Redakčnímu testu jsme podrobili Meizu MX4, který je dle specifikací telefonem s vynikajícím poměrem výkonu a ceny. Design tak trochu připomíná iPhone, výrobce si ale pro uživatele připravil i řadu překvapení a originálních nápadů.
Značka Meizu patří na našem trhu k těm známějším. Svůj podíl na tom má zařazení předchůdce testovaného telefonu do nabídky operátora O2, kde už ale v současné době model MX3 (recenze) nenajdete. Místo něj se v průběhu prosince objevil v síti vybraných distributorů jeho nástupce – MX4.
Vzhledem k úspěchu předchůdce vsadil výrobce na osvědčený koncept osmi jádrového procesoru, který tentokrát místo Samsungu dodává Mediatek. Zůstal také neobvyklý poměr stran displeje 15:9, ale úhlopříčka oproti modelu MX3 narostla. Přesto díky velmi tenkým rámečkům MX4 zůstává kompaktní a dobře padne do ruky. Meizu neupustilo ani od ovládání telefonu jedním systémovým tlačítkem, které je vhodně doplněno možností ovládat zařízení a aplikace gesty. Větší zastoupení kovu v širším rámečku přidává novince na exkluzivitě.
U dobře vybavených zařízení známějších čínských výrobců jsme zvyklí, že jejich „čínská“ cena je velmi zajímavá, ale po uvedení na český trh se tato výhoda z velké části stírá. To ale není případ Meizu MX4, jehož cena zůstává atraktivní i v české distribuci, kde je u vybraných prodejců k dostání ve stříbrném a temně šedém barevném provedení. Na výběr je 16 nebo 32GB varianta a cena té nižší začíná na hranici 8 400 Kč, za dalších 16 GB pak připlatíte zrhuba tisíc korun.
Už předchozí model Meizu MX3 jsme označovali jako „čínský iPhone“, jelikož podoba s jablečným telefonem se mu upřít nedá. A jak se zdá, výrobce si z toho příliš těžkou hlavu nedělá a novinka MX4 tento titul směle přebírá.
Klady (+)
- kvalitní dílenské zpracování
- povedený Full HD displej
- výkonný osmijádrový čip
- optimalizace operačního systému
- gesta a bonusové funkce Flyme OS
- kvalitní zvukový výstup
Zápory (-)
- sluchátka nejsou sočástí balení
- absence FM rádia
- chybějící NFC
- horší oleofobní vrstva na krycím skle
- nepodporuje LTE v pásmech 800 a 900 MHz
Obsah balení
V originálně provedeném balení najdeme menší krabičku v podobě „knížky“, ve které jsou zdůrazněny některé přednosti zařízení, a na jejím konci na nás čeká samotný telefon. Dále v balení najdeme už jen to nejnutnější – tedy datový kabel, adaptér nabíječky a upozornění že sluchátka nejsou přibalena, i když vyhrazené místo v krabičce mají. Někde se zkrátka šetřit muselo.
Design a dílenské zpracování
Po vybalení telefonu je hned jasné, že inspiraci v Meizu hledali u výrobce jablečných telefonů a některé detaily jsou téměř identické. Přední straně dominuje rozměrný displej s neobvyklou úhlopříčkou 5,36 palce a ještě zajímavějším poměrem stran 15:9. Díky nezvykle úzkým bočním rámečkům kolem displeje si Meizu zachovává poměrně kompaktní rozměry. A tenký rámeček vypadá velmi elegantně – často máte při držení pocit, že displej zasahuje až ke krajům, a ona je to vlastně tak trochu pravda. Meizu MX4 zkrátka vypadá hezky nejen v reálu, ale i na fotografiích.
Místem se neplýtvalo ani nad a pod displejem, kde v horní části najdeme telefonní reproduktor, potřebné senzory a čočku předního fotoaparátu. Dole se nachází pro Meizu typické kulaté senzorové tlačítko Domů, které slouží zároveň jako notifikační dioda. Celou čelní stranu kryje odolné sklo Gorilla Glass 3.
