proč tu rozebírám světlo a jeho působení na člověka. Nebojte, má to svůj důvod, stejně jako základní rozbor naší oční bulvy. Vše totiž se vším souvisí.

Jak jsem zmínil, každý zdroj světla svítí o nějaké vlnové délce, a jak už tedy víte, každý extrém má na člověka negativní dopad. V oboru zkušebnictví proto existuje obor nazvaný fotobiologie, který se v souvislosti s LED svítidly a LED diodami používá k odhalení nadlimitních hodnot stanovených normou a změření vlnové délky světelných zdrojů.

Fotobiologie nás má ochránit

Pro zajímavost, technická norma ČSN EN 62471 (Fotobiologická bezpečnost světelných zdrojů a soustav světelných zdrojů) jasně postupy měření definuje a vymezuje a teprve až začátkem roku 2015 vstoupilo v platnost nařízení, které nutí například výrobce televizorů normu na fotobiologii pro audiovizuální spotřebiče dodržovat. Nikoho totiž nenapadlo, že by vaše velká televize, na kterou se díváte každý den, mohla mít negativní vliv na samotného člověka.

Fotobiologie tak může například odhalit to, že podsvícení televizoru vyzařuje světlo o vlnové délce nejen v rozpětí v pro člověka viditelném spektru, 400 až 750 nm, ale že má v sobě i negativní složku v podobě spektra neviditelného, a to třeba pod hranicí 400 nm.

V praxi má každá LED dioda, ať už ta, která zajišťuje podsvícení vašeho televizoru nebo displeje telefonu, nebo LED dioda ve vaší noční lampičce, nějakou neviditelnou světelnou složku světelného spektra, ale jde o to, jak moc je vychýlená od standardu. Když dioda svítí například v nebezpečném UVB spektru, je zaděláno na problém a uživatel je vystaven zdravotnímu nebezpeční a nemusí to ani jen tušit.

Pozor na telefony pochybných výrobců

Teď si představte následující případ. Člověk si zakoupí telefon ze zemí třetího světa, kde se často různé bezpečnostní zkoušky provádějí jen tzv. „na oko“. Váš zakoupený telefon má LCD displej s LED podsvícením, který neprošel fotobiologickými testy k ověření bezpečnosti vlivu záření na živou tkáň. Dotyčný si zakoupí například Cardboard od Googlu, strčí do něj nový telefon a hraje hry.

Své oči tak vystavuje škodlivému záření a riskuje poškození zraku. Je totiž prokázáno, že epithelové buňky stačí vystavit modrému (468 nm), zelenému (525 nm) a červenému světlu (616 nm) jen na 72 hodin k tomu, aby došlo ke snížení životaschopnosti buněk o 75 až 99 %. Tím se zvýší o 66 až 89 % buňečná apoptóza (řízená buněčná smrt). Pokles počtu epithelových buňek vede tedy ke zhoršení regenerace tyčinek a čípků, které mají na starosti váš zrak.

LED_nici
Změřené spektrum obsahující škodlivou složku modrého světla displejů

Nikdo při konstrukci displejů a jejich umisťováním do mobilních telefonů nepočítal s tím, že si lidé budou své smartphony dávat do těsné blízkosti svých očí. Ač tedy displej v malém množství škodlivé záření vydává, předem se počítá s tím, že se na něj uživatel kouká z dostatečně velké vzdálenosti, která je pro něj v rámci možností bezpečná. Tato malá složka škodlivého záření je navíc ještě rozptýlena prostředím, takže o to méně je pro člověka nebezpečná. V uzavřeném prostoru helmy nebo brýlí k žádnému rozptylu světla nedochází.

Podstatně hůře na tom mohou být displeje OLED a jejich modifikace, kterých je na trhu jako máku, a po kterých výrobci VR zařízení sahají jako první. S trochou nadsázky lze říci, že co jeden pixel, to jedna LED dioda. Špatný OLED panel tak vaše oči vystavuje miliónům LED diod, které postupně ale jistě ničí váš zrak. O to více je toto ničení umocněno pokud si zvýšíte jas displeje. Oči jsou poté namáhány ze všech stran.

Řešením by bylo u displejů použít filtry, které škodlivou část odstraní nebo filtr použít u samotných brýlí. To ale od kartonového Cardboardu nemůžete logicky čekat. V praxi jste se s tím mohli setkat například u speciálních počítačových brýlí, které mají ulevit vaším očím.

