Jednou nejspíše přijde čas, kdy budou roboti chodit po ulicích a zajišťovat veřejný pořádek. Také budou schopni zachraňovat osoby z hořících budov, nebo tonoucí v řece. Zvládnou i řízení dopravních prostředků, možná i obsluhu v restauracích. Prozatím se však jedná o velmi vzdálenou budoucnost, jak ukazuje soutěž pro nejlepší technické inženýry, DARPA Robotics Challenge. Jejím cílem je podpořit vývoj poloautonomních robotů, kteří budou zvládat operace v kritických situacích.
Během soutěže měli roboti za úkol provést několik činností, mimo jiné řídit auto, otevřít dveře, probourat se zdí, nebo vyjít po schodech. Celá situace měla simulovat záchrannou misi po katastrofě, nebo záchranu po nehodě. Součástí byly i výpadky signálu, takže si robot musel občas poradit sám, nebo počkat na obnovení spojení. Samotný tým robota přímo neviděl, byl tedy závislý pouze na informacích, které získal z jeho okolí.
Za každou z disciplín roboti sbírali body, jak podle provedení, tak podle toho, kolik času jim úkol zabral. Nejvíce bodů získal jihokorejský tým s robotem Hubo, a odnesl si tak první cenu, která činí 2 miliony dolarů (téměř 50 milionů Kč). Na druhém místě skončil tým z Floridy s cenou 1 milion dolarů (téměř 25 milionů korun) a na třetím místě s cenou 500 000 dolarů (téměř 12,5 milionu korun) skončil tým inženýrů z Pittsburgu.
Ačkoliv se jedná o velmi působivé představení toho, co dnes roboti dokážou, ani tak se reportéři neubránili posměšným poznámkám, kdy podle nich rychlost robotů již není nutné popisovat výrazem „jako sledovat trávu růst,“ ale spíše „jako sledovat golfový turnaj.“ Faktem však je, že při sledování pádů robotů se člověk neubrání úsměvu, a snad se i hlavou mihne myšlenka „au, to mohlo bolet!“
