Dlouho se hovoří o flexibilních zařízeních a koncepty stále vypadají jako z daleké budoucnosti. G Flex od LG je v tomto směru průkopníkem, protože kromě zakřiveného displeje nabízí i prohnutý akumulátor. Je ale jeho výjimečnost hodna tak vysoké ceny?
V segmentu nejvybavenějších smartphonů je v poslední době velmi dusno a ti největší výrobci se předhání v tom, kdo nabídne více. Nemluvě o tom, že na záda jim nepříjemně dýchají menší hráči, kteří si rychle uzobávají části trhu pro sebe. Pryč jsou (prozatím) časy, kdy se novinky daly označit za revoluční, a tak se při kterékoli keynote díváme jen na větší či menší evoluci stávajících modelů, případně přehlídku naprostých hloupostí, které nemají praktického využití. To, že každý druhý používá slovíčko „reinvented“ je sice hezké, ale jde jen o marketingové bludy, nic víc.
Ono se není čemu divit, protože současné top smartphony jsou daleko před tím, co jsme schopni reálně v praxi využít. Opravdový pokrok třeba v technologií akumulátorů je zatím v nedohlednu a výrobci se zaměřují spíše na marketingově dobře využitelné technologie a softwarové vychytávky. Ty vypadají dobře na papíře či v reklamě, jejich přínos v každodenním používání je však mnohdy více než sporný.
Již delší dobu se ale mluví o tom, že by se měly na trhu objevit flexibilní displeje. Asi si můžeme nechat zajít chuť na přístroje, které srolujeme do ruličky jako noviny a strčíme si je do zadní kapsy kalhot nebo několikrát přeložené do náprsní kapsy saka. První vlaštovky jsou ale tu a i když se na ně za pár let budeme dívat s úsměvem jako na lehce „prehistorické“ kousky, dnes jsou tím nejlepším, co jsou výrobci schopni nabídnout. Jednou z těch vlaštovek je i na podzim 2013 představený LG G Flex. První flexibilní, ne jen prohnutý přístroj jihokorejského výrobce a první zařízení tohoto typu oficiálně dostupné na českém trhu.
V minulosti se už mírně zakřivený telefon objevil, byl jím Samsung Galaxy Nexus (recenze), nicméně LG G Flex má zahnutý nejen displej, ale také akumulátor. Prvenství mezi novodobými telefony mu ale rovněž vyfoukl Samsung se svým modelem Galaxy Round. Ten se ale v omezeném množství prodával pouze v Jižní Koreji a do Evrpy se vůbec nedostal. Zatímco G Flex je zakřivený vertikálně, což nám pro běžné používání dává podstatně větší smysl, Galaxy Round má displej zahnutý horizontálně, což už tolik užitečné není.
Konkurence od Samsungu také nabízí zakřivený displej, v ČR jej ale neseženete
Klady (+)
- prostorný a kvalitní POLED displej
- zakřivená konstrukce
- zadní kryt umí maskovat drobné škrábance
- dlouhá výdrž na jedno nabití
- výkonný hardware
- záznam videa ve 4K rozlišení
- tlačítka na zadní straně
- bonusové funkce v systému
- KnockOn probuzení a uspání
Zápory (-)
- zbytečně vysoká cena
- pouze HD rozlišení displeje
- „šum“ na displeji při nízkém jasu
- větší rozměry
- některé aplikace občas lagují
- absence slotu na pam. kartu
Obsah balení
Kromě telefonu v černé krabičce najdete standardní sadu návodů a příruček, microUSB kabel a adaptér do elektrické sítě. Nechybí ani sluchátka, která se řadí k tomu lepšímu a kromě toho, že dobře sedí v uších, také příjemně a kvalitně hrají a nepostrádají ani výraznější basy. K balení se ještě vrátím, není totiž tak úplně tuctová, ale stejně jako je prohnutý displej, je mírně zakřivená i horní hrana krabičky.
Pokud byste snad chtěli pouzdro, budete se muset poohlédnout ve volném prodeji a vzhledem ke koncepci telefonu nebude jednoduché nějaké sehnat. LG nabízí ve formě volitelného příslušenství vlastní QucikWindow kryt i pro G Flex, a světe div se, pouzdro je také mírně zakřivené.