Buďte opatrní a všeho s mírou

Z toho všeho vyplývá, že dnešní zařízení pro tvorbu fiktivního virtuálního prostředí vám sice mohou nabídnou úžasný zážitek, ale na druhou stranu na takovýto způsob používání nejsou technologie použité ve VR, ani člověk samotný, připraven a ve výsledku tím můžete sami sobě ublížit.

Buď bude muset nastat změna v oblasti použitých technologií, které budou muset být šetrné nebo alespoň výrazně šetrnější k lidskému zdraví, anebo budou muset VR zařízení podléhat speciálně upraveným normám. Ty dnešní totiž nejsou na virtuální reality uzpůsobeny a dle mého názoru by na ně, alespoň prozatím, měly platit tvrdé normy určené pro medicínské prostředky.

Bohužel, nebo bohudík, pro nás, technologie pádí kupředu rychleji jak samotná lidská evoluce. To, že lidé dnešní technologie ve velkém používají k různým každodenním činnostem nebo zábavě, je nemusí poznamenat v jejich životě, ale může poznamenat jejich potomky, a to například vlivem UV záření, které může pozměnit strukturu molekuly DNA nesoucí genetickou informaci, jak již bylo zmíněno na samotném začátku. Výzkumy bohužel tyto teorie a rizika nemohou okamžitě ověřit, protože je to běh na dlouhou trať a prokazatelné výsledky se dostaví třeba až za několik desítek let.

Pokud VR zařízení budete používat, na srdci vás může jemně pohladit alespoň fakt, že co se kvality displejů použitých v drahých přístrojích Oculus Rift nebo HTC Vive týče, tyto společnosti používají jedny z nejkvalitnějších displejů, a riziko by proto mělo být zmenšeno, ale dlužno dodat, že ne odstraněno. Jen si vzpomeňte na developerskou verzi Oculus Rift, která v prvotních verzích používala displeje z telefonu Samsung Galaxy Note 4. Virtuální technologie jednoduše potřebují ještě nějaký ten čas na to, aby se zformovali a byly stoprocentně připravené pro nás.

Rozhodně není dobré dát svým dětem v útlém věku ihned na hlavu brýle, se kterými bude několik hodin hrát různé hry. To ostatně není dobré ani v dospělosti a obecné pravidlo „všeho s mírou“ by se v tomto případě dalo tesat do kamene.

Xaver Jandura

Milovník „road trip" cestování a exotického jídla, velký fanoušek a zároveň kritik Apple zařízení, rád boxuji, cvičím jógu a přemýšlím u sklenky vína.

31 komentářů

  1. Nejsem odborník, ale jakou dávku záření dostane člověk, když je celý den venku na sluníčku?

    • Johny (neregistrovaný)

      Osobně bych fakt neměl obavy ani o IR ani o UV záření z jakýchkoliv displejů v mobilu a to ani ze zemí třetího světa :D LEDky co vyzařují teplo nebo UV je přání kde koho ale v mobilu by to znamenalo dřív než zkázu očí asi spíš zkázu baterie, nesmyslný vybíjeni a hlavně podstatně vysší cenu, když by to byly i black light zářiče :D Horší je to ale s tim viditelnym světlem samotnym a jeho častym měněním frekvencí. Z takové blízkosti to bude zatěžovat oči jako prase a ve virtuální realitě, kde bude čočka akomodovat jak divá aby stíhala všechny ty vjemy obzvláště. To povede ke značný únavě očí a umim si představit, že pokud na tom bude někdo ujíždet furt a hrát na tom osm hodin denně, způsobí mu to poškození očí.

  2. Hornisse (neregistrovaný)

    Diody vyzařující ve více než jedné spektrální oblasti, hmm… oled displeje, které při změně barvy mění vlnovou délku, hmm… UV světlo dopadající na sítnici, hmm… Čočky ještě více přibližující displej, hmm, to asi abychom ještě více šilhali
    Pane autore, apríla už bylo a dost dávno. Tohle je snůška naprosto nepodložených hovadin. To že je psaná rádoby vědecky tomu vůbec nepomůže. Jako vtip je to slabé. Pokud jste to myslel jako seriózní článek, tak byste se měl jako novinář stydět, tohle je kachna par excellence.