Boky telefonu jsou součástí hlavního rámu a jsou vyrobeny ze slitiny hliníku a hořčíku, což přispívá k příznivé hmotnosti 147 gramů. Rámeček je velice precizně zpracovaný včetně plastových přechodů mezi jednotlivými částmi, které slouží jako antény. Přechody nejsou cítit ani po přejetí nehtem. Na levém boku najdeme kolébku pro ovládání hlasitosti s velmi dobrou hmatovou odezvou, pravá strana je čistá. Na horním rámu je zapínací tlačítko, výstup pro připojení sluchátek a sekundární mikrofon. Na protilehlé straně je umístěn microUSB konektor, výdech hlasitého reproduktoru, hlavní mikrofon a výřez pro snazší sejmutí zadního krytu.
Na zádech najdeme čočku hlavního fotoaparátu a duální přisvětlovací diodu. Zadní kryt je vyroben z matného plastu a barevně ladí s barvou kovového rámečku. Po jeho sundání získáme přístup ke slotu na microSIM kartu a to je vše, podporou paměťových karet Meizu MX4 nedisponuje a ačkoli je baterie přístupná, uživatelsky ji nevyměníte. Praktičtější by bylo umístění šuplíčku pro SIM kartu na bok přístroje.
K jinak příkladnému zpracování mám totiž několik výtek. Zadní kryt v oblasti kolem konektoru sluchátek trochu neseděl, ale to mohl být problém pouze námi testovaného kusu. Výrobce mohl použít lepší oleofobní vrstvu na krycí sklo, které trpí na otisky prstů více než konkurence. Poslední výtka je k použitému plastu zadního krytu, který sice vizuálně vypadá perfektně, ale pokud máte suché ruce tak hodně klouže a přináší nejistotu do jinak příjemného úchopu telefonu.
Rozměry telefonu jsou 144 x 75,2 x 8,9mm a zpočátku vás může zaskočit větší šířka proti konkurenci s podobnou úhlopříčkou displeje, která je dána nezvyklým poměrem stran. Po pár dnech si na to ale lze bez problémů zvyknout.
Displej: Skvělá čitelnost na denním světle
IPS displej má neobvyklou úhlopříčku 5,36 palce a poměr stran 15:9 s rozlišením 1920 x 1152 pixelů. Pro Meizu ho vyrábí renomované společnosti Sharp a JDI a na výsledné kvalitě je to znát. Displej má opravdu velký rozsah nastavení jasu, takže je velmi dobře čitelný i za slunečného dne. Výborné jsou pozorovací úhly stejně jako přirozené podání barev. Jediným nedostatkem je občasné zmatkování čidla regulace jasu, kdy nastaví vyšší intenzitu podsvícení, než je nutné. A vzhledem k opravdu vysoké maximální hodnotě to je v šeru nepříjemné. Naštěstí se to ale neděje nijak výrazně často.
Reproduktor a zvuk
Hlasitý reproduktor najdeme na spodní hraně telefonu pod mřížkou, která jako by z oka vypadla iPhonu 6. Kvalita zvuku je na velmi dobré úrovni, stejně jako hlasitost. Etalonu v podobě HTC One a jeho BoomSound se nevyrovná, ale podává dobrý výkon a zvuk zkresluje až při maximální hlasitosti. Zvukový výstup přes 3,5mm audio konektor poskytuje je velice kvalitní, navíc je k dispozici ekvalizér, takže si výstup můžete upravit podle vlastních preferencí. To vše za předpokladu použití vlastních kvalitních sluchátek, protože v balení žádná nenajdete. Jasný a čistý zvuk zprostředkovává také telefonní reproduktor.
Hardwarová výbava
Meizu MX4 pohání osmijádrový čip od MediaTeku MT6595, který disponuje čtyřmi výkonnými jádry Cortex A17 s taktem 2,2 GHz a čtyřmi jádry Cortex A7 s frekvencí 1,7 GHz. Sekundují mu 2 GB operační paměti RAM a grafický čip PowerVR G6200 MP4. O tom že jde opravdu o výkonné železo, svědčí momentálně první příčka v benchmarku AnTuTu (my jsme naměřili 51 249 bodů). Na grafický výkon zaměřený 3DMark už tak jednoznačný výsledek nepřináší (15 754 bodů v Ice Storm Unlimited), ale i zde patří Meizu MX4 k těm nejvýkonnějším kouskům a náročné aplikace a herní tituly mu nedělají nejmenší potíže.
Pro data bylo testované zařízení vybaveno 16 GB paměti ROM, ze kterých je po prvním spuštění dostupných 11,9 GB, které nelze rozšířit prostřednictvím paměťové karty. Z toho důvodu doporučuji si připlatit za variantu s 32GB úložištěm.
Kromě už standardní kombinace GSM/3G konektivity, podporuje MX4 také LTE, ale pouze v pásma 1800, 2100 a 2600 MHz. Chybí tedy podpora frekvencí 800 a 900 MHz, které operátoři používají k pokrytí venkova. Tuto absenci pocítí zákazníci Vodafonu, který provozuje svůj Turbo Internet z velké části v pásmu 900 MHz.
Dále v datové výbavě najdeme také dvoupásmovou WiFi 802.11 a/b/g/n/ac a Bluetooth 4.0. Výbavu uzavírá GPS & Glonass a klasická kombinace senzorů a čidel (proximity, světelné, gyroskop, akcelerometr…). Celkem nepochopitelně chybí NFC, které je v této cenové relaci již standardem. Díky podpoře USB OTG můžete k telefonu pomocí adaptéru připojit další zařízení, my jsme otestovali tuto funkci přenosem souborů z Flash disku a vše fungovalo bez problémů.
Baterie a výdrž
Přísun energie má na starosti uživatelsky nevyměnitelný akumulátor o kapacitě 3100 mAh, který dodává Sony. Papírově to je vysoká hodnota, ale nesmíme zapomenout, jak výkonný hardware baterie pohání. Při běžném použití jako je telefonování, zprávy, poslech hudby a surfování na internetu s využitím dostupné konektivity je MX4 klasickým jednodenním smartfonem, u kterého vám s blížícím se večerem nebudou vstávat vlasy hrůzou, jestli vám nedojde šťáva dřív, než se dostanete k zásuvce.
Méně nároční uživatelé se můžou dostat i na dva dny výdrže, více ale nečekejte. Pokud si neodpustíte hraní náročnějších her a využijete plný výkon telefonu, výdrž se smrskne do řádu jednotek hodin. Přehrávat video s 50% jasem a hlasitostí zvládlo Meizu 8 hodin a 27 minut. Nabíjení na 100% trvá s dodávanou nabíječkou přibližně 2 hodiny a 45 minut, což není zrovna málo. Rychlonabíjení by v tomto případě rozhodně přišlo vhod, tak třeba příště.
Operační systém a prostředí Flyme OS
Telefon běží na operačním systému Android 4.4.2, ten je ale dokonale schovaný za nadstavbou Flyme OS v poslední verzi 4. Testovaný přístroj měl při dodání nadstavbu 4.0.4I, která trpěla četnými neduhy. Telefon se často zejména při psaní textu zasekl, což někdy vedlo až k samovolnému restartu. Po jednom takovém restartu jsem při příchozím hovoru neslyšel protistranu a pomohlo až opětovné vypnutí/zapnutí přístroje. Od těchto potíží naštěstí pomohla instalace poslední verze Flyme OS 4.0.4.1I, po které se telefon začal chovat korektně.
Že se výrobce při vývoji nadstavby inspiroval u výrobce z Cupertina, je jasné po prvním spuštění. Flyme OS je dalším prostředím, ve kterém nenajdete menu aplikací a ikony všech nainstalovaných programů, případně používaných widgetů, zůstávají na domovských plochách, kterých můžete mít až devět. Bohužel místy prostředí působí trochu jako kočkopes a není zdaleka tak dotažené jako MIUI, které do svých telefonů dává konkurenční Xiaomi.
Velkou rezervu má Meizu u ikon aplikací, ty jsou upravené jen některé a společně se standardními na ploše působí nevyváženě. Podobně je to u systémových funkcí, zatímco některé (např. kalendář, kontakty, telefonní aplikace) jsou v krásně čistém přepracovaném designu, tak například vlastní nastavení telefonu působí opačným dojmem. Jednotlivé položky jsou zobrazeny sloupcem ikon, jejichž popisky se objeví až po přetažení vpravo. Navíc pruh s ikonami zůstává na ploše a zbytečně ubírá místo pro popis funkcí.