Zakřivené pouzdro pro LG G Flex disponuje otvorem pro zobrazení stavových informací, jeho cena se pohybuje okolo 750Kč
Design a zpracování: Jako bumerang
O vzhled a zpracování jde u modelu G Flex asi nejvíce. Podíváme se na něj ze dvou různých úhlů. Tím prvním je jeho netradiční tvar. Při pohledu zepředu jde o klasickou velkou placku, u které většinu plochy zabírá veliký displej. Pokud telefon o kousek pootočíte, zjistíte, že jeho tělo je značně prohnuté. To je přinejmenším zvláštní a hlavně nezvyklé a ačkoliv jsem to nečekal, prohnutí pozitivně přispívá lepšímu držení v dlani a tento tvar oceníte i při volání.
Telefon by měl být flexibilní a pokud vyvinete větší sílu ve středu zadní strany, povede se vám jej „narovnat“ (více jsme o jeho flexibilitě psali zde). Otázkou je, k čemu je to dobré a proč ho vracet zpět do roviny. A kdybyste si na něj náhodou sedli, nevěřím, že flexibilita něčemu pomůže. Telefon prostě a jednoduše rozsednete. Jde tedy spíše o technické cvičení, než nějaký reálný přínos. Zakřivené tělo ale lépe chrání displej při pádu, ale nic vám nezaručí, že při špatném dopadu displej nepraskne (video). A pořád se zde nebavíme o stoprocentní flexibilitě, kterou vídáme u futuristických konceptů – zde spíše použité materiály (plasty) mají drobnou vůli a vydrží mírný tlak (narovnání).
Když na telefon zatlačíte, nic se mu nestane a pak se zase navrátí do své polohy
Prohnutí displeje při držení vertikálně nedává až takový smysl, ale jakmile G Flex pootočíte o 90 stupňů do horizontální polohy a pustíte si video nebo nějakou hru, pochopíte. Bohužel se to jen velmi těžko popisuje, je třeba si G Flex vyzkoušet. Dojem je jiný než u rovných telefonů a i když je úhlopříčka relativně „malá“, G Flex vás svým způsobem vtáhne do děje, což je hodně zvláštní. Oblíbil jsem se Asphalt 8 Airborne a kolega zase GTA: San Andreas. Obě hry dávají jiný zážitek než na klasickém plochém displeji. Stejné to je když si pustíte video třeba z YouTube.
Osobně mi tento styl prohnutí dává mnohem více smyslu než u jihokorejské konkurence, ale na druhou stranu – není to nic revolučního, kvůli čemu byste si telefon museli za každou cenu koupit, i když v případě G Flexu to asi bude jeden z faktorů, protože v opačném případě se nabízí investice do podstatně levnějšího modelu LG G2.
Pak je tu druhý úhel pohledu, do kterého spadají rozměry, hmotnost, zpracování a s nimi související ergonomie pro každodenní používání. Srovnám-li G Flex s jeho konkurenty, je nepatrně menší pouze Samsung Galaxy Note 3 s o 0,3“ menším displejem. HTC One Max a Nokia Lumia 1520 jsou větší a citelně těžší. G Flex si po vzoru menšího LG G2 zachoval velmi tenké okraje na bocích displeje a minimum prostoru nad a pod ním. Ač tedy disponuje opravdu velkým displejem, rozměry jsou stále ještě na hranici použitelnosti, ale obr to skutečně je. Takový Galaxy S4 vedle něj po stránce velikosti působí jako trpaslík a připravte se na to, že při nošení v kapse o něm budete vědět.
Jak se tedy G Flex používá? V rámci možností relativně dobře, ale musíte počítat s tím, že jde o velký telefon, který bude mít tendence vypadávat z ruky a abyste jedním palcem obsáhli celý displej, budete muset hodně přehmatávat. Jak už jsem zmínil, prohnutí přispívá lepšímu pocitu z držení G Flex v jedné ruce a o uzpůsobení softwaru pro jednoruční ovládání se zmíním později. Pokud vezmete G Flex do obou rukou, je úchop prsty na prohnutých zádech opět přirozenější než v případě plochých telefonů. Zpočátku vám to bude připadat nezvyklé a zvláštní, ale po pár dnech si zvyknete a naopak, následně vám klasický plochý telefon bude připadat divný. Občas si říkám, že by LG mohlo nabídnout zakřivený telefon s displejem okolo 4,7″, to by zřejmě dávalo větší smysl.