    • Xaver Jandura

      Zdravím, Hornisse. Nerad se angažuju v komentářích, ale tak pro jednou. „Diody vyzařující ve více než jedné spektrální oblasti“ … Ano dioda vyzařuje podle její konstrukce v celém spektru – více či méně. Podsvícení u LCD je „bílé“, abyste tohoto dosáhl, mícháte všechny barvy najednou nebo případně mixujete modrou se žlutou.
      „oled displeje, které při změně barvy mění vlnovou délku“ má chyba a špatná formulace a interpretace, upraveno – děkuju za upozornění.
      „UV světlo dopadající na sítnici“ … nevím co k tomu říct … zkuste se například dívat na hoďku do slunce, není to nic příjemného. Ano je to oproti displeji extrém.
      „Čočky ještě více přibližující displej“ opět nevím co k tomu dodat, ve VR máte optiku pro úpravu zorného úhlu a úpravy promítající se scény. Slovíčko „displej“ jsem upravil na „scénu“, aby to lépe korespondovalo s VR.
      Výživný závěr komentáře s chladnou hlavou a klidným svědomím pomíjím :)

      • Johny (neregistrovaný)

        „oled displeje, které při změně barvy mění vlnovou délku“ Změna barvy je dána změnou vlnové délky, ne? co je na tom špatně? Nějak jsem nedohledal kontext, tak jestli mi to někdo vysvětlí? :-/

        Jinak mi spíš zaujalo infračervený záření který na nás působí zejméná při opalování :DDD To se myslí asi plamenem, žejo? :D Jinak opalování ve smyslu změny pigmentace kůže souvisí naopak s UV zářením :D Stejně tak zčervenání a ztenčení kůže při působení IR záření mi pobavilo :D Nepovídejte, že kdyt strčim ruku na rozpálenou plotnu, můžu z toho vyjít i s takovými následky :D Připomnělo mi to reportáž TV Nova o tom, jak v mrazu mrzne voda :D

        Jsem rád za článek do hloubky a rozumim, že to je náročný téma, ani já sám neznam všechnu teorii o světle a skládání vlnových délek, ale je to teda trochu ujetý, sorry :D

      • Xaver Jandura

        Johny (neregistrovaný):
        No jak se to vyloží. Spektrum jedné diody je jedno, je neměnné a dáno konstrukcí diody, ale změna barvy se pak provádí posouváním se v „mantinelech“ tohoto spektra změnou vlnové délky. Když jsou ale mantinely v částech UV záření a infra záření, tak pak je to pro oči, a nejen pro oči, průser.

        Infra… :) ne je to ten pocit a vnímané teplo (důsledek opalování). Změna pigmentace souvisí i s UV, ale i s infra. UV má spíš desinfekční účinky (nebo lépe řečeno germicidní). Ano téma je to náročný. Konzultoval jsem ho jak se světelným technikem, tak s biologem a hematologem. Ostatně v průběhu jsou i podpůrné zdroje.

      • Hornisse (neregistrovaný)

        Spektrum jedné diody (přesněji jednoho PN přechodu, abychom vyloučili vícebarevné LED) je jedno. S výjimkou bílé LED, která ale je pravá LED jen napůl. A právě tohle vás myslím hodně popletlo. Ano, jsou bílé LED, které vyzařují UV, protože to jsou doopravdy UV diody s bílým pigmentem. To se ale z principu nemůže týkat OLED displejů a ani 95% LCD – v LCD máte sklo, které je pro UV nepropustné (ohebné displeje teď pomíjím).

        Změna barvy se neprovádí v žádných mantinelech ale aditivním skládáním, kdy se využívá optického klamu, kdy oko nedokáže rozlišit rozdíl. Vlnová délka každého jednoho bodu je ale pořád stejná. Zkuste se podívat na fotku displeje z pod mikroskopu, uvidíte řady stále stejné červené, zelené a modré, nikde neuvidíte třeba tyrkysovější modrou nebo oranžovější červenou.

        UV světlo na sítnici nedopadá, protože jej blokuje čočka. Tečka. Když se budete hodinu dívat do slunce, zničíte si rohovku a v horším případě i čočku. Ale se sítnicí to neudělá nic. Pokud narážíte na mžitky před očima a semipermanentní vypálení obrazu, tak to je způsobené „vypálením“ proteinů ve světločivých buňkách, ale to je dočasný jev. Totéž se vám stane, když se v noci podíváte do reflektoru.

