Letošní top model značky Honor se opět nese v duchu skvělé výbavy a sympatické ceny. Těšit se můžete na osmijádrový procesor, kvalitní Full HD displej a příjemný bonus v podobě čtečky otisků prstů. Cena přitom nepřekročí hranici 10 000 Kč.
V uplynulých měsících uvedl Honor na český trh několik sympatických zařízení, jejichž cena nepřesáhla šest tisíc korun. Nyní však přichází se smartphonem, který si troufáí vyzvat na souboj i samotnou špičku a stojí přitom bez jedné koruny deset tisíc. Ptáte se, kde je háček?
Při pohledu na specifikace žádný neodhalíte. K dispozici je totiž 5,2″ Full HD displej, osmijádrový procesor a 20Mpx fotoaparát od Sony. Možná, že se nejedná o naprosto špičkové parametry, stále však uspokojí i náročného uživatele. Navrch je zde několik zajímavých funkcí jako čtečka otisků prstů či programovatelné tlačítko.
Kromě klasické varianty se na našem trhu začala prodávat také zlatá verze s označením Premium Gold, která má stejné hardwarové parametry, nicméně kapacita interní paměti je 32 GB (namísto 16 GB). Honor již v minulosti již několikrát dokázal, že umí vyrábět skvělé smartphony za zajímavé peníze. Je takový ale i Honor 7? Nejen na to vám odpoví náš test.
Obsah balení
Honor 7 obdržíte již tradičně ve světle modré krabičce s odklopným víkem. Její obsah však neohromí – mimo samotný smartphone uvnitř totiž naleznete pouze stručný návod a nabíječku s oddělitelným microUSB kabelem. Tím je výčet u konce a na žádnou přidanou hodnotu se bohužel nedostalo. Na druhou stranu, jsme rádi, že výrobce šetřil na v této oblasti a nikoliv na samotném zařízení, s přihlédnutím k ceně mu tak tento drobný neduh odpustíme.
V balení nic nadstandardního nehledejte, chybí dokonce i sluchátka
Ve formě volitelného příslušenství si k telefonu můžete přikoupit ochranné flipové pouzdro. To tvoří plastová vanička a pogumovaný horní kryt s jemným žebrováním, skrze které se při aktivace displeje zobrazují infomrace o času, počasí, příchozím hovoru a případně i nové notifikace. Pouzdro samo o sobě nevypadá nijak špatně a telefon dokáže ochránit, nicméně barevná varianta, která nám byla společně se smartphonem zapůjčena, se k tmavým křivkám Honoru 7 příliš nehodí.
Černá je v pořádku, ale první barevná varianta příliš dobře nepůsobí
A troufám si tvrdit, že příliš parády tahle „na oko vybledlá“ barva krytu neudělá ani u světlé verze Honoru. Ve vybledlé zelené telefon jednoduše působí jako zařízení z nižší cenové třídy. Naštestí by značka na našem trhu měla pouzdro nabízet také v černé barvě, která už vypadá o poznání lépe.
Konstrukce a design: Kovový velikán
Kde se naopak nešetřilo, je dílenské zpracování. Většina těla je vyhotovena z kovu, přední stranu kryje sklo a na zádech horní a spodní okraj tvoří plast. Konstrukce působí hodnotně a současně i velmi bytelně, nikde se nic nehýbe a neozývají se z ní žádné nežádoucí zvuky. Z tohoto hlediska tak nelze mít výhrad.
Rozměry zařízení činí 143,2 x 71,9 x 8,5 mm, ručička na váze se zastavila na hodnotě 157 gramů. S výjimkou tloušťky se vždy jedná o hodnoty, které by mohly být nepatrně nižší, rozměrný displej si však spolu s velkou baterií a kovovou konstrukcí vybral svoji daň a její výši můžeme označit za přiměřenou. Zadní strana rovněž nápadně připomíná modely Mate 7 (recenze) či novější Mate S (videorecenze) ze stáje společnosti Huawei, pod kterou brand Honor patří, byť v Evropě figuruje jako samostatná značka.
V otázce rozložení ovládacích prvků se výrobce do žádných větších experimentů nepouštěl. Na pravé straně tak naleznete kolébkový ovladač hlasitosti a odemykací tlačítko, vlevo poté hybridní slot na dvě nanoSIM karty/jednu nanoSIM a jednu paměťovou. Zajímavostí je zde umístěná klávesa, kterou výrobce nazývá SmartKey a můžete si na ni namapovat hned několik funkcí.