Zadní strana je vyrobena ze speciálního materiálu, který má regenerační schopnosti (podrobnosti najdete v tomto článku, na podobném principu funguje například oprava laku u automobilů). Nejde samozřejmě o samospásné řešení, díky kterému zmizí každý škrábanec, ale všechny vlasové a většina menších po pár hodinách, maximálně dnech, opravdu zmizí. Vliv na to má i okolní teplota. Čím je vyšší, tím rychleji použitý materiál reaguje a rány zacelí. Nechovali jsme s k G Flex nijak šetrně a zcela záměrně jsme ho zády pokládali na hrubší povrchy, které by mohly zanechat stopy. Ty však nakonec zmizely a i po více jak 14 dnech testování jsou záda telefonu jako nová.
Druhý testovaný kousek měl na zadní straně „pozdrav od jiné redakce“, která samoopravovací schopnosti zadního krytu zkoušla trochu hrubší silou…
Nelze čekat, že to takto vydrží navždy a že zmizí i hlubší vrypy třeba od klíčů a podobných nástrojů, ale za sebe mohu říct, že jako člověk, který si potrpí na bezvadný vzhled smartphonu, podobné vlastnosti rád uvidím i u dalších modelů. Do redakce se nám během testování dostal ještě další kus smartphonu G Flex, který už před námi nějaký novinář testoval a zřejmě se snažil vyzkoušet i to, zda se zacelí rýha po klíčí. Jinak si nedovedeme vysvětlit onen zhruba 4cm škrábanec, který můžete vidět na přiložených fotografiích. Na takhle výrazné rýpance tedy pozor – ty se jednoduše nezacelí a na zádech vám pak zůstane ošklivá rýha.
Zakřivení telefonu je patrné na první pohled
Stejně jako menší LG G2, také G Flex má tlačítka na zádech. U takto velkého telefonu to dává smysl a rychle jsem si na to zvykl. Za prvé jsou lépe „po ruce“, za druhé jsou dobře dostupné jak pro praváky, tak pro leváky a za třetí, prostřední tlačítko plní funkci notifikační diody, kterou lze nastavit a která, na rozdíl od LG G2, umí blikat vícero barvami. To znamená, že i když budete mít telefon položený displejem dolů, budete mít alespoň rámcový přehled o tom, co se uvnitř něj děje a nebudete závislí jen na notifikační diodě nad displejem. Prima funkce.
Notifikační dioda v tlačítku Power na zadní straně umí svítit a blikat několika barvami
Boky telefony jsou díky tlačítkům na zádech čisté, bez jakéhokoli narušení. microUSB konektor (s podporou USB OTG pro připojení dalších periferií), mikrofon a 3,5mm jack najdeme na spodní hraně a druhý mikrofon pak na horní hraně. Dva mikrofony jsou zde kvůli eliminaci okolního hluku při hovoru a toto řešení funguje spolehlivě.
Oproti Lumii 1020 a Galaxy S4 je G Flex opravdový obr
Hardwarová výbava
Uvnitř se G Flex nijak výrazně neliší od dobře známé a úspěšné G2 a zkušenost s ním je zhruba stejná. Díky výkonnému quad-core procesoru Snapdragon 800 (frekvence 2,26 GHz), grafice Adreno 330 a 2 GB RAM (po instalaci cca 20 aplikací a při spuštění těch běžných je volných kolem 900 MB RAM) paměti je pohyb v systému rychlý a plynulý, veškeré operace provedeny bez zbytečné prodlevy a můžete si užít i náročné hry či propracovaný multitasking. Svůj podíl na tom má i nižší rozlišené displeje.
Podíváme-li se na benchmarky, je na tom G Flex opět velmi dobře:
- AnTuTu benchmark: 32 298 bodů
- 3D Mark: 16 783 bodů v Ice Storm Unlimited
Slot pro microSD karty na těle novinky nenajdeme, ale většině zájemců by interní paměť 32 GB, ze které je v reálnu volných okolo 24 GB, měla stačit. Svým velkým displejem G Flex vyloženě vybízí k navigaci, což díky kvalitnímu přijmu signálu GPS není problém. V případě Wi-Fi a signálu ze sítě operátora jsem nezaznamenal sebemenší komplikace. Stejně tak chválím přítomnost LTE.
Samozřejmostí je pak Bluetooth ve verzi 4.0, NFC, USB Host, USB on-the-go a připojení k TV pomocí SlimPort, pokud nemáte možnost využít televizi s Miracast. Vestavěný infraport lze díky speciální aplikaci využít pro ovládání domácí elektroniky.