        Čočky nic nepřibližují, čočky kompenzují extrémně krátkou ostřící vzdálenost oka. Když už, tak čočky displej (scénu) zdánlivě oddalují na vzdálenost, kde oko umí zaostřit. Mimochodem, čočky se dělají ze skla a to opět blokuje UV záření.

        Ten výživný závěr bych napsal klidně znova. Napsal jste bulvární článek, podložený škálou vědeckých polopravd, aniž byste si o tématu do hloubky něco zjistil. A neudělal jste tak ani po přímém upozornění.

  3. Johny (neregistrovaný)

    Uf :D tak znova a jinak :D
    1. posouvat můžete v mantinelech co chcete, ale ty diody nemají plné světelné spektrum. Kéž by :D To by byly gamuty panečku :DDD Běžné diody jsou rády (a zvlášť ty z třetího světa) že sou rády :D Přesto že u nich snad o můžete kontrolovat vlnovou délku, nedosahují takového spektra jako jiné systemy. To už člověka víc uv zářenim napálí bězná žárovka :D
    2. Infra s opalovánim nijak nesouvisí. V případe slunce se jedná se o korelaci, nikoliv kauzalitu (proto se opálíte i v zimě). Opalovat se můžete naprosto s absencí infračerveného světla (zkuste zajít do solaria). Naopak pouze z IR se neopálíte (nebavím se o žehu) – od táboráku vám pihy nevyskáčou. Nevim s kym jste to konzultoval, ale je to nesmysl.

    • Johny (neregistrovaný)

      *ještě byh upřesnil – snadno kontrolovat vlnovou délku u LED je myšleno právě v rámci těch mantinelů, kdy můžete relativně přesně a snadno určit co z daného spektra pujde ven – proto máme RGB pásky co mění barvu, ale už tam asi každej co je měl ví, jak je to s jejich gamutem a kolik reálně jsou schopny toho ze sebe dostat v rámci svých mantinelů.

    • Xaver Jandura

      Ocividne se nechapeme. Nevadi :)

      • Johny (neregistrovaný)

        Frikulínská reakce. Spíš možná „nechápeme“ jak funguje záření. Nějak mi není jasné, jak jinak se dá to co jste napsal totiž pochopit, takže by to asi zřejmě chtělo v článku upravit tak, aby to pochopil úplně každý – včetně těch, co chápou, že IR záření je teplo a LED diody nebudou vyzařovat IR ani UV v míře, aby to mělo nějaký vliv. ;-) Nevadí :)

        Pro jistotu příště své čtení článku skonzultuji s hematologem, biologem a světelným technikem, abych to lépe pochopil.

      • Xaver Jandura

        Dobře, asi každý mluvíme o něčem jiném (hlavně o infra) :). Se vším souhlasím a nemyslím si, že bych tvrdil něco jiného. To, že dioda svítí nějakou barvou neznamená, že nevyzařuje neviditelné spektrum pod hranicí 400 nm nebo nad 750 nm. Podívej se na obrázek v článku nebo na nějaké veřejné výsledky měření LED svítidel (např. pouliční osvětlení). Cílem všech kvalitních výrobců LED diod je (s ohledem na fotobiologii), aby byly co nejvíce nacpané ve viditelném spektru (tedy ve vlnových délkách v pro člověka viditelných). Stále to ale neznamená jejich úplnou zdravotní nezávadnost. Velký vliv na tom má i světelný rozptyl, který v reálném světě tyto rizika zmenšuje (až eliminuje). Myslím si, že je to v článku podané dostatečně.
        „LED diody nebudou vyzařovat IR ani UV v míře, aby to mělo nějaký vliv“ .. to by potom fotobiologie nemusela existovat vůbec :) a nám by bylo při používání počítačů hej.
        IR: Netvrdím, že IR světlo člověka opaluje (v článku máš odkaz na IR). Jen je vnímáno námi jako ono teplo při opalování. Ve slunečním záření je přece obsaženo.

