Tuzemská společnost Sunnysoft patří k předním dodavatelům softwarových řešení nejen v České republice, ale také ve světě. Už několik let zajišťuje vývoj lokalizací pro komunikátory od HTC a dalších výrobců, avšak v jejím portfoliu najdeme i velké množství aplikací pro koncové uživatele a podnikovou sféru. Dostal jsem možnost popovídat si s ředitelem vývoje software, panem Tomášem Duškem, který mi prozradil spoustu zajímavých informací ze zákulisí vývoje aplikací. Rozhovor je hodně otevřený a myslím si, že se při čtení určitě nudit nebudete :-) .
Rozhovor je rozdělený do několika bloků podle zaměření jednotlivých otázek:
Osobní blok otázek
Vývoj lokalizace a software pro koncové uživatele
Podniková a mobilní řešení
Osobní blok otázek
Aplikace Vaší společnosti zná snad každý uživatel systému Windows Mobile, Sunnysoft stojí za kompletními lokalizacemi, ale i programy, které usnadňují používání zařízení. V kterém roce jste začal s programováním pro Windows Mobile? Vzpomenete si ještě, jaká byla Vaše první aplikace?
Začal jsem v létě roku 1996, když mi Petr Říha z Microsoftu zavolal, jestli bych nechtěl udělat lokalizaci tehdy úplně nového operačního systému s kódovým názvem Pegasus. Byla to zakázka pro firmu Fast, která sem dovážela produkty Casio. Takže hned první aplikace byla lokalizace Windows CE 1.0 pro PDAčko od Casia s krásným názvem Cassiopeia A-11. Měl jsem tehdy velkou kliku, protože se mi z kohosi podařilo vymámit takzvaný OAK, tedy OEM Adaptation Kit, kde byly komponenty systému a části driverů systému ve zdrojových kódech. Odtud se dala vyčíst interní rozhraní systému, takže pak s trochou šikovnosti jsem neměl problém udělat například nativní ovladače české klávesnice. Díky tomu jsem získal náskok před konkurencí, která toto musela řešit o dost hůře. Dnes se k OAKu mohou legálně dostat jen velcí výrobci telefonů.
V Sunnysoftu zastáváte funkci ředitele vývoje. Můžete našim čtenářům přiblížit, co Vaše práce obnáší?
Dřívější hackerskou práci, kterou lokalizace v podstatě byly, nahradila v posledních letech spíš činnost organizační a projektová. A to už není taková zábava jako tenkrát :o). Ale ta léta zkušeností nelze ničím vyvážit, je potřeba vědět, co s větší pravděpodobností ještě lze naprogramovat, jakým způsobem a za jak dlouho. A kolik to bude stát. A naopak, co už naprogramovat nelze a je to ztráta času.
Jaké bylo Vaše první zařízení se systémem Windows CE/Windows Mobile, a co Vás vlastně k této platformě přivedlo?
Jak už jsem řekl, byla to Cassiopeia A-11 a později Cassiopeia A-20. Tehdy to byla všechno zařízení s výklopným displejem a klávesnicí. Ten trend razila tehdy firma HP se svými komunikátory, které ještě běžely pod DOSem či Geosem, což byla grafická nadstavba nad DOSem od firmy GeoWorks. Éra PDAček s displeyem „na výšku” a softwarovou klávesnicí dle vzoru obchodně úspěšného Palmu přišla až později.
Za dobu, co se věnujete vývoji aplikací, jste měl jistě možnost vyzkoušet celou řadu komunikátorů. Který model konkrétně Vás nejvíce zaujal a na jaké novinky se těšíte do budoucna?
Upřímně jako bývalý vývojář lokalizací na PDAčku oceňuji především to, jak rychle se dokáže rebootovat. Velkou část života jsem totiž strávil pohledem na bootující PDAčko v očekávání, jestli daný „crack” lokalizace v systému zabral nebo ne :o). Já osobně dnes používám Looxe N560 s VGA displejem. Předtím jsem měl Asus A620 a ten taky bootoval dost svižně :o). Nejsem ten typ manažera, jenž si vezme PDAčko na výlet do lesa, aby se mohl on-line vzhlížet ve svých e-mailech, kontaktech a schůzkách.
Veskrze osobní fotografie Tomáše Duška :-)
Jak vnímáte operační systém Windows Mobile z hlediska uživatelské přívětivosti a možností rozšíření? Co se vám na systému nejvíce líbí? Je to jeho variabilita, možnost uživatelského rozšíření nebo množství bonusových aplikací?
Jako programátorovi se mi na operačním systému Windows CE v jeho počátku líbilo právě to, že vznikl typicky jako takzvaný „skunk project”. Byla to bokovka Thomase Fenwicka. V podstatě asi za dva měsíce vznikl funkční kernel, a to jako reakce vývojářů na neschopnost dvou týmů dotáhnout obdobný projekt do konce. Tehdy první tým vyvíjel objektově orientovaný systém s názvem Pulsar a druhý se zase snažil ořezat 16bitové Windows 3.1 pro použití v embedded systémech. Ani jedno nedopadlo dobře. Zvláštní bylo taky využití Win32 API i pro exekutivu systému, tedy drivery a kernel sám o sobě. To bylo v té době novum, protože jak Windows NT, tak VMM (Virtual Machine Manager – pozn. red.) ze „starých” Windows měly pro exekutivu vlastní API, a to pro programátora byl úplně jiný svět.
Windows Mobile se mi vždycky líbil z hlediska uživatelské přívětivosti i možnostem rozšíření, ale hlavně proto, že vytvořil nový svět pro nezávislé výrobce aplikací. Díky těm je dnes na trhu nepřeberné množství softwaru. V poslední době už trpí jistou přeplácaností, a to přímo už od OEM výrobců, která se podepisuje na interaktivitě systému.
Systém Windows Mobile nyní prochází poměrně velkými změnami především v uživatelském prostředí. Zatímco dříve se k ovládání používal nejčastěji stylus, dnešní trend vyžaduje co nejlepší optimalizaci pro ovládání pomocí prstů. Jak se na tento trend díváte vy? Jste zastáncem uživatelských prostředí (TouchFLO 3D), nebo raději zůstáváte věrný klasice?
TouchFLO je v podstatě výsledek roztržky mezi HTC a Microsoftem, které po něm chtělo tento styl ovládání naimplementovat. Nakonec si to udělali sami. Doba se mění a „prstová ovládání” jsou nesporná inovace a uživatelé to tak chtějí. Přesvědčení Microsoftu je, že všechno co má tlačítko Start po vzoru Windows 95, se bude prodávat dobře, i když to bude třeba mobil. To ale už dávno vzalo za své, ostatně jak iPhone, tak teď nově i Android jsou toho důkazem.
Mně osobně se dotykové ovládání na telefonech líbí, je to nový trend, ale například ovládání aplikace pro mobilní obchodní zástupce (mAgent), kde se pracuje s množstvím dat na displeji, bych si bez stylusu těžko dovedl přestavit.
Každý uživatel má své oblíbené programy, bez nichž si svůj komunikátor neumí představit. Kdybyste měl vybrat pět aplikací, které jsou pro Vás u Windows Mobile nezbytné, jaké by to byly?
Nedovedu si představit PDAčko bez vestavěného GPS přijímače – dost často používám navigaci TomTom. Třeba k rychlé jízdě za tmy :o). Dále pak jako nezbytné vidím aplikace pro GeoCaching a Whereigo, na něž vyrážíme s rodinou. No a pak různá programátorská udělátka na výpisy stavů operačního systému, nahraných modulů a tak podobně. Doma trápím děti hraním na klavír a housle a pouštím jim freewarový metronom Beats. A když hrajou falešně, tak je nahrávám pomocí Vito Audio Notes Touch… A to je celkem 5 aplikací :o) .
Vývoj lokalizace, InterWrite, klávesnice a správce kontaktů
Většina zařízení, která se prodávají na našem trhu (HTC, E-TEN, HP, Mio…) obsahují lokalizaci od Sunnysoftu. Můžete nám blíže přiblížit, jak vlastně vypadá vývoj lokalizace pro určitý typ zařízení? Kolik lidí se na vývoji a testování podílí?
Lokalizace začíná stažením uživatelského rozhraní z ROMky, na což jsme si vytvořili nástroje, a jejichž výstupem jsou tisíce malých útržků binárních dat. Ty pak převedeme do standardního 32bitového PE formátu (standardní .EXE či .DLL), který už je čitelný pro lokalizační nástroje. Musíme při tom ještě provést několik úprav, aby nedošlo ke ztrátě informací. Například u řetězců, jež obsahují znaky NULL apod. Pak následuje překlad rozhraní pomocí slovníků. Nové výrazy pak necháváme přeložit profesionální agenturou. Tak se zpravidla udělá 95 procent práce. Pak ale přijdou na řadu zapeklité problémy, například proč přestane některá z aplikací fungovat, i když na první pohled je všechno v pořádku.
Jak vlastně lokalizace operačního systému funguje? Lokalizace kvůli licenčnímu modelu Microsoftu nesmí napevno přepisovat originální soubory ROM, ale je vyžadováno, aby byla data načítána z MUI knihoven. Přináší tento fakt nějaké omezení při vývoji?
Multiple User Interface je standard Microsoftu, jak přidávat do systému alternativní „resources”, tj. komponenty uživatelského rozhraní. Systém je pak vrací namísto původních, zpravidla anglických. Tyto MUI knihovny umíme nahrát i do ROMky. Dokonce máme verzi InterWrite inROM, kde umíme dát do systému libovolný počet jazyků, jsme omezeni pouze místem v ROM, mezi nimiž se pak může uživatel jednoduše přepínat. Omezeni jsme jen velikostí ROMky. Toto Microsoft však dodnes neumí. Je tam třeba vyřešit závislosti lokalizovaných cest v souborovém systému a MUI knihovnách, protože některé cesty s lokalizovanými názvy jsou duplikovány v MUI. Zbavit se této závislosti v Microsoftu plánují až do verze Windows Mobile 7. Nicméně nikdo to od nás nemůže vzít, protože kdybychom dávali MUI soubory do ROMky, dostali bychom se do interního procesu certifikace binární ROMky mezi OEM a Microsoftem. Na to nemáme status.
V internetových diskuzích se často objevují příspěvky o tom, že lokalizace zpomaluje celkovou rychlost zařízení. Čím je to způsobeno? Může za to právě načítání českých MUI knihoven do paměti?
Částečně ano. Pokud je tedy zapnutá podpora MUI, což ve Windows Mobile 6.0 a výše je, přestože systém pracuje v angličtině. Všimněte si souborů končících na 0409.MUI, což je anglická lokalizace načtená jako MUI. To znamená, že pro každý EXE či DLL modul ještě vyhledává satelitní MUI soubor s lokalizací. Pokud ho najde, musí ho načíst, což znamená další průchod loaderem v jádře systému a s tím spojená penalizace za načítání 32bitového exe formátu a mapování .rsrc sekce. A k tomu ještě připočtěte verifikaci MUI souboru, které musí být digitálně podepsané, aby je systém načetl. Další časové ztráty mohou nastat, a to je už jen můj odhad, tím, že OEM výrobci dávají do adresáře Windows v podstatě vše. Od obrázků, bitmap až po konfigurační XML soubory, které se provedou jen při prvním zapnutí přístroje. Je to taková děvečka pro všechno, co se kdy bude potřebovat. Takže i to dvojí vyhledávání, jež je v souborovém systému FAT lineární, nějakou tu chvíli zabere. U některých PDAček je v adresáři Windows více jak patnáct tisíc souborů! Kdyby zkrátka ve složce Windows byly jen spustitelné EXE soubory, běželo by to rychleji.
Vaše lokalizaci nabízejí kompletní počeštění systému, což v praxi přináší editaci několika stovek souborů. Každá lokalizace ale musí být vytvořena přesně pro danou verzi původní anglické ROM. Co se stane v případě, když výrobce vydá zcela novou verzi ROM, na kterou nebude možné použít Vaši lokalizaci? Sleduje vývoj nových verzí a jste na ně schopni zareagovat vydáním případné aktualizace lokalizace?
Jako partneři OEM výrobců, pro které připravujeme lokalizace, máme samozřejmě přístup ke všem novým ROM dostupným pro jejich zařízení. Takže nové verze ROM sledujeme, nové aktualizace děláme na zakázku OEM výrobců. Někdy před uvedením nového modelu PDA je takových verzí třeba 7, z toho 5 „Release Candidates”. Pak se z nich jedna vybere. Je to zkrátka spousta pečlivé práce navíc.
Změnilo se něco na přípravě lokalizací při porovnání systémů Windows Mobile 2002 a dnešních Windows Mobile 6.1, nebo se od samého začátku používá stejný způsob lokalizace? Přinese v tomto směru nějaké novinky chystané Windows Mobile 6.5?
Windows Mobile 6.1 mají oproti WM 5.0 rychlejší jádro, a oproti PPC2002 a PPC2003 také stabilnější. Není už tak náchylné k zamrznutí, když je v systému nataženo více DLL knihoven. Anebo také když jsou natahovány v jiném pořadí a „vtlačí” se mezi ně nějaké další MUI soubory, což jsou vlastně také DLL knihovny. Oproti tomu od WM5.0 zase přibyla povinnost podepisovat MUI soubor certifikátem a z této verifikace pak plynou zpomalení. V PPC2002 a PPC2003 bylo nutno natahovat MUI soubory naším „háčkem”, tedy crackem systému, protože v loaderu kernelu tato možnost ještě nebyla implementována. Tu jsme tam dodělávali, zatímco interní struktury jádra na to již připraveny byly a resouce manager s MUI soubory pracovat uměl. To bylo Microsoftem dodáno až od kernelu 4.20, kde se tato možnost již dá zapnout v Registry. Windows Mobile 6.5 z pohledu kernelu, struktury paměti, procesů a podobně nepřinesou asi nic nového. Spíš se změní spousta překladů, které nám přestanou pasovat na stávající projekty, a to pro nás bude znamenat velkou vstupní investici. Podstatná změna kernelu se chystá až od Windows Mobile 7, kde by měla být verze jádra Windows CE 6.0, které má úplně jinou strukturu paměti a procesů.
Software, který zajišťuje lokalizaci systému, se jmenuje InterWrite. Na Vašich webových stránkách je k dispozici několik různých verzí (Pro, Standard). V čem konkrétně se tyto verze liší?
Základem je vždycky naše klávesnice a ovládací panel. To je takzvaná „malá lokalizace”, která dává možnost psát národní znaky. Dříve jsme taky dodávali tzv. „locale”, tj. možnost zapnout češtinu v Regional Settings, tedy aby systém znal české názvy měsíců, český datum, měnu, kódové stránky, atd. Jedná se vlastně překompilovaný wince.nls soubor z Platform Builderu, kde je zapnuta podpora pro daný jazyk. Dnes už ale build systému češtinu a další EMEA jazyky obsahuje.
Verze Pro a Standard pak přidávají lokalizaci uživatelského rozhraní, tedy MUI soubory. Verze Standard se od Pro liší v tom, že obsahuje pouze lokalizaci systémových komponent dodávaných Microsoftem a nelokalizuje další aplikace přidané výrobcem. OEM výrobcům však zpravidla dodáváme verze Pro. Pak jsme také ještě dělali arabizaci systému. Takže jsme přidávali podporu pro komplexní skripty, takzvaný Unicode Script Processor – ten řeší podporu jazyků RTL.
Před časem jste poměrně v tichosti uvolnili zcela novou verzi lokalizace InterWrite Pro 10, která je dostupná například pro HTC Touch Cruise ´09. Jaké změny tato verze oproti staršímu InterWrite 9.5 přináší? Setkáme se s InterWrite 10 také u chystaných novinek HTC Touch Pro 2 a Diamond 2?
InterWrite 10 je další krok ve vývoji naší klávesnice, která nás provází po celou dobu existence. Přináší množství dalších rozložení klávesnic, nové ovládací menu… InterWrite 10 do HTC dodáváme již od projektu Iolite, tzn. že Touch Pro 2 a Diamond 2 budou již také s IW 10. U HTC trvá přes 3 měsíce, než nová verze našeho software projde kolečkem interního testování, takzvanými LTK testy, a tedy než dostane nálepku „approved”, aby mohla jít do ROMky.
Rodinu aplikací InterWrite tvoří také software InterWrite 10 Keyboard, který jsme na SmartManii už dříve testovali. Jedná se o velmi zdařilý balík softwarových klávesnic a dalších bonusových aplikací. Jak dlouho trval vývoj tohoto software a jaké novinky chystáte do dalších verzí?
Vývoj InterWrite probíhá v podstatě pořád. Například teď jsme do něj doprogramovávali podporu pro perštinu :o). Další verze bude opět v historicky krátkém čase. Chystá se určité zjednodušení ovládání a trocha inspirace dotykovým ovládáním.
Řada našich čtenářů si oblíbila program Sunnysoft Contacts 2. Jedná se o zajímavého správce kontaktů, nicméně zrovna v této sféře aplikací je u systému Windows Mobile poměrně velká konkurence. Můžete vyjmenovat několik klíčových funkcí, na které jste u tohoto programu obzvláště pyšní, případně čtenářům přiblížit, jaké další změny u Contacts 2 chystáte?
Jsme rádi, že se nám moderní prvky, jako jsou populární plynulý posuv a adresní karty, podařilo zakomponovat do standardního prostřední Windows Mobile a nemuseli jsme se uchýlit k fullscreenovému, porůznu akcelerovanému prostředí, které by zbytečně využívalo systémové prostředky. Aplikace pro správu kontaktů musí být o efektivní práci, rychlém vyhledávání a o pohodlném, přímém ovládání. Nechceme kopírovat iPhone.
To, co nejen Contacts odlišuje od řady freewarů, jsou naše následné služby a silné vývojové zázemí. A nemyslím teď jen e-mailovou a telefonickou podporu v českém jazyce, ale také testování a řešení problémů na konkrétních zařízeních a třeba i drobné úpravy „na míru”.
Koneckonců, odrazem naší práce je i nedávné nasazení Contacts u izraelského mobilního operátora Pelephone. Zde jsme krom převodu celé aplikace do Hebrejštiny přidali i podporu pro speciální verzi SIM karet USIM. To u mnoha konkurenčních produktů nenajdete. Podobné je to s podporou arabštiny, u níž se nám začíná náročný vývoj rovněž vyplácet. Pro další verze mohu slíbit novou grafiku a samozřejmě i postupné umazávání dlouhého seznamu požadavků našich věrných zákazníků.
Portfolio aplikací Vaší společnosti je opravdu rozsáhlé. Připravujete do budoucna nějaké další programy, můžete o nich případně poodhalit nějaké detaily?
Do budoucna se hodláme víc zaměřit více na projekty pro podnikovou sféru, pro obchodní zástupce, pracovníky v terénu. Tedy projekty mAgent, mEvent a další. Zkoumali jsme teď například možnost psát grafické rozhraní aplikace ve Flashi, která by komunikovala přes lokální socket se serverem na PDA běžícím nad Posixovým subsystémem. Ten jsem před časem vytvořil v rámci snahy přeportovat několik programů na Windows CE psaných původně pro Linux. Byla by to jedna z šancí, jak psát aplikace nezávislé na platformě, což se s úspěchem iPhonů a očekávaným prodejem Androidů může do budoucna hodit.
Podniková a mobilní řešení
Sunnysoft se specializuje také na úpravu zařízení podle požadavků společnosti. Jaké služby v tomto sektoru klientům dokážete nabídnout? Pokud by například nějaká společnost uvažovala o nasazení telefonů s Windows Mobile mezi své zaměstnance, jste schopni jim takové zařízení softwarově upravit tak, aby například zaměstnanci mohli používat jen povolené funkce a měli přístup pouze do vybraných nabídek a částí operačního systému?
Ano, na základě třinácti let našich znalostí kernelu umíme zařídit v systému leccos. Většinou ale jde firmám o to, aby zaměstnanci nemohli měnit systémový čas, hrát hry aj. Hodně časté pak jsou i požadavky na vzdálenou správu PDAček a aby se v systému dalo obnovit vybrané nastavení. Na druhou stranu legálně nemůžeme připravit nový image systému a vypálit novou ROMku. Na to bychom museli získat status OEM ISV partnera, a to se podařilo jen jedinému nevýrobci PDAček na světě – Enterprise Mobile. Asi proto, že kapitálově za nimi stojí právě Microsoft. My OEM ISV partner nejsme a nebudeme, což mne trošku mrzí.
Softwarové přizpůsobení jistě obnáší pečlivé testování. Jak dlouho Vám přibližně trvá rozsáhlejší úprava systému a jak početný team lidí na takové zakázce pracuje?
Hacking systému není práce týmu, ale solitérů. To jsou u nás celkem dva lidi a rozsáhlejší úprava systému trvá různě – dle velikosti problému či překážek, jež je potřeba překonat. Například pokud za vámi přijde operátor s USIM kartou a řekne, že koupí spousty licencí, když upravíme naše Contacts tak, aby uměly načíst jména z té SIMky v hebrejštině. To totiž Windows Mobile standardně neumí. No a náš borec musí sednout a zprogramovat to. Často jdeme do rizika, že to prostě udělat nepůjde. Vývoj mobilních aplikací ale není hacking jako lokalizace či přizpůsobení systému. Zde se snažíme, aby jednotlivé aplikace měly dlouhodobě dedikované vývojáře, podle jejich specializace a daných technologií. Konkrétní počet bych zde nerad uváděl, ale na jednotlivé technologie máme své „kmenové” zaměstnance.
V současné době má Sunnysoft v nabídce 7 produktových řad (řešení mSolutions), které se hodí pro nasazení v malých firmách, u živnostníků, ale i u velkých nadnárodních společností. Jedním z klíčových produktů je v tomto sektoru aplikace mAgent. Můžete tento program ve stručnosti charakterizovat a zmínit jeho přednosti?
Aplikace mAgent vznikla během roku 1999, kdy nás poptal distributor kosmetiky, firma Coty. A tak jsem asi za 3 měsíce napsal aplikaci pro mobilní sběr dat. Přesně podle jejich specifikace, která byla naštěstí velmi dobrá. Tehdy za tři měsíce vzniklo naše vlastní databázové jádro, formulářový systém a postupně jsem ještě doprogramoval replikační server v rámci jiné zakázky. Ten se v této podobě bez větších úprav používá dodnes. Z jeho předností bych zmínil jeho stabilitu a rychlost, protože vznikalo v době, kdy PDA měla 4 MB RAM a 16 MHz procesor. Což v okamžiku, kdy na PDA stáhnete databázi s desetitisíci řádky dat, se vždycky hodí.
V oblasti výzkumu mohou společnosti využívat produkt mResearch, který slouží ke sbírání uživatelských dat a jejich následnému vyhodnocování. Mezi společnosti, které tento software využívají, patří například T-Mobile. Jak tato aplikace funguje a jaké technické zázemí je pro její provoz potřeba? Je zde nějak ošetřena kontrola vložených dat (podvodné hlasování) a zabezpečení proti úniku dat?
mResearch vznikalo jako zakázka pro Factum Invenio. Je zde naimplementované poměrně složité know-how ohledně toho, jak dotazovat – a to je matematická věda. Otázky se musí permutovat, mohou se větvit, jsou tam „teploměry” ohledně výběrů správných cílových skupin (genderu) atd. Aplikace pracuje na WM2003 a výše. Jako technické zázemí poslouží Windows XP, my doporučujeme Windows Server 2003. Jako databázové úložiště pak slouží SQLServer2000 a vyšší, lze využít i Express Edition. A pro funkci webových reportů je nutná přítomnost webového serveru – IIS, Apache s podporou skriptovacího jazyka. Podvodné hlasování lze poměrně dobře ošetřit, ale samozřejmě vždy záleží na charakteru tazatele. Lze například sledovat čas pořízení údajů a odtud lze usoudit, zda tazatel vyplňoval data korektně v terénu nebo doma u televize. Vložené odpovědi nelze samozřejmě zpětně měnit a jinak ovlivňovat. Data šifrujeme 128bitovým klíčem, k čemuž používáme vlastní replikační server, a se serverem se spojí pouze ověřené zařízení podle sériového čísla.
Jaké další produkty a řešení Sunnysoft pro firmy nabízí?
Naše společnost nabízí například konferenční portálové řešení zvané mEvent. Aplikace původně vznikla jako zakázka pro marketingové oddělení Microsoftu v Redmondu. To hledalo důvod, jak dát lidem na konferenci do ruky zařízení s Windows Mobile, na němž by byla agenda konference, informace o přednášejících, materiály, prezentace a další interaktivní služby. Například hlasování v průběhu seminářů, možnost posílat řečníkům otázky či dotazníky. I technologicky je to zajímavá záležitost, jedná se o třívrstvou architekturu, kde portálové administrativní rozhraní doplňuje webová služba. Na tu se připojuje klient, stahuje XML soubory a z nich přímo na PDA renderuje HTML obsah prostřednictvím XSLT transformací. Je to takový mobilní offline HTTP server, který pracuje na PDAčku, možná vzdáleně připomínající technologii použitou v Google Gears.
Celou dobu naší existence se snažíme část výnosů z lokalizací investovat zpět do rozvoje firmy, abychom vybudovali co možná nejlepší firmu dodávající našim uživatelům mobilitu a další služby spojené s kapesními počítači. Není to jen o vývoji programů. Máme vlastní obchody s PDA a příslušenstvím a snažíme se nabízet služby všem, kteří vidí užitek v používání těchto malých přenosných zařízení.