Displej: Ohnutý, ale pouze s HD rozlišením
Největší slabinou bude pro mnohé displej, respektive jeho „nižší“ rozlišení. Většina konkurence disponuje Full HD rozlišením, G Flex „pouze“ HD, což je dáno použitou technologií Plastic OLED. Ta namísto skla umisťuje jednotlivé diody na plast, aby umožnila flexibilitu displeje. A věřte, že použitý displej by se mohl ohnout podstatně více, než G Flex dovoluje.
Na první pohled vám nepřijde, že by s displejem bylo cokoli špatně, ale pokud máte možnost srovnání, nebo jste zvyklí na Full HD rozlišení, ještě ke všemu na menší úhlopříčce, ten rozdíl přeci jenom uvidíte. Nejvíce je to vidět na textu, který není tak příkladně vyhlazený. V případě videa nebo fotografií to tolik patrné není. Na druhou stranu, nejde o nic, co by jakkoli znemožňovalo pohodlné používání G Flex nebo ho vedle konkurence jakkoli snižovalo. LG naštěstí použilo RGB a ne PenTile matici, což také pomáhá a nutno zmínit, že jemnost displeje 245 ppi se nijak výrazně neliší od hodnoty 247 ppi, kterou disponuje nedávno testovaný tablet Samsung Galaxy Note Pro 12.2. Takže tak hrozné to s rozlišením LG G Flex opravdu není.
V dalších parametrech, jako je věrnost barev, jas a pozorovací úhly G Flex nijak nezaostává. Pro mnohé zájemce bude jistě zajímavá možnost zvolit si z tří režimů barev displeje – Standard, Sytost, Přírodní. Rozdíly jsou mezi nimi jasně viditelné. Zobrazovací panel je krytý sklem Gorilla Glass druhé generace.
Na závěr popisu displeje připojím ještě jeden postřeh – pokud stáhnete jas na nižší úroveň, všimnete si na displeji mírného „šumu“ (velmi titěrné tečky). Není to příliš patrné, ale pokud se na obraz budete hodně soustředit, zřejmě je uvidíte. Nejde o žádnou vadu, ale spíše vlastnost zakřiveného displeje a použité technologie. Při používání mě to nijak nerušilo a vidět je to opravdu jen na nízkou úroveň jasu (například při čtení v noci). Řešením je v tomto případě zvýšit úroveň podsvícení, pak ony malé tečky zmizí.
Baterie a výdrž: Dva dny v zátěži levou zadní
Do velkého těla se vejde baterie s vysokou kapacitou a velký displej a náročný hardware pořádný akumulátor vyžaduje. LG tedy použilo Li-Pol baterii s kapacitou 3 500 mAh. Ta slibuje nadstandardní výdrž stejně jako v případě menšího modelu G2. Výsledná hodnota bude samozřejmě záviset na stylu využití, ale osobně mohu s čistým svědomím říct, že s výdrží je na tom G Flex stejně jako G2. V běžném pracovním režimu, kdy vyřídím zhruba hodinu hovorů denně, přijímám a odesílám e-maily z několika účtů, pohybuji se po Praze a okolí včetně použití navigace, surfuju po webu, kouknu na sociální sítě a hodně využívám WhatsApp, zvládne G Flex dva dny na jedno nabití, a to je výborný výsledek.
Nastavení úsporného režimu
Kámen úrazu je z nějakého důvodu surfování po webu. To si bere překvapivě hodně energie a pokud budete G Flex využívat jen pro tuto činnost, vydrží vám nabitý zhruba 9 hodin. Je to hodně překvapivé, protože pro náročnější aktivity, jako je přehrávání videa nebo hraní her, vám energie vydrží mnohem déle. Video si užijete skoro 18 hodin (testovali jsme klip v HD rozlišení s 50% jasem), což je vůbec nejvyšší hodnota, kterou jsme kdy v našem redakčním testu naměřili. Hraní her necelých 10 hodin, a pokud si budete pouštět do uší hudbu, unaví se G Flex po více jak 35 hodinách.
LG Glex opravdu hned tak nevybijete
Výdrž můžete o něco prodloužit díky aktivaci tzv. úspornému režimu, který při poklesu na vámi nastavenou hodnotu nabití akumulátoru vypne předem zvolené funkce, aby se ušetřilo o něco více energie. Vzhledem k výše uvedenému není úsporný režim potřeba, ale když je na palubě a funguje, není důvod nechávat ho stranou a zhruba 10 procent času navíc, který vám omezením některých systémových prostředků přidá, se může ve spoustě situací hodit.
Fotoaparát a záznam videa
Fotoaparát, respektive jeho výsledky, pro mě byly tak trochu zklamáním. Čekal jsem, že ukázka toho nejlepšího, co LG dovede, bude fotit minimálně stejně dobře jako LG G2, ne-li o něco lépe. Opak je bohužel pravdou a G Flex podává o něco horší výsledky. Toho si všimnete hlavně při přímém srovnání, ale jsou i situace, ve kterých je nepřesvědčivý a nemusíte ho srovnávat s jakoukoli konkurencí.
Jde hlavně o obrázky pořízené za šera, špatných světelných podmínek nebo pod ocelově šedou oblohou s ostřejším světlem. Pak se musíte smířit s vyšší mírou šumu, přepálenými světlými místy a na druhé straně tmavými plochami tam, kam moc světla nedopadlo. V těchto situacích nepomůže ani HDR, ani inteligentní automatika, což jsou režimy, které G Flex převzal z G2 a u které jinak fungují na výbornou.
Za dobrého počasí nebo intenzivního osvětlení jsou fotografie povedené a snesnou srovnání i s tou nejtvrdší konkurencí. Nemají sice tak věrné barvy a prokreslené detaily jako v případě již zmiňované G2, ale to nemění nic na tom, že s výsledkem budete spokojeni.
Další fotografie včetně odkazu pro stažení v plném rozlišení najdete v naší galerii
Využít můžete některý z předpřipravených režimů, mezi které kromě výše uvedených HDR a inteligentní automatiky patří i panorama, 3D panorama, sportovní a noční režim, časovaný snímek, dualní snímek za použití předního i zadního snímače, série snímků a další. Ostatní nastavení, včetně GPS souřadnic, zvuků spouště, ostření prstem a další jsou převzaté z LG G2 a dalších dříve představených modelů. Logicky chybí jen možnost volby úložiště.
Video má jednu specialitku, a tou je Ultra HD rozlišení (4K, 30 FPS, 3840 x 2160 px). Posoudit kvalitu na HD nebo Full HD televizi nemá moc smysl a UHD modely zatím nejsou tolik rozšířené, ale je to pěkná ukázka toho, kolik výkonu telefon nabízí. Důležitější je kvalita výstupu nastaveného na Full HD se snímkovací frekvencí 30 nebo dokonce 60 FPS. Nabízí se také HD rozlišení, které lze využít dokonce pro natáčení oběma kamerami, tedy obraz v obraze.
Full HD videa jsou ukládána do formátu MP4 s datovým tokem okolo 30 Mbps. K tomu je přidán stereo zvuk s parametry 96 Kbps a 48 kHz. Na záznamy z rodinných oslav či dovolené to bohatě stačí a s výsledky budete spokojeni. Obraz je čistý, plynulý, zvuk věrný, bez citelného zkreslení.
Kromě duálního režimu můžete využít i Tracking Zoom pro přiblížení prstem vybraného místa v záběru do samostatného, menšího okna.
Operační systém, prostředí a software
G Flex se na českém trhu prodává s Androidem 4.2.2 a nadstavbou LG UI. Velmi brzy by se měl dočkat aktualizace na Android 4.4 a s tím i dalších vylepšení uživatelského prostředí výrobce. G Flex jakožto vlajková loď disponuje novými softwarovými funkcemi, které ostatní modely teprve dostanou a zmíním se o nich dále. G FLex má vlastní vzhled uživatelského prostředí a pokud by se vám snad nelíbil, můžete se v nastavení vrátit zpět, k původnímu LG, které známe z jiných modelů.
Nastavení vypadá stejně jako v případě G2, je rozděleno na čtyři záložky – Sítě, Zvuk, Displej, Obecné – a jeho možnosti jsou opravdu bohaté, včetně inteligentních funkcí jako je sledování, jestli koukáte na displej, aby následně nezhasl, nebo možnost pozastavení videa, pokud se podíváte mimo displej. Obě funkce jsou spolehlivé za světla, jakmile se zešeří, přestanou fungovat. Pokud by vám rozdělení do čtyř karet nevyhovovalo, můžete jednoduše skrz kontextové tlačítko přepnout Nastavení do standardního zobrazení seznamu, jak ho známe z jiných LG nebo čistého Androidu.
Zajímavý může být pro mnohé režim Host. V něm si jednoduše nastavíte, co „návštěvník“ vašeho telefonu může a nemůže vidět a dělat a vy mu umožníte přístup do telefonu pomocí gesta odemknutí obrazovky, které se liší od toho, co používáte vy. Veškerá vašeho osobní data tak zůstanou pouze vaše, nepřístupná nenechavcům.
LG jako jeden z mála výrobců umožňuje měnit si vzhled ikon aplikací. Buď si můžete vybrat některou z předpřipravených nebo nahrát vlastní. Bohužel nejdou aplikovat balíčky ikonek, které jsou běžně dostupné v Google Play.
V nastavení si lze upravit nejen rozložení softwarových tlačítek, ale také připnutí k pravému nebo levému okraji (pro pohodlnější ovládání jednou rukou)
G Flex lze také přepnout do režimu Easy Phone. Ten se chová jako jednoduchý tlačítkový telefon. Třičtvrtě plochy displeje zabírá alfanumerická klávesnice a tlačítka pro přístup ke kontaktům, zprávám, historii hovorů, seznamu aplikací a třem vámi definovaným aplikacím. Dále v systému se G Flex chová jako plnohodnotný smartphone, jen standardní plochy, na které jsme v Androidu zvyklí, nahradí právě tento zjednodušený režim. Na šesti palcích mi to moc smysl nedává, ale rozhodně to vypadá přinejmenším zajímavě.
Režim Easy Phone
Nová je zamykací obrazovka, respektive její tapeta, která se mění podle toho, jestli je den či noc a vertikálně se pohybuje podle toho, jak hýbete s telefonem (lze vypnout). Jinak zde najdete běžné údaje o času či o položkách z kalendáře, případně si můžete na zamykací obrazovku umístit nějaký widget. Pokud jich chcete více, lze se mezi nimi pohybovat do stran – jedna obrazovka jeden widget. Umístěny jsou ale od hlavní nalevo. Od hlavní napravo je umístěn rychlý přístup k fotoaparátu.
Po odemknutí telefonu máte k dispozici až sedm ploch, na které máte možnost dle libosti přidávat zástupce aplikací či widgety. Bohužel pořád není možné měnit mřížku rozložení ikon na plochách. Alespoň je možné měnit velikost widgetů. Oproti konkurenci je toto pokrok, ale alternativní launchery mají v tomto ohledu pořád navrch a pro uživatele náročnější na možnosti personalizace jsou určitě vhodnější.
Vzhledem ke koncepci telefonu bych očekával, že jeho UI a nebo některé aplikace budou více přizpůsobeny prohnutí displeje. Bohužel tomu tak není a v podstatě jedninou aplikací, která tento fakt reflektuje, je QuickTheater. Přehrávač videí z paměti telefonu a YouTube, který je grafikou a animacemi přizpůsoben prohnutí displeje. To je za uvedenou cenu poněku málo.
Vím, že si v loňském roce LG dělalo neoficiální průzkum o tom, jakou nejvíce používáme klávesnici. Jestli QWERTY nebo QWERTZ. Neznám přesné výsledky, ale hovořilo se v této souvislosti o možnosti, že by české UI mělo obsahovat obě varianty. Bohužel, u G Flex tomu tak není a pokud jste jako já, zvyklí psát na QWERTZ, tak máte smůlu, protože G Flex obsahuje pouze QWERTY. Nevyhnete se tedy instalaci alternativní klávesnice, což je škoda, protože ta od LG je jinak ve všech ohledech velmi kvalitní a především nabízí obrovské možnosti přizpůsobení (psaní gesty, přichycení k pravému/levému okraji, plovoucí klávesnice, skryti num. řádku…).
U základní softwarovéklávesnice potěší speciální řádek s číslicemi
Jak už jsem zmiňoval v kapitole o hardwaru, pohyb v systému je velmi rychlý a plynulý. LG odvádí dobrou práci na poli optimalizace svého uživatelského prostředí. Jedinou pihou na kráse je tak listování ve delších seznamech, jako je třeba zeď na Facebooku nebo příspěvky v Google+. Tam se i G Flex občas zadrhne a není to příliš příjemné.
Praktické funkce uživatelského prostředí LG
Už jsem se zmiňoval, že G Flex disponuje zajímavými funkcemi v rámci LG UI. Dálkové ovládání QuickRemote, rychlé poznámky a screenshoty QuickMemo nebo mini aplikace QSlide už známe z LG G2 a jiných modelů. Teď se ale podívejme na ty, které jsou v G Flex nové nebo je já osobně za dobu používání považuji za nejpraktičtější.
Split Screen umožňuje rozdělit displej na dvě poloviny a v každém z nich spustit jinou aplikaci. Některé z nich dokonce umožňuji přesouvání obsahu z okna do okna. Snadno tak třeba do e-mailové zprávy vložíte fotografie nebo dokumenty jako přílohu. Tento režim aktivujete delším podržením šipky zpět.
KnockOn je funkce probuzení a uspání telefonu dvojitým poklepáním na displej. Nefunguje tak spolehlivě jako v případě některých Lumií, které touto funkcí disponují, ale na rozdíl od nich umí telefon i uspat, což je asi důležitější. Mnozí uživatelé LG G2 také potvrzují, že spolehlivost je věcí cviku, protože je třeba ťuknout silněji a na to samé místo. Určitá nespolehlivost by se však měla vyřešit s příchodem funkce Knock Code, která umožní nejen probuzení a uspání, ale i odemknutí a zamknutí telefonu za pomocí vyťukání předem nastaveného vzorce (čtverec, trojúhelník a další) ve čtyřech částech displeje. Dočkat bychom se měli v další aktualizaci, pravděpodobně s příchodem Androidu 4.4.
Slide Aside je doplněk multitaskingu, kdy za pomocí tří prstů a gesta odsunutí zprava doleva si aktuální aplikaci a následně další dvě schováte doleva „mimo displej“ a kdykoli je odtamtud zase vytáhnete. Není to úplně moc intuitivní, ale jakmile si zvyknete a necháte si stranou ty nejpoužívanější aplikace, stane se z této funkce velmi praktický pomocník.
Ovládání jednou rukou bude jednou z největších výhod LG G Flex oproti konkurenci. Pokud jste někdy drželi v ruce takto velký telefon s Androidem, jistě se mnou budete souhlasit, že psaní jednou rukou na klávesnici není zrovna jednoduché. Copak psaní, ale co ovládání. Notifikační roletu bez přehmátnutí nestáhnete. Na šipku zpět dosáhnete, jen když si vykloubíte palec. A výrobci na to vesele kašlou, protože co by se namáhali, že?
V LG naštěstí aspoň chvíli někdo přemýšlel, a tak pokud chcete, tak si klávesnici přesunete blíže k levé nebo pravé hraně displeje a palcem ruky, ve které telefon držíte, ji pohodlně obsáhnete celou. Uspořádání tlačítek na spodní liště si můžete zvolit z několika předpřipravených návrhů a mimo jiné k nim přidat tlačítko pro vysunutí a zasunutí notifikační rolety. Takže pro její stažení už nebudete muset přehmatávat, stačí jeden klik.
A pokud by to bylo málo, tak vězte, že i tlačítka na spodní liště si velmi jednoduše přesunete k jedné nebo druhé hraně displeje, a to tak, že se vejdou na jeho necelou polovinu. Ovládání je pak o poznání pohodlnější. A asi vám také můžeme prozradit, že s další aktualizací by měla přijít možnost kterékoli tlačítko na dolní liště podržet a následně ho přesunout na kteroukoli pozici. Chcete mít domeček vpravo a šipku zpět uprostřed? Proč ne, mělo by to jít. Uvidíme, co je na tom pravdy.
Aplikaci QuickRemote jsem již zmiňoval a neliší se od té, kterou známe z LG G2. Jde tedy o plnou verzi a ne tu ořezanou, kterou najdeme v LG nižší řady. U G Flex je ale zajímavé, ve spojitosti s touto aplikací, umístění infraportu. Ten není na horní hraně, jak byste nejspíš čekali, ale na zádech telefonu, vedle tlačítek. Smyslem tohoto řešení je, abyste G Flex při ovládání elektroniky pomocí QuickRemote drželi vzpříměně, displejem k sobě a ne vodorovně, displejem nahorů. Lépe tak uvidíte na ovládácí prvky aplikace a výrazně pohodlněji se s ní pracuje.