      • Johny (neregistrovaný)

        Aha… takže 1 zdroj svítí sice modře (500 nm), ale zároveň vyzařuje o vlnové délce UV záření, tedy cca (300 nm)? Co to je za blbost? JAK? Se sám podívejte na ten nákres. A protože mi hecujete (a za to budu čekat omluvu, když už ztrácíte můj čas smyšlenkama), tak tady výsledky měření LED: http://www.lightronic.cz/mereni-led-ledpasku-a-ledzarovek.php
        http://www.laserfocusworld.com/articles/print/volume-52/issue-01/features/photonic-frontiers-color-measurement-light-sources-and-vision-led-lighting-makes-new-demands-on-color-measurement.html
        Vy najednu stranu přiznáte existenci mantinelů, ale nejste schopnej pochopit jak fungujou. Ty křivky naprosto jasně ukazují co říkam a ačkoliv infračervené záření zanedbatelně z LED diody dostanete, prakticky okamžitě se ztratí něž se kamkoliv dosáhne a je zanedbatelné (proto taky nemáme chladič na telefonu, žejo). Co se UV záření a LED diod týče, musíte mít speciálně na to vyrobenou diodu a i ta nedosahuje ani zdaleka výsledků, jaké by si člověk přál, protože tam mají brutálně omezený spektrum – doporučuju srovnání třeba BLACKLIGHT výbojek a BL LED

        K tomu druhému teda je to asi v tom případě stejné přirovnání jako napsat: „Infračervené záření pocítíme například při přiložení hlavy k výfuku vozu.“ Sice je to pravda, ale napsaný je to naprosto nesmyslně a za předpokladu, že se výpary z výfuku dostatečně po cestě neochladí. Stejně tak souvisí opalování (změna pigmentace na základě UV záření: https://cs.wikipedia.org/wiki/Opalov%C3%A1n%C3%AD ) s infračervenym zářenim – pouze za předpokladu, že UV zdroj ještě navíc vyzařuje IR záření. Druhak pak v komentářích píšete: „Změna pigmentace souvisí i s UV, ale i s infra. UV má spíš desinfekční účinky.“ :DD Takže nevim, na co si tu hrajete, protože je zřejmý, že jste napsal kravinu a teď v tom pouze kličkujete. Z toho odkazu, který máte v článku, je právě zřejmé jak jste chybně vyvodil závěry, jako třeba že zarudnutí kůže při opalování je způsobeno IR zářením. To je pouze částečné a to okamžité, kdy kůže ohřátím a tedy změnou teploty zčervená na základě rozšíření kapilár atp… a nijak to nesouvisí s opalováním jako takovým (což je zřejmé kde se stala u vás chyba), kde pak hlavním původcem červenání kůže je beztak právě UV, kdy dochází až po čase k zánětu a následnému zničení vrstvy kůže, která se pak obnovuje ve formě známého loupání… Dvě odlišná zčervenání, kdo by to čekal. No je zbytečný se do toho pouštět hlouběji. Trochu soudnej člověk by uznal, že napsal kr***nu, ale vy se tu budete dohadovat, že to co jste napsal má, pokud se na to podíváme pod superostrym úhlem v noci, smysl.

      • Xaver Jandura

        Mám trochu strach nadále reagovat, abych vás netrápil smyšlenkama :D. Já vás tedy s radostí odkážu na institut EZÚ, který má pro ČR měření na starosti, kde se můžete informovat, jaká je ideologie a jaká je praxe:). Výsledky ve zdroji, který uvádíte jsou z kvalitních LED diod, proto tam ty „cancoury“ (UVA!!) pod a nad viditelnou hranici jsou tak malé. Chcete vidět výstup měření například z čínského svítidla, které ignoruje naprosto všechny normy? Výstup, který je doložen certifikací Číňana, který si jej vytiskl na domácí tiskárně a sám podepsal?
        O IR se dohadovat do detailu nechci, doktor nejsem a dermatolog už vůbec ne. Soudný jsem, nevím jak to na vás působí (asi špatně, jinak byste to nenapsal :D). Bude stačit, když uznám, že jsem působení IR v komentu špatně interpretoval v souvislosti s VR? Vy jste se totiž chytil úplně něčeho jiného, než jsem zmínil a zabíháte do detailů, o kterých jsem se vůbec nebavil.