Zadní straně dominuje velká a bohužel mírně vystouplá čočka fotoaparátu, pod níž naleznete prakticky umístěnou čtečku otisků prstů, na kterou při běžném držení skvěle dosáhnete ukazováčkem. Níže se poté nachází výrazný nápis Honor. Designově se výrobce ani tentokrát nepouštěl do žádných velkých experimentů, avšak celkově zařízení působí poměrně elegantně.
Držení v ruce je veskrze pohodlné, jakkoliv se již jedná o větší a těžší zařízení. Použité materiály jsou nicméně příjemné na dotek a rozmístění ovládacích prvků logické, výrobce tak udělal, co bylo v jeho silách.
Čtečka otisků a tlačítko SmartKey
Při pohledu na zařízení si také můžeme všimnout dvojice neobvyklých prvků. Tím prvním je čtečka otisků prstů nacházející se na zadní straně pod fotoaparátem. Jak už jsme zmínili, je v ideální pozici k dosažení ukazováčkem.
Její reakce jsou bleskurychlé, přesné a složité není ani nastavení – při praktickém používání se tak rozhodně jedná o pohodlný bonus. K odemčení telefonu pak totiž stačí jen položit prst na snímač a během vteřiny jej můžete používat. Lehce nepraktické je to jen tehdy, kdy máte přístroj položený na stole.
Levý bok poté hostí tlačítko, které výrobce nazval SmartKey. Jaká bude jeho funkce záleží čistě na vás, může například spouštět přehrávání hudby, vytvářet screenshot či pořídit rychlou fotografii. Reagovat umí na jeden stisk, dva rychlé stisky za sebou či podržení, přičemž nastavení je otázkou minuty. Doufejme tak, že se s tímto prvkem budeme setkávat i na dalších zařízeních Honor, jedná se totiž o velmi šikovná doplněk.
Displej: Full HD postačí
Obrazovka u Honoru 7 je dalším důkazem toho, že QuadHD rozlišení je spíše pro parádu. Full HD IPS panel s úhlopříčkou 5,2 palců totiž podává velmi dobré výsledky a na displej si rozhodně stěžovat nebudete.
Pochválit můžeme solidní podání barev, výbornou jemnost a v neposlední řadě také širokou škálu jasu, jehož automatická regulace navíc funguje zcela bez potíží.
Na dobré úrovni je i čitelnost na přímém světle. Obrazovka tak možná není absolutním vrcholem současné nabídky, avšak zcela postačí i těm náročnějším uživatelům. Barvy jsou věrné, jemnost velmi dobrá, stejně jako čitelnost na sluníčku.
Hardware a zvuk: Na špičku nedosáhne, špatný ale není
Hnacím motorem je procesor HiSilicon Kirin 935 s osmi jádry, kdy polovina běží na frekvenci 2,2 GHz a zbytek na 1,5 GHz. Doplňují jej 3 GB operační paměti a interní úložiště s kapacitou 16 GB (k dispozici je i 64GB varianta, ne však pro náš trh) rozšířitelné o paměťové karty microSD. Pro uživatele je z druhého jmenovaného údaje dostupných 10,46 GB. Nejedná se o absolutní špičku na trhu komponent, avšak s nedostatkem výkonu se nesetkáte.
Běh systému a všech základních funkcí je zcela plynulý, totéž platí pro náročnější aplikace a hry. O grafickou akceleraci se v tomto případě stará o něco starší čip Mali-T628, a například u titulů jako Asphalt 8 či SimCity: BuildIt se hra občas trochu trhala. Pro jasnější představu jsme také provedli několik benchmarků a to s těmito výsledky:
- AnTuTu: 48 960 bodů
- 3D Mark Ice Storm Unlimited: 8 973 bodů
- GeekBench 3: 3 248/811 bodů
Spodní hrana se stala domovem pro reproduktor, který produkuje na poměry telefonů dostatečně hlasitý a kvalitní zvuk. Pod druhou mřížkou je ukrytý mikrofon. Výstup do sluchátek je vyvážený a nenarazili jsme na žádné neduhy. V oblasti hardwaru a zvuku tak nemáme co vytknout.
Tip: Kompletní hardwarové parametry včetně srovnávače najdete v našem katalogu
Baterie a výdrž: Den s jistotou, dva bez větších problémů
Uživatelsky nevyměnitelný akumulátor nabídne přiměřenou kapacitu 3100 mAh, Honor nicméně opět dokazuje, že výdrž patří mezi silné stránky jeho produktů. S telefonem totiž bez větších problémů dosáhnete na dva dny výdrže a vybít jej za jeden den vyžaduje hodně snahy. Nejsou to nijak dechberoucí hodnoty, avšak s přihlédnutím k výbavě rozhodně obstojné, obzvláště pokud uvážíme, že většina takto vybavených smartphonů patří mezi ty striktně jednodenní.
Honor obsahuje také úsporný režim, jenž přizpůsobuje výkon a provoz dat aktuálním podmínkám a efektivně využívá energii. Pokud jste na tom s baterií špatně, můžete aktivovat Ultra režim, jenž zpřístupní pouze základní funkce telefonu a prodlouží výdrž minimálně na dvojnásobek.
Výše uvedené ostatně potvrzuje i test baterie, který zahrnuje přehrávání HD videa ve smyčce s maximálním jasem a poloviční hlasitostí zvuku vedeného do sluchátek. Telefon se totiž vybil po 7 hodinách a 20 minutách.
Operační systém, prostředí & bonusový software
S nadstavbou Emotion UI 3.1 se setkáváme nejen u telefonů Honor, ale i u modelů značky Huawei. Není se tedy čemu divit, že některé aplikace či nabídky jsou identické. Prostředí postavené na Androidu 5.0 Lollipop dobře vypadá a je skvěle optimalizované – jakékoliv záseky jsou výjimečným jevem a příkladná je i stabilita. Telefon se sice jednou samovolně restartoval, nejde ale o nic, s čím byste se měli setkávat na denní bázi.
Výrobce již delší dobu vsází na rozvržení, kdy chybí hlavní nabídka a všechny aplikace jsou tak umisťovány na domovské obrazovky, kde je následně pro lepší přehlednost můžete třídit do složek. Příznivci pro Android typičtějšího rozložení tak budou muset sáhnout po alternativním launcheru.
Prostředí je nicméně graficky příjemně sladěné a jakkoliv lze sem tam spatřit inspiraci u některého z dalších výrobců, je v něm znát i rukopis Huawei. Vzhled také můžete měnit pomocí několika předinstalovaných témat.
Jakmile zabrouzdáte do nabídky nastavení, objevíte spoustu funkcí nad rámec standardu. Mimo chytré tlačítko a čtečku otisků prstů zde naleznete třeba pohybová gesta, která umožní například zvednout hovor pouhým přiložením k uchu či jej položit otočením displejem k podložce. Nechybí také možnost rozsvěcet obrazovku dvojitým klepnutím, používáte-li však čtečku, pak to poněkud pozbývá smyslu.
Přizpůsobit si také můžete rozložení prvků na ovládacím panelu, takže pokud přecházíte třeba ze Samsungu a jste zvyklí mít tlačítko Zpět na pravé straně, není potřeba se učit jiné rozvržení. Možností je zde vskutku mnoho a pokud si rádi přizpůsobujete svůj telefon, rozhodně si přijdete na své.
Bohatá je rovněž nabídka předinstalovaných aplikací. Již tradiční součástí je Správce telefonu, který obsahuje různé praktické funkce jako třeba čištění operační a cache paměti, správce využití dat či blokování vybraných čísel.
Dále je k dispozici spousta praktických doplňků, namátkou jednoduchý správce souborů, svítilna, diktafon či poznámkový blok. Chybí zde snad jen nějaký kancelářský balík, tento problém však lze pomocí Obchodu Play velmi snadno vyřešit. Celkově tak softwarovou stránku věci můžeme označit za povedenou a žádné námitky nám na mysl nepřichází.
Telefonování, zprávy, konektivita
Vše co se týká telefonování a zpráv je sdruženo do jedné aplikace (zástupce nicméně lze mít pro obě položky zvlášť) a můžete tak plynule přecházet z jednoho na druhé. Kvalita hovoru je na velmi slušné úrovni a zvuk je dostatečně čistý a hlasitý. Nestěžovala si ani protistrana.
Prostředí nabízí i zjednodušený režim s velkými ikonami a textem
Pro psaní zpráv je připravena klávesnice Swype, jejíž hlavní doménou je psaní tahem. Slovník sice neobsahuje úplně všechna běžně používaná slova, umí se od vás však učit a poznávat vaše preference a po chvilce psaní vás tak již nic nebude zdržovat. Preferujete-li ale klasický způsob zadávání, můžete samozřejmě využívat i ten.
V oblasti konektivity je samozřejmě k dispozici WiFi, jejíž citlivost je na velmi dobré úrovni. Samozřejmostí je Bluetooth 4.0 a GPS, které je sice potřeba dát pár vteřin na zachycení polohy, následně již však funguje bez potíží. Opomenuto nebylo pochopitelně ani LTE, podporovány jsou přitom všechny u nás používané frekvence a v lépe pokrytých oblastech tak téměř nebudete využívat nic jiného.
U Honoru je tradicí absence NFC a dnes recenzovaný model bohužel není výjimkou. Je sice pravda, že tato technologie není nejrozšířenější, určitě se ale najdou tací, kdo by její přítomnost ocenili. Náplastí budiž infračervený port, jenž umožní telefonem ovládat různé spotřebiče v domácnosti. Jeho funkčnost je naprosto bezproblémová.
Fotoaparát a video: Mdlý průměr
Parametry hlavního fotoaparátu vypadají velmi slibně – 20,7Mpx snímač doplněný o duální LED diodu však ve výsledku mírně zklamal. Asi největším kamenem úrazu je barevné podání, které je značně mdlé a oživeni by mu rozhodně prospělo. Patrné jsou také digitální ruchy a úplně ideální není ani ostrost. Pokud k tomu přidáme místy lehce se opožďující spoušť, pak nás fotoaparát bohužel nechává v rozpacích. Rozhodně není špatný, ve srovnání s konkurencí ale příliš neobstojí.
Telefon dokáže zaznamenát video v rozlišení 1080 x 1920 px při třiceti snímcích za vteřinu. Nahrávat můžete také slow-motion záběry v HD rozlišení při 120 fps, potažmo můžete v telefonu zpomalit pouze část videa. Kvalita je na vcelku slušné úrovni a trochu lepší je i situace v oblasti barev. Vyloženě špatný není ani zaznamenávaný zvuk, jakkoliv původ v něm stále rozeznáte. Celkově nás ale video zklamalo více než fotografie. Při sebemenším pohybu je záznam rovněž dost roztřesený, což se dá částečně eliminovat aktivací softwarové stabilizace obrazu, která ve většině scén funguje dobře.
Kromě základního režimu nechybí Noční režim, Panorama, HDR či slow-motion
Prostředí fotoaparátu je na první pohled velmi jednoduché, ukrývá však nespočet funkcí. Je zde přehršel různých režimů, mezi nimiž nechybí panorama, HDR snímky, noční fotografie či pořízení deseti snímků v rychlém sledu, z nichž si následně můžete vybrat ten nejpovedenější. Na své si přijdou i příznivci selfie, pro které je připraven „zkrášlující mód“. Příjemné je, že Honor 7, stejně jako například Huawei Mate S, disponuje přisvětlovací diodou i na přední straně. Selfiemaniaci by tedy měli zpozornět.
Pokud si však úroveň vylepšení nastavíte na maximum, dočkáte se spíše komických výsledků, kdy je pleť vyhlazena zcela do hladka. Obdobnou cílovou skupinu má také mód „Dobré jídlo“, kterým můžete zachytit to vybranější z vaší stravy. Zkrátka nezůstanou ani fanoušci barevných filtrů, pro které je připraveno celkem osm různých nastavení. Můžete je přitom používat i u videa.
Jestli naopak něco postrádáme, pak je to nějaký manuální režim. Přinejmenším možnost manuálně ostřit bychom s přihlédnutím ke kvalitám fotoaparátu vskutku ocenili, od věci by ale nebylo ani ruční nastavení závěrky. Bohužel, výrobce cílí na trochu jinou skupinu, čemuž ostatně nasvědčují i výše uvedené informace.