Konkurence
Pokud se budeme pohybovat kolem úhlopříčky šesti palců, je konkurence hodně vyrovnaná. Pokud povolíme níže k hranici 5,5“, zasáhnou nám do srovnání i starší a citelně levnější modely. Zůstaňme ale kolem zmíněných 6“.
Největším konkurentem bude jednoznačně Samsung Galaxy Note 3. Ten je sice o něco menší, ale také má menší displej, avšak s jemnějším Full HD rozlišením, které G Flex jasně válcuje. Jeho hardware je srovnatelný, navrch přidává jemnější displej, slot pro paměťovou kartu a S-Pen. Jako pracovní nástroj bude jistě vhodnější než G Flex. G Flex má zase subjektivně lépe optimalizovanou nadstavbu a pohyb v systému je tak o něco rychlejší a plynulejší. Galaxy Note 3 je díky delšímu působení na trhu také o něco levnější ze souboje tak vychází jako jasný vítěž.
Galaxy Note 3
HTC One Max je cenově srovnatelný a ačkoli je kovový a jeho parametry na papíře působí zajímavě, z našeho testování nevyšel zrovna dobře a jeho koupi vám raději nedoporučíme.
HTC One Max
Nokia Lumia 1520 je díky použitému operačnímu systému trošku jiná kategorie, ale hardwarově s G Flex plně srovnatelná. G Flex překoná hlavně ve výdrži na jedno nabití, jemnějším displejem a hlavně kvalitnějším fotoaparátem. Cenově je také srovnatelná s LG G Flex.
Nokia Lumia 1520
Sony Xperia Z Ultra je už spíše tablet, protože její Full HD displej je skoro o půl palce větší. Hardwarově a cenově je ale s G Flex srovnatelná, navrch má díky své zvýšené odolnosti.
Samsung Galaxy Mega 6.3 za G Flex zaostává ve všech ohledech, ale pokud chcete velký telefon, nechcete utrácet částky daleko za hranicí 15 tisíc Kč a jste ochotni udělat kompromisy takřka ve všech oblastech, bude tento Samsung zajímavá volba.
Huawei Ascend Mate M1 je sice starší model, ale s dobrýmí hardwarovými parametry, displejem se stejným rozlišením jako má G Flex a hlavně fantastickou výdrží na jedno nabití díky baterii s velmi vysokou kapacitou. To vše za cenu, která je o třetinu nižší než u LG novinky.
Závěrečné hodnocení
LG G Flex vypadá jako pěkné technologické cvičení jihokorejského výrobce, za které si nechá náležitě zaplatit. Na druhou stranu, po delší době soužití s tímto telefonem zjišťuji, že jde o kvalitní a velmi zajímavý tabletofon pro každodenní použití, u kterého jsem si celkem rychle zvykl na jeho rozměry, ale pro spoustu uživatelů zkrátka budou překážkou.
Prohnutí těla je bezesporu inovativní, ale jako praktické ho vnímám pouze z pohledu lepšího držení v ruce, jinak žádný větší přínos nevidím. Sledování videa nebo hraní her je na prohnutém displeji jiné, zajímavější, ale nic, z čeho byste si sedli na zadek.
Takže tu máme šestipalcového obra, který svou výbavou stojí bok po boku konkurenci a v některých ohledech ji převyšuje, v jiných na ni zase kouká z povzdálí. Při méně šetrném zacházení oceníte záda telefonu, která se umí sama „opravit“. Vzhledem k velikosti displeje přijde vhod promyšlené ovládání jednou rukou. Tlačítka na zádech jsou fajn, stejně jako možnost probudit telefon poklepáním na displej
Zobrazovací panel, ač by se jen s HD rozlišením mohl zdát málo jemný, je dostatečně kvalitní a výdrž baterie jedním slovem perfektní. Uživatelské prostředí, respektive aplikace třetích stran se občas někde zadrhnou, ale výkonu má telefon na rozdávání a vylepšení systému a multitaskingu je natolik inovativní, že na rozdíl od konkurence je lze označit za opravdu praktické.
G Flex má své mouchy a tou největší je vysoká cena. Jinak se ale jedná o špičkové zařízení, a pokud překousnete vysoké rozlišení a chcete se od ostatních odlišit něčím netradičním, může pro vás tenhle kousek být zajímavou volbou. Je také velmi pravděpodobné, že postupem času půjde cena dolů a pokud by se dostala k hranici 15 000 Kč, bylo by to už podstatně zajímavější.