      • Johny (neregistrovaný)

        Jasně, chci, dejte odkaz, moc rád se podívam na ty Vaše cancoury (nejste schopnej ani správně přečíst graf). Nevím, kam bych měl volat. Vy tu tvrdíte naprostý k____ny. Ty zdroje které jsem dal jsou lehko ověřitelné kdekoliv a snad ve všech studiích a jsou to prostě výsledky snad všech měření, protože tak ty věci prostě fungujou. Vy si něco vymyslíte, co je naprostý nesmysl a já to mám ověřit? A co pak? Odkážete mi ať si zavolám do NASA? Nebo kam budu volat pak? Fakt kvalitní argumentace. „Kráva má 6 nohou! Cože? Vy tvrdíte že má jen 4? Čínské krávy mají 6 nohou, zavolejte si na Ministerstvo zemědělství a vyžádejte si výsledky studie dobytka importovaného z číny.“

      • Xaver Jandura

        Ok, dál už končím, očividně stojíte o konfrontaci, které se vyhnu. Buď vyvraťte co jsem napsal, což nemáte šanci dokázat, a předložte důkazy o tom, že pravdu máte vy nebo udělejte studii vlastní, vystavte své oči po dobu několika hodin záření displeje a kontrolujte pravidelně o kolik se vám bude zhoršovat kvalita zraku. A dávat sem zdroje, které očividně dokazují existenci IR a UV složky? A ještě navíc komerční firmy? Vy jim děláte reklamu? :D
        Howk a pěkný den.

      • Johny (neregistrovaný)

        Důkazů jsem předložil dostatečně. Vy žádný, jen výmluvy.

      • Johny (neregistrovaný)

        Xaver + Beatmentál: jednou pro vždy věřím, že tohle to vyřeší:
        http://www.lightingeurope.org/uploads/files/CELMA-ELC_LED_WG%28SM%29011_ELC_CELMA_position_paper_optical_safety_LED_lighting_Final_1st_Edition_July2011.pdf

        Citace:
        4.2 Conclusions on ultraviolet radiation (UV)
        LED based light sources do not emit any UV radiation (unless specifically designed for that particular purpose).

        4.3 Conclusions on infrared radiation (IR)
        In contrast to most other light sources, e.g. halogen and incandescent lamps, LEDs hardly emit IR light (unless specifically designed to emit a certain type of IR).

        Xavere, furt žádná omluva? Asi furt nedostatečnej důkaz, co?

      • Maersk (neregistrovaný)

        Johny ty si vazne tele. Delas ze sebe akorat hlupaka a divim se redakci, ze se ma chut tady s tebou o tom tvem plkani vubec cas a chut debatovat. Prober se uz fakt.

      • Xaver Jandura

        Vrátím se asi k vašemu původnímu komentář abychom to definitivně uzavřeli: „Pro jistotu příště své čtení článku skonzultuji s hematologem, biologem a světelným technikem, abych to lépe pochopil.“ ano, vysoce doporučuji.

        A ještě přikládám důležitou část z mého článku: „Výzkumy bohužel tyto teorie a rizika nemohou okamžitě ověřit, protože je to běh na dlouhou trať a prokazatelné výsledky se dostaví třeba až za několik desítek let.“

        P.S.
        CELMA je pracovní skupina, která řeší jen některé technické problémy. Dokument je samozřejmě v pořádku a popisuje postup měření fotobiologie podle normy EN 62471 u světelných zdrojů. Problém který popisuji v článku, ale nijak neřeší CELMA.
        U světelných zdrojů OK. Postup pro měření fotobiologie pro světelné zdroje určené k osvětlování kanceláří a podobně není nutno řešit. Tato metoda popisuje měření ve velké vzdálenosti. Zabývat se metodami pro měření svítidel zde opravdu není na místě, a můj článek tu balancuje s myšlenkami ohledně vlivu displeje při jeho těsném kontaktu s očima.