Nabídka nastavení
Samostatnou kapitolou je mřížka 4×4 pro ikony aplikací na obrazovkách a v základu pouze tři programy v dolní liště (docku), kam si velkoryse můžete přidat pouze jednu aplikaci. To je obrovské plýtvání místem na rozměrném displeji a ocení to snad jen lidé s horším zrakem.
Čím ale systém Flyme OS boduje a smývá předchozí nedostatky, je použití gest v systému, které výrazně zjednodušuje práci s telefonem. Díky kterým můžete zapomenout na hloupě umístěné tlačítko napájení na horní hraně. To budete potřebovat jen když budete chtít zařízení úplně vypnout. Telefon lze probudit dvojitým poklepáním na displej, které vás zavede na zamykací obrazovku nebo tažením prstu po vypnutém displeji (stačí cca 1/3 výšky) odspodu směrem nahoru, čímž se dostanete rovnou na hlavní plochu.
Pokud budete chtít na vypnutém displeji zobrazit notifikační lištu, stačí přejet prstem opačným směrem. Tažení zprava doleva na vypnutém displeji nebo zamykací obrazovce spouští fotoaparát, pro opačný směr si v nastavení můžete zvolit spuštění kterékoli nainstalované aplikace. Notifikační lištu je možné při pohybu po plochách také stáhnout přejetím odshora dolů kdekoli na displeji a není třeba natahovat prst až nahoru. Při práci s aplikacemi se u většiny zobrazuje v dolní části pruh s tlačítkem Zpět, tuto možnost lze v nastavení vypnout a nahradit přejetím po klávese Domů odspodu nahoru.
Nabídka naposledy spuštěných aplikací se vyvolá vytažením ze spodního okraje displeje. Odtud lze jednotlivé aplikace ukončit nebo manuálním stažením lišty zpět zastavit všechny běžící programy najednou. Telefon zamknete podržením klávesy Domů.
Systém Flyme OS není první, který lze ovládat pomocí gest, ale zde skutečně přináší ucelené ovládání telefonu a výrazně ho zjednodušuje. Pokud zvolíte vhodný laucher (například Apex) pro hospodárnější využití velkého displeje, zůstanou všechna popsaná gesta dostupná. Je nutné ale vypnout inteligentní skrývání lišty se softwarovou klávesou Zpět a naučit se používat pro tento krok gesto, protože jinak je zobrazena i na domovských obrazovkách.
Systémové a bonusové aplikace
Některé systémové aplikace nahradil výrobce vlastními programy. Galerie je rozdělena na kategorie Fotoaparát, kde jsou k dispozici snímky a videa pořízená telefonem a kategorii Galerie, kde jsou umístěny ostatní obrázky jako screenshoty nebo stažené fotografie z internetu. Galerie umožňuje poměrně širokou úpravu obrázků počínaje ořezem a konče aplikací různých filtrů, úprav jasu, kontrastu a dalších hodnot.
Pro přehrávání skladeb uložených v paměti telefonu slouží aplikace s jednoduchým názvem Hudba. Umožňuje řazení podle skladby, interpreta a alb. Zvuk lze vylepšit pomocí ekvalizéru, případně pokud vlastníte některá z podporovaných sluchátek, můžete využít technologii Dirac HD Sound. FM rádio bohužel ve výbavě chybí.
Pro správu souborů má sloužit aplikace Dokument, která zvládá jednoduchou práci se soubory. Je ale poměrně nepřehledná a bude lepší ji nahradit některým z osvědčených programů z obchodu Play, které nabízejí mnohem více funkcí.
Praktickým doplňkem je aplikace Zabezpečení, která slouží k údržbě a správě zařízení. Provádí antivirovou kontrolu, umožňuje odstranění nepotřebných souborů, vyhledání velkých souborů v telefonu, zobrazuje využití datových přenosů. Zejména ale umožňuje správu oprávnění a notifikací jednotlivých aplikací.
Pokud si zaregistrujete Flyme účet získáte v nastavení možnost jednoduše odemknout práva root a získat úplnou kontrolu nad telefonem. To by ale měli provádět opravdu zkušení uživatelé kteří s tím již mají nějaké zkušenosti.
Vestavěný Kalendář je graficky sladěný s prostředím Flyme OS a nabízí standardní škálu funkcí v podobě možnosti upozornění na události, jejich odkládání a opakování a samozřejmě nechybí ani synchronizace s Google účtem.
Pro kreativní uživatele je připravena aplikace Malování, pro zapomnětlivé jednoduché Poznámky. Jednoduchá Kalkulačka obsahuje šikovný převodník vybraných veličin a měn, navíc ji lze přepnout do plovoucího okna, které je stále navrchu.
Začínajícím uživatelům přijde vhod aplikace Rady, ve které najdou rychlého průvodce ovládáním telefonu a časté dotazy. Mimo to je v telefonu uložen manuál v PDF přístupný ikonou z plochy. V telefonu jsou ještě aplikace AppCenter (čínská obdoba obchodu Play) a Přizpůsobit (obchod s motivy), ale jsou dostupné pouze v čínštině.
Nikoho nepřekvapí přítomnost standardní trojice (respektive čtveřice) v podobě dvoupásmové Wi-Fi, Bluetooth 4.0 a GPS/GLONASS. Příjem Wi-Fi signálu je na velice dobré úrovni a to samé lze říci i o GPS, které jsme vyzkoušeli s navigacemi Waze a Here. Telefon zvládal bez problémů navigaci i v městské zástavbě. Výrobce na rozdíl od předchozího modelu, kde bylo NFC ve výbavě u vyšších paměťových verzí, tuto funkci úplně vypustil. O absenci některých pásem LTE jsme psali už v předchozí kapitole a nejvíc to pocítí zákazníci Vodafonu.
Telefonování, zprávy, prohlížení internetu
V této oblasti nenarazíte na žádná překvapení, vše nicméně funguje bezchybně. Telefonní aplikace je rozdělena na tři karty, kdy v první se nachází seznam vašich kontaktů s možností rychlého vyhledávání skrze vertikální lištu s písmeny, ve druhé je výpis hovorů a řádek pro vyhledávání a ve třetí je klasická telefonní klávesnice také s možností vyhledávání podle čísla nebo prvních písmen kontaktu.
Podobně jsou na tom také Zprávy, tradičně rozdělené do konverzací a trpící neduhem zkracování zpráv při použití znaků s diakritikou. S psaním textu souvisí také softwarová klávesnice, ty jsou v systému hned dvě. Základní sice podporuje české znaky, ale neumí českou predikci a neobsahuje uživatelský slovník. Zřejmě z těchto důvodů je v systému již přeinstalována skvělá klávesnice TouchPal X, která uvedené věci bravurně zvládá.
Kvalita zvuku při telefonování je na dobré úrovni a žádné stížnosti jsem nezaznamenal ani z druhé strany. Telefonní i hlasitý reproduktor mají dostatečnou hlasitost, takže vyzvánění ani volajícího nepřeslechnete ani v hlučnějším prostředí. Notifikační dioda v tlačítku Domů svítí pouze bíle, ale s dostatečnou intenzitou.
Velký široký displej přímo vybízí k brouzdání po internetu a bohatě vám k tomu postačí vydařený vestavěný prohlížeč, který je součástí Flyme OS. Stránky načítá korektně a vysokou rychlostí (samozřejmě za předpokladu dobrého připojení), pohyb po stránkách je taktéž bleskový. Jeho předností podpora Flashe, která se může některým uživatelům hodit. Případně můžete dát přednost osvědčenému prohlížeči Chrome, který je v telefonu také nainstalován.
Fotoaparát a záznam videa
Meizu neponechalo nic náhodě a jako dodavatele pro obě kamery zvolilo opět Sony. Přední fotoaprát má rozlišení 2 megapixely a světelnost f/2.0. Pro snažší pořizování selfie je možné v nastavení nastavit odpočet, případně pořídit video v HD rozlišení (720p). Hlavní fotoaparát je vybaven čipem Sony IMX220 Exmor RS s rozlišením 20,7 megapixelu a světelností objektivu f/2,2, který je krytý odolným sklem Gorilla Glass 3. Meizu se chlubí rychlým ostřením a možností pořídit dávku 30 snímků za sekundu.
Menu fotoaparátu je jednoduché a intuitivní. Máte možnost zvolit jeden z devíti režimů včetně ručního, u kterého lze manuálně nastavit rychlost závěrky, ISO, expozici a ohniskovou vzdálenost. Rychlý přístup z hlavní obrazovky je k nastavení různých filtrů a blesku. Otravné bylo, že nastavený režim a blesk se při každém spuštění resetoval, takže pokud chcete udělat rychlou momentku za horších světelných podmínek, musíte myslet na zapnutí blesku. V dalším nastavení lze aktivovat HDR, mřížku, hladinoměr (vodováhu), samospoušť a velikost pořizovaných snímků a videa.
Fotografie v nejvyšším rozlišení mají poměr stran 4:3 (5348 x 3936 bodů), pokud dáváte přednost širokoúhlým snímkům, je třeba nastavit rozlišení 16 megapixelů. Výsledné snímky potom mají poměr stran 15:9 (5248 x 3136 bodů). Video lze natáčet až v rozlišení 4k při 30 snímcích za sekundu. Stejný počet snímků má také video v rozlišení Full HD při 30 fps, případně můžete využívat slow-motion HD video při 100 snímcích za vteřinu.
Výsledné fotografie patří za dobrého světla k nadprůměru, jsou ostré v celé ploše, nepostrádají detaily a mají věrné barvy. S ubývajícím světlem kvalita fotek rapidně klesá, ztrácí ostrost a přibývá šum. Překvapil nás ale speciální noční režim, se kterým lze pořizovat velmi slušné snímky i za horšního světla. Jen je potřeba fotoaparát držet opravdu pěvně.
U videa občas některé detaily postrádají vyšší ostrost a software zbytečně často přeostřuje a mění expozici. Další snímky a videa pořízené modelem MX4 si můžete prohlédnout v galerii.
Konkurence
Jedním z největších konkurentů s operačním systémem Android, bude bezpochyby LG G2 (recenze). Jedná se sice o předloňský model, ale stále nabízí solidní výkon, kvalitní fotoaparát s optickou stabilizací, jeden z nejlepších fullHD displejů, nadstandardní baterii a slušnou výdrž. Boduje také cenou, za jakou se v současné době doprodává.
LG G2
Stejně výkonným procesorem disponuje nedávno recenzované Lenovo Vibe X2 (recenze), které nabízí sice plastovou, ale velmi originální konstrukci, přidává podporu LTE v pásmu 800 MHz, větší interní paměť (32 GB) a velmi podobnou cenu. Za Meizu MX4 zaostává výkony fotoaparátu a zejména horší výdrží díky baterii s menší kapacitou.
Lenovo Vibe X2
Osmi jádry disponuje také nedávno představený Honor 6 (recenze), boduje 3 GB operační paměti, nižší cenou a podporou paměťových karet. Ztrácí horším fotoaparátem a skleněnými zády náchylnými na poškrábání. Stejně jako MX4 postrádá NFC.
Honor 6
Alternativou může být také předloňská vlajková loď Samsungu Galaxy S4 (recenze). Za podobnou cenu nabídne NFC, podporu paměťových karet, rychlou WiFi a stále dostatečný výkon. Z nabídky telefonů s Windows Phone 8.1 je hardwarově nejbližší Nokia Lumia 930 (recenze), ale cenově je Meizu MX4 příliš vzdálená. Lumia 830 (recenze) je blízká cenou, ale zaostává hardwarovými parametry.
Nokia Lumia 930
Závěrečné hodnocení
Meizu MX4 přináší kvalitní kovové provedení, výborný Full HD displej a osmijádrový procesor s velmi vysokým výpočetním výkonem. Je tak cenově výhodnější alternativou k současným vlajkovým modelům zavedených značek. Nižší cena ale přináší kompromis v podobě absence některých frekvencí LTE a zamrzí také nepřítomnost NFC. Je také škoda, že MX4 nemá slot pro paměťové karty, protože 20megapixelové fotografie, případně videa ve vysokém 4k rozlišení nejsou co se velikosti zrovna dvakrát úsporné. Pokud tedy častěji fotíte a Meizu MX4 vás zaujalo, zvolte raději 32 GB variantu, za kterou si připlatíte zhruba tisíc korun.
Chválit Meizu za originální design není úplně ideální, nicméně jako celek telefon vypadá velmi pěkně, byť je u něj výrazně znát inspirace iPhonem. I přes větší displej dobře padne do ruky a kromě hůře dostupného tlačítka Power má ergonomii vyřešenou dobře.
