Přiznám se, že nejsem žádný velký hráč, nicméně myšlenka ovládat hry pohybem vlastního těla se mi velice líbila a rozhodl jsem se proto podívat na zoubek Kinectu, který se prodává jako volitelné příslušenství k herní konzoli Xbox 360 a dokáže nabídnout zcela nový zážitek z hraní. Zapomeňte na nudné vysedávání v křesle s gamepadem v rukou, Kinect vás donutí se hýbat a po několika hodinách hraní vás spolehlivě utahá.
V roce 2009 představil Microsoft na veletrhu E3 v Los Angeles zařízení vyvíjené pod označením „Project Natal“. Poté následovalo občasné uvolňování videí, která nás měla navnadit na stále se přibližující uvedení do prodeje. V průběhu listopadu loňského roku se všichni zájemci dočkali a Kinect šel doslova „na dračku“, spousta internetových obchodů hlásila před Vánoci zcela vyprodáno. Ke každému Kinectu získáte zdarma DVD Kinect Adventures!, na kterém najdete pět her. V současné době ještě není nabídka titulů pro Kinect nijak obrovská a ty opravdu kvalitní hry spočítáte na prstech jedné ruky, ale to je dáno poměrně krátkou dobou působení na trhu. V následujících měsících budou hry přibývat a rozhodně se bude na co těšit. V současné době si ke Kinectu můžete pořídit tyto hry:
Dance Central
Dance Evolution
Kinect Sports
Kinect JoyRide
Your Shape: Fitness Evolved
EA SPORTS Active 2
Zumba Fitness
Sports Island Freedom
Fighters Uncaged
Motion Sports
Sonic Free Riders
Get Fit with Mel B
Dance Paradise
Cross Board 7
Game Party in Motion
Kinectimals
Cena za každý titul se pohybuje v rozmezí 1 000 – 2000 Kč, což není zrovna málo. Já jsem měl možnost vyzkoušet Kinect Adventures!, Kinect Sports, Kinect JoyRide a Dance Central, na které se podrobně podíváme níže.
Obsah balení, parametry a příprava na hraní
Kromě Kinectu naleznete v krabici přídavný napájecí adaptér a prodlužovací USB kabel. Obě položky jsou určené pouze pro majitele starších Xboxů, které nezvládají Kinect dostatečně napájet a je tedy potřeba připojit ještě další zdroj. Patříte-li mezi majitele nového Xboxu 360 Slim, bude vám stačit pouze zapojit kabel z Kinectu do konzole a je hotovo. Kinect můžete umístit před televizi nebo nad ni, vždy ale do středu obrazovky, aby byl prostor pro snímání rovnoměrný. Moje televize má tloušťku přes 10 cm, takže jsem neměl problém s nalezením dostatečného prostoru pro umístění na horní hraně. Majitelům tenčích televizí se doporučuje senzor umístit před obrazovku, případně si můžete dokoupit přídavný držák, se kterým lze Kinect umístit i nad TV.
Samotný Kinect má na délku necelých 31 cm, na výšku 6,5 cm a hloubka je zhruba 6 cm. Vyrobený je z černého lesklého plastu, takže se výborně hodí k novému Xboxu 360 „Slim“. Na čelní straně je umístěna dvojice kamer (IR CMOS + monochromatický senzor), které umožňují trojrozměrné snímání prostoru. Třetí kamera snímá tři základní barevné složky (RGB) a slouží k identifikaci osoby, která se před Kinect postaví, a zároveň funguje jako webová kamera v aplikaci Video Kinect. Díky infračervenému projektoru můžete Kinect používat třeba při hraní v noci, aniž byste museli rozsvěcet světlo. Mám však pocit, že v tomhle případě se citlivost nepatrně sníží a raději tedy doporučuji ve tmě nějaký zdroj světla použít. Chybět zde nesmí ani dvojice mikrofonů s eliminací okolního šumu, které slouží k identifikaci osob, hlasový chat (pouze se zlatým účtem XBOX Live) či ovládání Xboxu hlasem (zatím pouze s US/UK XBOX Live účtem).
Blokové schéma zapojení Kinectu; zdroj: iFixit.com
RGB kamera má rozlišení 640 × 480 px a obraz dokáže snímat v kvalitě 30 snímků za vteřinu (32-bit). Infrakamera snímá v rozlišení 320 × 240 px při 30 FPS (16-bit). Kinect rozpozná až 6 lidí, přičemž hraní samotného se mohou účastnit vždy maximálně dva hráči najednou.
Při připojení Kinectu k Xboxu 360 Slim vám stačí jeden kabel, u staršího Xboxu je vyžadováno externí napájení
Při řádění s Kinectem je nutné mít dostatek prostoru a pokud máte malý byt, zřejmě se nevyhnete přesouvání křesel a drobného nábytku. Čím dále od senzoru stojíte, tím lépe. Ideální délka je 2,5 až 3 metry. Když budete chtít hrát ve dvou hráčích najednou, počítejte ještě s rezervou prostoru do boku, abyste se s protihráčem neohrožovali při pohybech. Kinect by zvládal snímat i více hráčů najednou, nicméně omezení maximálně dvou aktivních osob je nastaveno také z toho důvodu, že většina z nás nebydlí v tělocvičně a nároky na prostor v bytě by byly příliš velké. Při hraní budete hýbat celým tělem a u některých titulů nebude nouze ani o výskoky.
Instalace Kinectu je velmi snadná, jen si dejte pozor, abyste okolo sebe měli dostatek místa :-)
Jako příklad poslouží plážový volejbal z balíčku Kinect Sports, při kterém budete muset skákat poměrně často. Kamarádka se do hraní dokonce vžila tak intenzivně, že při smeči dokázala trefit ještě světlo v místnosti, dostatečný prostor je tedy opravdu důležitý. V panelových domech se slabšími zdmi můžete při skákání docela nepříjemně rušit sousedy; pokud nechcete, aby si mysleli, že máte na nohou „kopyta“ a přišli vám vyhubovat, doporučuji se naučit dopadat na špičky, protože je to podstatně méně hlučné, než při tvrdém přistání na paty.
Při úplně prvním zapnutí Xboxu s připojeným Kinectem dojte k aktualizaci dashboardu a následné kalibraci Kinectu pomocí speciální kartičky, která je součástí balení každé hry. Jak jsem zmínil v úvodu, s US a UK Xbox Live účtem můžete využívat také hlasového ovládání, pro majitele českého účtu tahle možnost zatím přístupná není. Hlasové příkazy aktivujete vyslovením slova „Xbox“, poté se objeví nabídka s dalšími příkazy, skrze které lze například spustit hru nebo průvodce konfigurací. Pohybové ovládání v dashboardu aktivujete tak, že se postavíte před Kinect a zamáváte na něj; jestliže si váš Xbox Live účet spárujete s Kinect ID, dokáže vás systém následně sám rozpoznat. Na konzoli jsem měl uložených ještě několik dalších účtů svých přátel a občas se mi stalo, že mě Kinect nedokázal správně identifikovat, naštěstí je ale vždy možné ručně nastavit, kdo před snímačem právě stojí. Je škoda, že pohybové ovládání nelze využívat v celém dashboardu, ale pouze v Kinect Hubu, ale třeba se vylepšení dočkáme s dalšími aktualizacemi software.
Několik her pro Kinect a kalibrační kartička
Vzhůru na cesty Kinect Adventures!
S koupí Kinectu dostanete DVD Kinect Adventures!, které obsahuje 5 her. Ty lze hrát buď samostatně nebo jako součást příběhu, který je rozdělený do čtyřech kapitol s postupně se zvyšující obtížností. Ve volné hře si vyberete konkrétní disciplínu (20,000 Leaks, River Rush, Rallyball, Reflex Ridge a Space Pop) a zvolíte úroveň. Ty těžší se vám odemknou při hraní příběhu a není k nim tedy možné přistupovat okamžitě. Ve volné hře můžete hrát ve více lidech najednou; když například budete zdolávat řeku (River Rush) a vedle vás si stoupne kamarád, senzor jej během několika okamžiků „přidá“ do hry a člun budete ovládat společně. Vlastníte-li zlatý Xbox Live účet, můžete si Kinect Adventures! zahrát s přáteli online. Během hraní jsou v různých situacích (skákání, naklánění) pořizovány fotografie, které se vám po dokončení zobrazí a je docela zábavné sledovat, jaké pózy hráči vytváří.
Z celé pětice mě nejvíce bavilo hraní Reflex Ridge, kde jedete na vozíčku po trati plné překážek a přitom ještě sbíráte bonusové předměty. Úvodní úrovně jsou poměrně snadné a vystačíte si s občasným skákáním a úhyby do stran, avšak další kola mají překážky rozmístěné v podstatně větší hustotě a vy se prakticky nezastavíte. Legrace je to i ve dvou hráčích – abyste porazili protivníka, je nutné posbírat co nejvíce předmětů a dojet v lepším čase. Hrajete oba současně a obrazovka je rozdělena na dvě poloviny.
Líbil se mi také River Rush, což je zmíněné sjíždění divoké řeky na člunu, které budete znát i z reklamních videí Kinectu. Při „plavbě“ nejste omezeni výběrem pouze jedné cesty, protože koryto řeky je rozděleno do několika tras s různě rozmístěnými překážkami a skoky. Úrovní je opět k dispozici několik a cestou se musíte nejen vyhýbat nástrahám, ale také sbírat bonusy. Člun ovládáte nakláněním do stran a čas od času vás hra donutí vyskočit. Reakce Kinectu při výskoku byla někdy trochu zpomalená a nejeden odraz tak vyšel nazmar.
Při hraní 20,000 Leaks se nacházíte v proskleném prostoru umístěném na dně moře, kde na vás útočí zákeřní obyvatelé vodní říše tak, že dělají díry do skla a na vás je rychle reagovat a otvory zase ucpat (opravit). Využívat k tomu budete nejen nohy a ruce, ale čas od času také hlavu. Předposlední titul Rallyball vás bude nutit odrážet míče o virtuální zeď, před kterou jsou umístěny cihličky, které musíte právě za pomoci míče trefovat a ničit. Během hraní lze získat bonusy v podobě násobičů, takže už nebudete odrážet jeden, ale rovnou třeba čtyři míče. Před televizí v takovém případě budete dost akčně poskakovat a máchat rukama i nohama, aby vám žádný neproklouzl.
Poslední hra se jmenuje Space Pop – odehrává se v komoře vesmírné stanice a vy se nacházíte ve stavu beztíže. V komoře se objevují bubliny, které musíte s postavičkou sbírat. Před televizi budete chodit nejen dopředu a dozadu, ale je k tomu nutné mávat rukama, abyste vašeho avatara vznesli výše. Přiznám se, že Space Pop mně příliš do oka nepadl a úspěch neslavil ani u dalších přátel, se kterými jsme Kinect zkoušeli. Celkově však titul Kinect Adventures! dobře poslouží při prvním seznámení s Kinectem, ale po několika hodinách se hraní stane celkem stereotypem a vám tedy nezbude nic jiného, než začít přemýšlet nad koupí dalšího titulu.
Kinect Sports: Zábavné sportování pro všechny
6 hlavních her a několik miniher tvoří obsah dalšího titulu – Kinect Sports. Nejvíce zábavy jsme si v tomto případě užili ve více lidech a pojem „Kinect párty“ dostal nový rozměr; není nad to soupeřit proti přátelům v druhém týmu a vzájemně se hecovat k lepším výkonům. Vyzkoušet si můžete box, atletiku, fotbal, plážový volejbal, stolní tenis a bowling. Uživatelé zlatého Xbox Live účtu opět ocení možnost online multiplayeru a dobře je zvládnutý i režim pro jednoho hráče, ve kterém za porážení počítačových protivníků různých obtížností získáváte body a zvyšuje se vám level avatara.
U multiplayeru přes zlatý Xbox Live se ještě chvíli zastavím. Když hrajete s kamarádem nebo náhodně vybraným uživatelem z druhého konce světa, vždy se do hry poměrně přesně přenášejí i jeho pohyby. Občas narazíte na celkem aktivní jedince, kteří například po odehrání míčku ve stolním tenise zvládají ještě pochodovat a všemožně gestikulovat, což při přenesení na avatara působí velice legračně a několikrát se mi stalo, že jsem prohrál zápas jen kvůli tomu, že mě protihráč svými „tanečky“ během hry tak rozesmál, že jsem prostě nebyl schopný se dále soustředit. Občas jsem se mu snažil oponovat vlastními a maximálně nápaditými „kreacemi“, ale v důsledku toho jsem pak většinou netrefil míček. Funguje to samozřejmě i u jiných sportů a rozhodně je to parádní zpestření hry.
Z her mě nejvíce zaujal plážový volejbal a stolní tenis, kde se téměř nezastavíte a po dobré hodince hraní budete rádi za trochu času k odpočinku. Poměrně náročný je i box, zejména pokud se při hraní rozhodnete ještě poskakovat a nešetřit rychlými údery. Bavila mě také atletika, která je rozdělena do několika disciplín (běh, hod diskem, hod oštěpem, skok do dálky a překážkový běh). Můžete to vypadat zvláštně, ale běhat se musíte naučit na místě, což několik kamarádek stále nemohlo pochopit a při odstartování závodu směle vyběhly směrem k televizi :-). Věrným zpracováním se může pyšnit bowling, který má opět smysl zejména ve více hráčích, ale ani počítačový protivník není žádný amatér a dokáže vás hezky pozlobit. Fotbal mě příliš nebavil, protože veškeré ovládání spočívá jen v kopech do strany z místa a blokování do stran; běhání na místě se v tomto případě nekoná a mnohem zábavnější mi tak u fotbalu přišly jednotlivé minihry (střelba na bránu – trefování terčů).
Nejen fotbal nabízí minihry, naleznete je i u dalších sportů a jsou poměrně zábavné. U stolního tenisu vám například počítač servíruje jeden míček za druhým a postupně ještě zvyšuje tempo. Vy se musíte v daném časovém limitu snažit všechny odpálit a to není úplně jednoduché. S kamarádem jsme si řekli, že obyčejné máchání rukou při stolním tenise není ono a zkusili jsme si vzít pravé pálky. Kinectu je to jedno a vy máte pocit, že opravdu hrajete. Při máchání pálkami jsme však zapomněli, že jsme limitování prostorem a stojíme docela blízko u sebe a po několika „ranách přes prsty“ jsme se raději vrátili ke klasice. A pak že se člověk nemůže při hraní konzolových her zranit :-).
Kinect JoyRide
Jednou z prvních závodních her pro Kinect je JoyRide. Hardcore hráče zřejmě příliš neosloví, mnohem větší zábavu si opět užijete při hraní ve dvou, hra navíc podporuje online multiplayer. Vozidlo ovládáte skrze virtuální volant, který držíte v rukou; pro lepší efekt si můžete vzít třeba pokličku od hrnce, na rozdíl od Kinect Sports tady při hraní nebudete máchat rukama, a tak nehrozí, že byste zranili spoluhráče. K dispozici je opět několik herních módů, od klasického závodu proti sedmi protivníkům přes agresivní jízdu s nutností ničit rozestavěné předměty, až po akrobatické blbnutí na U-rampě. Chcete-li průjezd zatáčkou okořenit o smyk, stačí se trochu nahnout, zrychlení zase docílíte přitažením rukou k tělu a následným „vystřelením“ vpřed. Na trati je připravena celá řada skoků pro vaše triky. To vás nutí během jízdy čas od času vyskočit a ne jen nudně stát a točit rukama. I když máte k dispozici zajímavý vozový park, je ve výsledku úplně jedno, které auto si zvolíte, protože všechna mají zcela stejné parametry. JoyRide jsou tedy ryze arkádové závody, které doporučím spíše při hraní ve více lidech, protože samotného vás zřejmě brzy omrzí.
Dance Central
Pro Kinect existuje několik tanečních her, ale Dance Cental se dle mého názoru pyšní vůbec nejlepším zpracováním a pokud vás baví vlnit se na tanečním parketu, padne vám Dance Central do oka. Připraveno je pro vás několik desítek skladeb s pestrou choreografií (ta je mimochodem pro každou obtížnost jiná) a na vás je tyto pohyby věrně opakovat. Při hraní Kinect Sports či Kinect Adventures! vám počítač nějaké ty nepřesnosti odpustil, ale Dance Central je na preciznost provedených pohybů poměrně nekompromisní. U každé skladby si nejprve jednotlivé kroky můžete nacvičit a poté se lze pustit do ostrého vystoupení. Hrát můžete i ve dvou hráčích (Battle režim), kdy ale nesoupeříte oba najednou, nýbrž se střídáte po odtancovaných skladbách.
Už v režimu nacvičování se docela zapotíte. Když vám figurant na obrazovce řekne, že musíte udělat úkrok vpravo, prohnout ruce a následně tlesknout, opravdu to takto musíte vykonat a dbát na správnou pozici celého těla. Líný krok a máchnutí v prostoru vám zkrátka neprojde, a dokud zadaný pohyb neuděláte správně v režimu nácviku, nepustí vás hra dál. U každé skladby jsou k dispozici tři režimy obtížnosti – jednoduchá a střední se dá při troše cviku zvládnout, ale u těžké se budete muset hodně snažit a soustředit na jednotlivé pohyby. Dance Central dobře využívá potenciálu Kinectu, protože při hraní téměř neustále zapojujete celé vaše tělo a velký důraz je zde kladen na přesnost. Tančení před obrazovkou vám vydrží na celkem dlouhou dobu a z Xbox Live už je možné za přijatelných 160 bodů stahovat další skladby s novými tanečními kreacemi.
Xbox Live kamarádí s Windows Phone 7
Velkou výhodou operačního systému Windows Phone 7 je napojení na služby spojené s (Xbox) Live účtem. Přímo z telefonu tak můžete přistupovat ke svému Xbox profilu, kde vidíte nejen svého avatara, ale také získané achievementy, aktuální počet bodů, herní žebříčky a vaše přátele. Na Windows Phone 7 by mělo být v budoucnu portováno několik her původně určených pro Xbox a fungovat by měl i tahový multiplayer. Zatím ale v Marketplace takových titulů mnoho nenajdete, což je zapříčiněnou krátkou dobou působení systému na trhu. Z Marketplace však doporučuji stáhnout bezplatné rozšíření pro Xbox Live, skrze které můžete přímo komunikovat s vašimi přáteli a také upravovat vzhled vašeho avatara.
Kinect se Microsoftu povedl
Kinect už od svého uvedení na trh slaví velký úspěch, o čemž svědčí přes 8 milionů prodaných zařízení po dvou měsících od uvedení na trh. Zájem o něj mají i vývojáři a čistě pohybových her tak bude přibývat. Spekuluje se rovněž o uvolnění SDK pro běžné počítače, což by ještě více podpořilo rozšíření Kinectu. Ovládání pohybem je zábavné a troufám si tvrdit, že Kinect bude bavit téměř každého. Během testování se u mě vystřídala spousta kamarádů a všichni si jeho možnosti pochvalovali. Pro neznalé Kinect můžete působit hodně futuristicky, ale o to rychleji se s ním spřátelí. Před prvním hraním jsem měl strach z odezvy, ale po několika minutách mé obavy zcela zmizely. Snímání pohybu totiž Kinect zvládá moc dobře, drobná prodleva se sice občas projeví, ale je tak zanedbatelná, že ji málokdy postřehnete a rozhodně to hraní nikterak nekomplikuje. Po necelých třech týdnech testování se u mě sice dostavil drobný stereotyp, ale to je dáno poměrně nízkým počtem titulů. Ty opravdu kvalitní hry navíc spočítáte na prstech jedné ruky, ale postupem času bude her pro Kinect přibývat a o zábavu tedy určitě nouze nebude.
Společně s Kinectem bych se nebál investice do her Dance Central a Kinect Sports, které potenciálu snímače využívají velmi dobře. Do budoucna přemýšlím ještě o nákupu hry YourShape: Fitness Evolved, která funguje jako váš osobní trenér a nutí vás před televizí poctivě cvičit. Klasickou návštěvu fitcentra vám to sice nevynahradí, ale pro občasné protažení těla v teple domova myslím poslouží celkem dobře. A to je hlavní cíl Kinectu, nabídnout uživatelům pohyb při hraní a využít celé vaše tělo jako ovladač.