  4. Johny (neregistrovaný)

    Pro zajímavost, ať tu neopakujem jen učivo ze základky, jakou vlnovou délku má fuchsiová, neboli magenta (fuchsiová) :D

    • Beatman (neregistrovaný)

      Johny (neregistrovaný): tyvole ty si kre-en :D zase tu vsechny otravujes svym vysokym iq ? Ty uz asi delas i pro nasa a teslu zaroven co? Nemusim byt profik abych z grafu videl ue tam je to uv i ir zareni. Asi se do toho displeje divas casto kdyz si slepej. :DDD

      • Johny (neregistrovaný)

        A protože ty si speciální, tak jsem ti to tam vyznačil ;-) http://i.imgur.com/XrawUUe.png Nepochybuju, že tvoje postižení ti neumožňuje číst spojnicové grafy a zpracování „odchylky měření“, která vzniká při emisy jakéhokoliv záření, je pro tebe něco naprosto transcendentního, ale vytiskni si obrázek a zeptej se třeba paní učitelky na fyziku. Teď si řikam, že jsem to možná pro tebe měl napsat jednoduchými větami :-/

      • Johny (neregistrovaný)

        Ještě jsem to upravil, aby to pro tebe bylo pochopitelnější: http://i.imgur.com/uMLgg30.png

      • Beatman (neregistrovaný)

        Ty si fakt vemeno :DD a na to si prisel sam ? To je vono vo cem ten clanek je ale to si zjevne nepochopil a jen tu drzkujes abys byl zase nejchytrejsi jenze opak je pravdou. Ty ses uz totiz dostatecne provarenej svejma komentama :DD ale jo si takovej ten maskot budulinek a brouk pytlik :ddd co by jsme bez tebe delali

      • Johny (neregistrovaný)

        To postižení je větší než jsem myslel :-O

      • Jozo1 (neregistrovaný)

        Johny. Tvoja argumentacia je postavena sice na logike, ale na nespravnej dedukcii.
        Ty totiz predpokladas jeden svetelny zdroj v jednej farbe a tu je ten kamen urazu. Realita je taka, ze si predstav mnoho takych grafov vedla na sebe a cast sa naozaj dostava do neviditelneho spektra.
        Ak ti na celom displeji svieti modra,vobec to neznamena, ze kazda dioda ti vyzaruje napriklad 450nm svetlo.

      • Johny (neregistrovaný)

        To sice ne (a ani to nikde netvrdím), ale stejně platí co říkám.

        Rozdělim to postupně, protože se mi zdá, že mícháš dvě věci – sklad světla a „sklad“ vlnových délek:
        Díky skladu světla je to ve skutečnosti daleko omezenější než když by si měl jeden zdroj a je to jeden z důvodů, proč se nedostaneš na UV ani IR. Zjednodušeně:

        UV…|B…G(Y)…R|….IR

        Hraniční barvy jsou B (Blue) a R(Red) a protože se jedná o aditivní metodu, nikdy se nedostaneš na UV nebo IR, ale skládá se to směrem ke středu „kruhu“ (gamutu). Kdyby to bylo jak ty si to představuješ, neměl bys kontrolu nad výstupem barev, protože by se všechny vlnové délky slily a z obrazu by byla jedna velká mazanice. Na to navazuje druhá část:

        LED1: UV…|B…G(Y)…R|….IR
        LED2: UV…|B…G(Y)…R|….IR
        LED3: UV…|B…G(Y)…R|….IR
        LED4: UV…|B…G(Y)…R|….IR
        LED5: UV…|B…G(Y)…R|….IR
        LED6: UV…|B…G(Y)…R|….IR

        Pro každou z diod platí stejný graf a světla se mezi sebou magicky nemíchají a nezakládají nové bizzarní vlny a prostory „zhuštěného světla“. I když představa je to zajímavá :-)

        http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/435-sireni-svetla
        „Šíření světla si zjednodušeně představíme tak, že z každého bodu vycházejí paprsky, které se navzájem protínají. Přitom se ale vzájemně neovlivňují a postupují prostředím nezávisle jeden na druhém. Tento poznatek se nazývá princip nezávislosti chodu světelných paprsků. “

        Pokud tedy do hry nevstupuje LED dioda s UV nebo IR zářením (IR emitting), nemůže se tam nějak záhadně takové pole objevit. IR záření u LEDek pak pochází ze samotného provozu, než z toho, že by ho přímo vyzařovaly.

  5. Mr. Arakin (neregistrovaný)

    Velmi zajímavé téma, bohužel velice špatně zpracované kvůli autorově neznalosti a špatnému pochopení zdrojů, na které odkazuje.

  6. Jj (neregistrovaný)

    Velice dobrý článek. Pěkné zpracování a kvalitní zdroj informací.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *