Světová zdravotnická organizace WHO varuje před pravidelným posloucháním hudby. Už při poslechu delším než jedna hodina denně vám hrozí poškození sluchu, a opatrní byste měli být také při návštěvě koncertů.
Že dlouhodobé poslouchání hlasité hudby není pro náš sluch přínosné, víme již delší dobu. I přes to na ulici den co den potkáváme spoustu lidí se sluchátky, kdy i ze vzdálenosti několika metrů můžeme s jistotou říci, co právě poslouchají. Světová zdravotnická organizace (WHO) v reakci na stále se zvyšující počet uživatelů, kteří si mohou každý den nevědomky poškozovat svůj sluch, vydala prohlášení, ve kterém varuje před tímto nešvarem a doporučuje v ideálním případě poslouchat muziku maximálně jednu hodinu denně při snížené hlasitosti.
Na koncertech a tanečních festivalech se návštěvníci vystavují vyššímu riziku poškození sluchu
Hlasitá hudba je velkým rizikem
Největší riziko představuje hlasitá hudba pro ušní bubínky více než miliardy posluchačů ve věku od 12 do 35 let. V důsledku velkého rozšíření kapesních hudebních přehrávačů a smartphonů je většina z nich z USA a Evropy. Dalších 40 % posluchačů je ohroženo hlasitou hudbou při návštěvě koncertů a klubů.
WHO hodnotí jako škodlivé, pokud vystavíte svůj sluch vjemům hlasitějším více, jak 85 dB po dobu delší, než 8 hodin. U hluku o intenzitě 100 dB se doba razantně zkrátí na 15 minut. Podle Shelly Chadha, specialistky na poškození sluchu, můžou již tyto hodnoty vést k nevratným změnám sluchového ústrojí. Největším rizikem je poškození vláskových buněk, které jsou zodpovědné za přenos sluchových podnětů do mozku. Při poškození těchto buněk vzniká známé zvonění nebo pískání v uších. Mozek se totiž snaží vytvořit nová spojení, po kterých by mohly zvukové vzruchy cestovat, neboť tělo není schopno vláskové buňky obnovit, poškození je tedy trvalé.
Pořadatelé velkých hudebních festivalů jsou si možných rizik vědomi, proto například na festivalu Electric Daisy Carnival a Coachella nabízejí návštěvníkům špunty do uší.
Podle WHO je nejkomplexnějším řešením zkrátit dobu poslechu na jednu hodinu denně spolu se snížením hlasitosti, to je však pro většinu uživatelů nepředstavitelné. To chápou i autoři doporučení, a proto nabídli uživatelům i jiné možnosti, jak sluch šetřit – používat sluchátka, která umí odstranit okolní hluk, díky tomu je následně možné snížit hlasitost hudby; na festivalech, koncertech a v klubech používat špunty do uší. WHO ve svém prohlášení pro představu uvedla i časy, po které považuje za bezpečné vystavit se určité úrovni hluku:
- 85 dB – 8 hodin (hluk uvnitř jedoucího auta)
- 90 dB – 2 hodiny a 30 minut (hluk sekačky na trávu)
- 95 dB – 47 minut (hluk běžného motocyklu)
- 100 dB – 15 minut (klakson auta, metro)
- 105 dB – 4 minuty (maximální hlasitost MP3 přehrávače)
- 115 dB – 28 vteřin (hlasitý rockový koncert)
- 120 dB – 9 vteřin (vuvuzely, sirény)
Ačkoli tento teoretický „manuál“ poukazuje na závažné následky krátkodobého potěšení, již z některých uvedených příkladů je jasné, že ne každý může minimalizovat pobyt v hlučném prostředí. Pokud například jezdíte denně do práce metrem, pouhých 15 minut často nemusí stačit na to, abyste dojeli tam, kam potřebujete. Jedním z nejlepších řešení tedy nejspíše zůstanou špunty do uší, popřípadě sluchátka, která umí eliminovat okolní ruchy.
A jak tuto problematiku řešíte vy? Chráníte nějakým způsobem svůj sluch? Podělte se s námi v diskusi.