Konkurence
Cenová kategorie okolo desíti tisíc korun je plná zajímavých alternativ. První z nich je loňská vlajková loď LG G3 (recenze), jež nabídne o 0,3 větší displej s působivým rozlišením 1440 x 2560 px. Jedná se o vskutku velmi pěknou podívanou, oproti Honoru však rozdíl není nijak markantní a navíc se tato skutečnost u LG dost odráží na výdrži, jež se sotva okolo jednoho dne. Čtyřjádrový procesor Snapdragon 801 je výkonnostně srovnatelný s osmijádrem u Honoru a z hlediska výbavy na žádné větší rozdíly nenarazíte. Fotoaparát LG nicméně produkuje o něco lepší výsledky. 32GB varianta pak přijde na prakticky shodné peníze jako Honor 7.
Pod označením HTC One E8 seženete oklešťenou loňskou vlajkovou loď tchaj-wanského výrobce, která se musí spokojit s plastovou konstrukcí. Z hlediska hardwaru je na tom podobně jako Honor 7, baterii má však dnes recenzovaný model výrazně lepší. Potěší naopak stereoreproduktory Boomsound, ačkoliv ani Honor nehraje vyloženě špatně. HTC také podporuje NFC a má o 0,2 palce menší displej. Pokud vás však neokouzlilo provedení HTC či nemáte vyhraněné preference v otázce značky, Honor se jeví za stejnou cenu jako o chlup lepší volba.
Zajímavou volbou je i ASUS ZenFone 2 s výkonným procesorem od Intelu. Jeho displej nabídne úhlopříčku 5,5 palců a štědrá je také operační paměť celé 4 GB. Potěší i 32GB interní úložiště, naopak rozměry a hmotnost by již mohly pro některé uživatele představovat problém. Fotoaparát sice nabídne nižší rozlišení, „jen“ 13 Mpx, produkuje však znatelně lepší fotografie než Honor. Ten zase jako jediný z celého seznamu konkurentů nabízí čtečku otisků prstů a podporu dvou SIM. Ani jedním z této dvojice nesáhnete vedle a záleží tak především na vašich preferencích.
Na závěr zde zmiňme inovovanou verzi loňského Samsungu Galaxy S5 (recenze), která nabídne osmijádrový procesor Exynos a 5,1 Full HD displej. Operační paměť je sice o 1 GB menší, stále však plně dostačující. Oproti Honoru nepotěší méně hodnotná plastová konstrukce, nabídne však certifikaci IP67, přičemž dnes recenzovaný model bych v souboji s vodou neobstál.
Výbavou jsou obě zařízení podobná, Samsung však nepostrádá NFC a jeho fotoaparát je na tom lépe. Honor však vrací úder v otázce výdrže baterie a praktické čtečky otisků prstů. Opět tak platí, že ani v jednom případě nesáhnete vedle, my bychom však o velmi těsný kousek upřednostnili Honor 7.
Závěr: Skvělý smartphone za skvělou cenu
Honor opět dokázal, že za slušné peníze umí vyrobit velmi podařený telefon se skvělou výbavou. „Sedmička“ je povedený smartphone s prvotřídní konstrukcí, výborným displejem i hardwarem, skvělou výdrží baterie a perfektně fungující čtečkou otisků prstů. Jedná se o zařízení s cenou necelých deset tisíc korun, může však uspokojit i ty nejnáročnější uživatele. To ovšem za předpokladu, že nemají velké nároky na fotoaparát, jelikož ten, ač není vyloženě špatný, spadá spíše do průměru. A oslnivé výsledky nečekejte ani u videa.
Radost nám naopak udělala výborně odladěná a celkově podařená nadstavba Emotion UI 3.1 a sympatickým prvkem je také tlačítko Smart Key na levém boku. Nepatrně horší je to s rozměry a hmotností, obojí se však udrželo v únosných mezích. Úplně výrobci také neuznáváme ignoraci technologie NFC, pro mnoho uživatelů však tato výtka nebude důležitá.
Celkově tak Honor 7 můžeme s naprosto čistým svědomím doporučit každému, kdo si chce pořídit špičkově vybavený smartphone, avšak současně za něj neplánuje utratit celou výplatu. S výjimkou kvalitních fotografií vám splní takřka vše, co byste od něj mohli očekávat a samotná cena je více než přívětivá.
Honor 7
Klady
- kovové tělo
- dobře fungující čtečka otisků prstů
- stabilita a odladěnost systému
- nadprůměrná výdrž baterie
- hybridní slot (dualSIM/microSD)
- příznivá cena
Zápory
- absence NFC
- kvalita fotografií a videa
- nižší grafický výkon
- větší rozměry a hmotnost
