Sledujte nás na YouTube

Přichází nová éra kosmonautiky. SpaceX se podařilo úspěšně přistát s prvním stupněm rakety

Cest, kterými je možné dosáhnout nižších nákladů na start vesmírných raket, je více. Jedna z nich je opakované použití prvního stupně rakety, který se po vynesení modulu s nákladem vrátí zpátky na zem. V současné době je běžná praxe taková, že se první stupeň vrátí zpět na zem, dopadne však do moře, odkud bývá vyloven, a pokud není poškození příliš rozsáhlé, nastává snaha o jejich opravu. To samozřejmě stojí spoustu peněz, nezřídka je však nutné vyrobit úplně nový kus, jelikož je nenávratně poškozen.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Elon Musk, který před zhruba dvaceti lety spoluzaložil PayPal a dnes stojí za společnostmi Tesla a SpaceX, dokázal spolu se svými inženýry dostat první stupeň rakety Falcon 9 zpět na zem bez poškození. Dokonce tak, že jej bude možné použít již v květnu nebo červnu, tedy velmi brzy od pátečního návratu. Po vynesení nákladního modulu do vesmíru přistál kolos o výšce 42 metrů na námořní plošině, odkud se poté bezpečně vrátil do přístavu.

Musk a jeho tým se o tento způsob zlevnění vesmírné dopravy snaží již velmi dlouho. Zpočátku sklízely jeho vize spíše posměch, který ještě zesílil poté, co se předešlé dva pokusy o přistání nezdařily. U prvního došlo Falconu palivo, a tak se nestihl těsně před přistáním srovnat tak, aby zůstal po zhasnutí motorů stát, a převrátil se. U druhého pokusu pak povolila jedna ze tří podpěr, které udržují stupeň ve vertikální poloze. To také byla jediná věc, kterou inženýři upravili před pátečním přistáním. A snaha se vyplatila.

Používání nosných stupňů tímto způsobem by mohlo snížit náklady na start rakety až o jednu třetinu, což je velmi výrazná úspora. Na základě toho by se cesty do vesmíru mohly stát dostupnějším luxusem a zrychlit vývoj oboru. V horizontu několika let bychom se tedy mohli dočkat vesmírné turistiky, o kterou se mimo Muska snaží třeba i Richard Branson.

David Preiss

Student vysoké školy žijící v Praze. Rád zkouší nové věci a neustále šilhá po novém telefonu, i když ho nepotřebuje. Fanoušek Elona Muska a jeho projektů, především pak vozů Tesla. Rád běhá, plave a odpočívá na gauči.

17 komentářů

  1. FantomasMan

    Mňa by lem zaujímalo prečo silou-mocou tlačí na pristávanie na lodi ktorá pláva na mori. To má málo miesta na súši ? Veď pristáť na mori je podstatne komplikovanejšia vec.

    • David Preiss

      Dobrý den, to je velmi dobrá otázka. S největší pravděpodobností to bude především o bezpečnosti – při přistávání na pevnině v těchto rychlostech může jakákoliv malá odchylka skončit tragédií, ať už by stupeň dopadl do obydlené oblasti, nebo poničil jinou důležitou infrastrukturu. Přistávat 200 km od pobřeží na širém moři představuje výrazně menší riziko a dává prostor pro případnou manipulaci.

      Mimo to je možné s plošinou na moři manipulovat a v případě technických problémů ji „přistavit“ na jiné místo. To se s přistávací plochou na pevnině nepodaří :) Navíc také nehrozí, že by na stejném místě chtělo přistávat více raket v jeden časový úsek, takže na moři je v podstatě stále volné pole působnosti a je možné přistát takřka kdykoliv.

      Ještě mě napadá jedna možnost – jednodušší logistika. Falcon 9 většinou startuje z Mysu Canaveral na Floridě, který je kousek od moře, a tak je možná jednodušší a levnější dopravit modul přímo tam, než ji vyzvedávat někde na souši a složitě ji přepravovat na několika kamionech, vzhledem k tomu, že měří přes 40 metrů :)

      • Hlavní smysl přistávání na moři je ten, že ne vždy má raketa dostatek paliva na cestu zpět, aby přistávala na pevnině. Pokud dopravuje náklad na nízkou oběžnou dráhu, bude přistávat především na pevnině. Pokud však vynáší náklad na vyšší oběžnou dráhu, paliva na návrat má první stupeň daleko méně a s ohledem na trajektorii letu je jediné řešení přistávání na plošině.

      • Jak napsal Adnai, je to hlavně kvůli palivu.

      • Pane Preiss, čekal bych, že když už píšete článek o SpaceX, tak si o tom také i něco zjistíte.

        Nic ve zlém, ale tou snůškou dohadů jste akorát shodil celý článek na úroveň Blesku :/

      • David Preiss

        Dobrý den, chápu Váš dojem a samotného mě to mrzí. Důvody pro přistání na vodě, které jsem uvedl, jsou validní, nicméně nejsou nejdůležitější. Nejvyšší prioritu má, jak uvedli ostatní čtenáři, právě palivo, kterého není nazbyt. Člověk se zkrátka učí každý den :)

      • „Validní“..aha. Opravdu, radši se věnujte mobilním telefonům.
        A pokud se chcete pro dnešek něco naučit, tak si zkuste zjistit, proč ty Vaše důvody jsou spíš „invalidní“.
        Jestli o to projevíte zájem, tak Vám to tu ke konci dne klidně napíšu…

      • Nepoucuji, pouze informuji ;)
        Vase prvni domenka „aby to nespadlo nekam kam nema“ je nespravna z toho duvodu, ze prvni uspesne pristani prvniho stupne z ostreho startu jiz probehlo prave na pevninu a pokud tu bude ta moznost, tak daji vzdy prednost tomu „to otocit zpatky“ nez pristavat na plosinu na mori. Coz tak nejak i souvisi s Vasim tretim bodem. Logisticky je urcite snazsi tu raketu nalozit a v ramci arealu prevezt, nez se s tim tahat 200km po mori a pak to stejne zase nalozit a prevezt.

        K druhemu bodu; u startu rakety Falcon Heavy (ktera bude de-facto slozena ze tri prvnich stupnu Falcon9) se pocita se simultannim pristanim prvnich stupnu. Jinak s plosinou na mori sice muzete pohnout, ale bavime se tu o takovych rychlostech, ze je pro prvni stupen defacto staticka (nemluvim o vlnach).

        Takze suma sumarum, jak uz tu zminili, je pristani na lodi vinnou nedostatku paliva. Pokud poleti na nizsi obeznou drahu pouze s lehkym nakladem, tak jim zbyde dost paliva aby otocili prvni stupen zpatky na pevninu. Pokud leti ale s tezsim nakladem nebo na vyssi obeznou drahu (<< neplest s LEO/MEO/HEO, pouze priklad), tak nebude dost paliva na otocku a pristane se na mori.

      • btw..tady jsem vam jeste nasel recap z te mise s prvnim uspesnym pristanim..

        https://www.youtube.com/watch?v=ANv5UfZsvZQ&ab_channel=SpaceX

      • David Preiss

        Díky moc za vyčerpávající doplnění a čas, který jste mu věnoval. Vše, co jste napsal, dává smysl, a tak se ještě jednou omlouvám za mé domněnky, příště se nebudu pouštět do spekulací :)

  2. Lukas Kosik

    Elon Musk nikdy PayPal nezaložil.

    • kolemjdouci (neregistrovaný)

      presne tak, „spoluzalozil“ :-)

    • David Preiss

      Dobrý den, rozumím, na co narážíte :) Původní platební systém, ve kterém Musk figuroval, byl X.com a na PayPal se přejmenoval až o rok později po spojení se společností Confidity (jejíž platební systém se jmenoval právě PayPal). Do všeobecného povědomí se však Elon zaryl jako spoluzakladatel PayPalu, tak jsem nechtěl text příliš komplikovat, jelikož pod „X.com“ si většina z nás nejspíše známý platební systém nepředstaví :)

    • Dobrý den, doporučuji si přečíst knihu o Elonu Muskovi, tam je napsáno že původní společnost PayPal nezaložil, ale založil společnost x.com, která koupila původní PayPal. po pár letech soužití byla společnost prodána společnosti Ebay a po prodeji a odchodu původních majitelů byla společnost znovu pojmenována PayPal.

  3. Je fajn, že o tomto úspechu píšete ale neviem či novinka takého rázu patrí na takýto web. Navyše by bolo vhodné zistiť si aspoň nejaké fakty. Tých 70m má celá raketa, avšak na plošinu pristáva len 1.stupeň ktorý je vysoký niečo okolo 42m. A áno pristátie na mori je jednoduchšie, prvý stupeň nepotrebuje toľko paliva na návrat pretože nie vždy ho je dostatok (záleží od nákladu)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *